Daniel 1:1–21

1  Ve třetím roce kralování judského krále Jehojakima+ přitáhl Nebukadnecar, král Babylóna,* k Jeruzalému a přistoupil k tomu, aby jej obléhal.+  Časem Jehova* vydal do jeho ruky judského krále Jehojakima+ a část náčiní+ z domu [pravého] Boha,* takže je přinesl do země Šinar*+ do domu svého boha; a náčiní přinesl do domu pokladů svého boha.*+  Potom řekl král svému vrchnímu dvornímu úředníku*+ Ašpenazovi, aby přivedl nějaké z izraelských synů a z královského potomstva* a z urozených+ —  děti, které nemají vůbec žádnou vadu,+ ale vypadají pěkně a mají pochopení veškeré moudrosti+ a jsou obeznámené s poznáním a mají rozlišovací schopnost pro to, co je známo,+ v nichž je také schopnost stát v králově paláci+ —; a aby je naučil písmu a jazyku Chaldejců.  Dále jim král ustanovil denní příděl z králových pochoutek+ a z vína, které pije, aby je dokonce tři roky živili [a] aby na jejich konci stanuli před králem.  A byli mezi nimi nějací ze synů Judy, Daniel,+ Chananjáš, Mišael a Azarjáš.+  A hlavní dvorní úředník jim určil jména.+ Určil tedy Danielovi [jméno] Beltšacar+ a Chananjášovi Šadrak a Mišaelovi Mešak a Azarjášovi Abednego.+  Daniel se však v srdci rozhodl, že se neznečistí+ královými pochoutkami a vínem, které pije. A stále žádal hlavního dvorního úředníka, aby se nemusel znečistit.+  [Pravý] Bůh tudíž vydal Daniela milující laskavosti* a milosrdenství hlavního dvorního úředníka.+ 10  Hlavní dvorní úředník tedy Danielovi řekl: „Mám strach ze svého pána,* krále, který vám ustanovil jídlo a pití.+ Proč by tedy měl vidět váš obličej skleslý ve srovnání s dětmi, které jsou s vámi stejného věku, a [proč] byste měli učinit mou hlavu provinilou vůči králi?“ 11  Ale Daniel řekl strážci, kterého hlavní dvorní úředník+ ustanovil nad Danielem, Chananjášem, Mišaelem a Azarjášem: 12  „Vyzkoušej, prosím, své sluhy po deset dnů, a ať nám dají trochu zeleniny,+ abychom jedli, a vodu, abychom pili; 13  a ať se před tebou objeví naše vzezření a vzezření dětí, které jedí královy pochoutky, a učiň se svými sluhy podle toho, co uvidíš.“ 14  Nakonec je v té záležitosti vyslyšel a zkoušel je po deset dnů. 15  A na konci deseti dnů vypadalo jejich vzezření lépe a masitěji než všech dětí, které jedly královy pochoutky.+ 16  Strážce tedy dál odnímal jejich pochoutky a jejich víno k pití a dával jim zeleninu.+ 17  A pokud jde o ty děti, všechny čtyři, [pravý] Bůh jim dal poznání a pochopení všeho písma a moudrosti;+ a Daniel měl porozumění všem druhům vidění a snů.+ 18  A na konci dnů, po nichž král řekl, že je má přivést,+ hlavní dvorní úředník také přistoupil k tomu, aby je před Nebukadnecara přivedl. 19  A král s nimi začal mluvit a nikdo z nich všech nebyl shledán jako Daniel, Chananjáš, Mišael a Azarjáš;+ a ti dále stáli před králem.+ 20  A pokud jde o každou záležitost moudrosti [a] porozumění,+ v níž se jich král dotazoval, shledal je dokonce desetkrát lepšími než všechny kněze provozující magii+ [a] zaklínače,+ kteří byli v celé jeho královské říši. 21  A Daniel zůstal až do prvního roku krále Kýra.*+

Poznámky

„Babylóna“, LXXVg; MSy „Bábelu“.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
„[Pravého] Boha.“ Heb. ha·ʼElo·himʹ; LXXBagster(řec.) tou The·ouʹ; Sy „Jehovy“. Viz dodatek 1F.
„Země Šinar“, MLXXBagsterThVg; LXX „Babylóna“.
„Svého boha.“ Heb. ʼelo·havʹ, mn. č. od ʼelóʹah, patrně označuje vznešenost.
Dosl. „ze semene kralování“.
„Svému ... dvornímu úředníku.“ Heb. sa·ri·savʹ; lat. eu·nu·choʹrum su·oʹrum, „ze svých eunuchů“.
Nebo „věrně oddané lásce“. Heb. lecheʹsedh.
„Svého pána.“ Heb. ʼadho·n; řec. kyʹri·onʹ; lat. doʹmi·num.
„Kýra.“ Heb. leKhóʹreš; řec. Kyʹrou; syr. deKu·reš; lat. Cyʹri.