Daniel 12:1–13

12  A během toho času povstane Michael,*+ velký kníže,*+ který stojí ve prospěch synů tvého lidu.+ A jistě nastane takový čas tísně, jaký nenastal od [doby, kdy] vznikl nějaký národ, až do toho času.+ A během toho času tvůj lid unikne,+ každý, kdo bude nalezen zapsaný v knize.+  A mnozí z těch, kdo spí v prašné zemské půdě, se probudí,+ ti k životu trvajícímu na neurčito,+ a oni k pohanám [a] k ošklivosti+ trvající na neurčito.  A ti, kdo mají pochopení, budou zářit jako jas* prostoru,+ a ti, kdo mnohé přivádějí ke spravedlnosti,+ jako hvězdy na neurčitý čas, dokonce navždy.  A pokud jde o tebe, Danieli, ty ta slova utaj a zapečeť knihu+ až do času konce.*+ Mnozí se budou toulat, a [pravé] poznání* se rozhojní.“+  A já, Daniel, jsem viděl, a pohleďme, stáli tu dva jiní,+ jeden na břehu proudu* tady a druhý na břehu proudu tam.+  Jeden pak řekl muži oblečenému v plátně,+ který byl nahoře nad vodami proudu: „Jak dlouho to bude do konce podivuhodných věcí?“+  A začal jsem slyšet muže* oblečeného v plátně, který byl nahoře nad vodami proudu, když přistoupil k tomu, aby pozdvihl svou pravici a svou levici k nebesům a aby přísahal+ při Tom, který je naživu na neurčitý čas:+ „Bude to na ustanovený čas, ustanovené časy a půl.*+ A jakmile skončí rozrážení síly* svatého lidu na kusy,+ dospějí ke konci všechny tyto věci.“  A pokud jde o mne, já jsem slyšel, ale nemohl jsem porozumět;+ řekl jsem tedy: „Můj pane,* jaká bude konečná část těchto věcí?“+  A přikročil k tomu, aby řekl: „Jdi, Danieli, protože ta slova jsou utajena a zapečetěna až do času konce.+ 10  Mnozí se očistí+ a vybělí+ a budou přečištěni.+ A ničemní budou jistě jednat ničemně+ a vůbec žádní ničemní neporozumějí;+ ale ti, kdo mají pochopení, porozumějí.+ 11  A od času, kdy byl odstraněn+ stálý [rys]*+ a byla umístěna ohavnost,+ která působí zpustošení,* bude tisíc dvě stě devadesát dní. 12  Šťastný+ je ten,* kdo zůstává v očekávání a kdo dospěje k tisíci třem stům třiceti pěti dnům! 13  A pokud jde o tebe, ty jdi ke konci;*+ a budeš odpočívat,+ ale vstaneš ke svému losu na konci* dnů.“+

Poznámky

Viz 10:13, ppč. „Michael“.
„Velký kníže.“ Heb. has·sarʹ hag·ga·dhólʹ; lat. prinʹceps maʹgnus; LXX „velký anděl“; LXXBagster(řec.) ho arʹchon ho meʹgas, „velký vládce“.
Nebo „záře“.
„[Pravé] poznání.“ Heb. had·daʹʽath.
„Konce.“ Heb. qec; řec. syn·te·leiʹas. Viz Mt 13:39 a Mt 24:3, ppč. „závěr“.
Nebo „řeky“. Heb. hai·ʼorʹ.
Dosl. „ruky“. Heb. jadh; lat. maʹnus.
„Na ustanovený čas, ustanovené časypůl.“ Heb. lemó·ʽedhʹ mó·ʽadhimʹ wa·cheʹci; řec. eis kai·ronʹ kai kai·rousʹ kai heʹmi·sy kai·rouʹ; Vgc(lat.) in temʹpus, et temʹpo·ra, et di·miʹdi·um temʹpo·ris. Židovský učenec Aben Ezra (1089–1164 n. l.) zde používá duál (dva ustanovené časy). Celkem to tedy je tři a půl ustanovených časů jako v 7:25, kde viz ppč. „půl času“. Srovnej 4:16 ppč.; Zj 12:14 ppč.
Muže.“ Heb. ha·ʼišʹ; lat. viʹrum.
„Můj pane.“ Heb. ʼadho·n; řec. kyʹri·e; lat. doʹmi·ne mi.
Nebo „nepřetržitá [oběť]“. Heb. hat·ta·midhʹ; Vg „nepřetržitá oběť“, LXX „oběť“.
„Která působí zpustošení (úžas).“ Heb. šo·memʹ. Srovnej 9:27, ppč. „zpustošený“.
Dosl. „Ó štěstí toho“. Heb. ʼaš·réʹ; řec. ma·kaʹri·os; lat. be·aʹtus. Srovnej Ža 1:1 ppč.; Mt 5:3; Lk 6:20.
„Ke konci“, M(heb. laq·qecʹ)SyVg; LXX vynechává.
„Na konci.“ Heb. leqecʹ; řec. eis syn·teʹlei·an; lat. in fiʹne. Viz v. 4, ppč. „konce“.