Ageus 2:1–23

2  V sedmém+ [měsíci], dvacátý první [den] měsíce, přišlo Jehovovo slovo prostřednictvím proroka Agea+ a říkalo:  „Řekni, prosím, Zerubbabelovi,+ synu Šealtielovu,+ judskému místodržiteli,+ a veleknězi Jozuovi,+ synu Jehocadakovu,+ a zbývajícím z lidu slova:  ‚Kdo tu mezi vámi zbývá, jenž viděl tento dům v jeho dřívější slávě?+ A jak jej vidíte dnes? Není ve srovnání s oním ve vašich očích jako nic?‘+  ‚Ale buď nyní silný, Zerubbabeli,‘ je Jehovův výrok, ‚a buď silný,+ veleknězi Jozue, synu Jehocadakův.‘ ‚A buďte silní, všichni lidé země,‘* je Jehovův výrok, ‚a pracujte.‘+ ‚Vždyť já jsem s vámi,‘+ je výrok Jehovy vojsk.  ‚[Vzpomeňte si] na to,* co jsem s vámi uzavřel,* když jste vyšli z Egypta+ a [když] můj duch+ stál mezi vámi. Nebojte se.‘“+  „Tak totiž řekl Jehova vojsk: ‚Ještě jednou — je to chvilka+ — a rozkymácím nebesa a zemi a moře a suchou zemskou půdu.‘+  ‚A budu kymácet všemi národy,* a žádoucí věci* všech národů vejdou;*+ a naplním tento dům slávou,‘+ řekl Jehova vojsk.  ‚Mé je stříbro a mé je zlato,‘+ je výrok Jehovy vojsk.  ‚Větší bude sláva tohoto pozdějšího domu než [sláva] dřívějšího,‘+ řekl Jehova vojsk. ‚A na tomto místě dám mír,‘+ je výrok Jehovy vojsk.“ 10  Ve dvacátém čtvrtém [dni] devátého [měsíce], v Dareiově druhém roce, přišlo Jehovovo slovo k proroku Ageovi+ a říkalo: 11  „Tak řekl Jehova vojsk: ‚Zeptej se, prosím, kněží na zákon+ a řekni: 12  „Jestliže muž* nese v suknici svého oděvu svaté maso a skutečně se dotkne svou suknicí chleba nebo dušeného [jídla] nebo vína nebo oleje nebo jakéhokoli jídla, stane se to svatým?“‘“+ A kněží přistoupili k tomu, aby odpověděli a řekli: „Ne!“ 13  A Ageus přikročil k tomu, aby řekl: „Jestliže se někdo znečištěný duší, která skonala,* dotkne kterékoli z těchto věcí, stane se to nečistým?“+ Kněží na to odpověděli a řekli: „Stane se to nečistým.“ 14  Ageus tudíž odpověděl a řekl: „‚Takový je tento lid a takový je přede mnou tento národ,‘+ je Jehovův výrok, ‚a takové je všechno dílo jejich rukou, a cokoli tam předkládají. Je to nečisté.‘+ 15  ‚Ale teď [na to], prosím, zaměřte srdce+ od tohoto dne nadále, než byl v Jehovově chrámu* položen kámen na kámen,+ 16  od doby, kdy byly ty věci — přišlo se k hromadě dvaceti [měr], a prokázalo se jich být deset; přišlo se k lisovací nádrži, aby se načerpalo padesát [měr] z vinného žlabu, a prokázalo se jich být dvacet;+ 17  postihl jsem vás obilnou rzí+ a snětí+ a kroupami,+ dokonce veškeré dílo vašich rukou,+ a nikdo u vás [se neobrátil] ke mně,‘+ je Jehovův výrok — 18  ‚Zaměřte [na toto], prosím, srdce+ od tohoto dne nadále, od čtyřiadvacátého [dne] devátého [měsíce], ode dne, kdy byl položen základ Jehovova chrámu;+ zaměřte srdce [na toto]: 19  Je dosud v obilné jámě* setba?+ A réva a fíkovník a granátovník a olivovník — ten dosud nenesl, že? Od tohoto dne budu udílet požehnání.‘“+ 20  A Jehovovo slovo začalo k Ageovi+ přicházet podruhé ve dvacátý čtvrtý [den] měsíce+ a říkalo: 21  „Řekni Zerubbabelovi, judskému místodržiteli:+ ‚Kymácím nebesy a zemí.+ 22  A jistě rozvrátím trůn království a vyhladím sílu království národů;+ a rozvrátím dvoukolý vůz a jeho jezdce; a koně a jejich jezdci jistě klesnou,+ každý mečem svého bratra.‘“+ 23  „‚V ten den,‘ je výrok Jehovy vojsk, ‚tě vezmu, Zerubbabeli,+ synu Šealtielův,+ můj sluho,‘ je Jehovův výrok; ‚a dám tě jistě jako pečetní prsten,+ protože jsi ten, koho jsem vyvolil,‘+ je výrok Jehovy vojsk.“+

Poznámky

Lidé země.“ Heb. ʽam ha·ʼaʹrec. Později se používalo jako výraz opovržení. Srovnej Jana 7:47–49.
Dosl. „věc; slovo“.
Dosl. „rozsekl“.
Dosl. „A zatřesu všemi národy“.
„Žádoucí věci“, na základě změněného značení samohlásek; M „žádoucí (drahocenná) věc“, j. č., ale zřejmě v kolektivním smyslu, protože s tímto slovem souvisí sloveso vyjadřující mn. č.
Nebo „a ony, žádoucí věci všech národů, vejdou“.
„Muž.“ Heb. ʼiš.
Dosl. „duší“, tj. mrtvou duší. Heb. neʹfeš; řec. psy·cheiʹ; lat. aʹni·ma. Viz 3Mo 21:11 a 4Mo 6:6 ppč.; dodatek 4A.
„V ... chrámu.“ Heb. behé·khalʹ; řec. na·oiʹ; lat. temʹplo. Viz Mt 23:16 ppč.
Nebo „skladu“.