Daniel 2:1–49

2  A ve druhém roce Nebukadnecarova kralování se zdály Nebukadnecarovi sny;+ a jeho duch se začal znepokojovat,+ a spánek, ten se pro něho stal něčím nedosažitelným.  Král tedy řekl, ať zavolají kněze provozující magii+ a zaklínače a kouzelníky a Chaldejce, aby králi pověděli jeho sny.+ A přistoupili k tomu, aby vešli a aby se postavili před králem.  Potom jim král řekl: „Je sen, který se mi zdál, a můj duch se znepokojuje, aby poznal ten sen.“  Na to Chaldejci promluvili ke králi aramejským jazykem:*+ „Králi, žij dál až na neurčité časy.+ Řekni svým sluhům, jaký sen to je, a odhalíme ti samotný výklad.“+  Král odpovídal a říkal Chaldejcům: „Vyhlašuji slovo: Jestliže mi nedáte na vědomí ten sen a jeho výklad, budete rozsekáni na kusy+ a vaše vlastní domy budou přeměněny ve veřejné záchody.+  Jestliže však odhalíte ten sen a jeho výklad, obdržíte z mé strany dárky a dar a mnoho důstojnosti.+ Proto mi odhalte právě ten sen a jeho výklad.“  Odpověděli podruhé a říkali: „Ať král řekne svým sluhům, jaký sen to je, a odhalíme právě jeho výklad.“  Král odpovídal a říkal: „Skutečně jsem si uvědomil, že se snažíte získat čas, jelikož jste pochopili, že vyhlašuji slovo.  Jestliže mi totiž právě ten sen nedáte na vědomí, je nad vámi tento jediný rozsudek.+ Dohodli jste se však, že přede mnou budete říkat lživé a nesprávné slovo,+ dokud se nezmění čas. Proto mi povězte samotný sen a já budu vědět, že mi můžete odhalit právě jeho výklad.“ 10  Chaldejci odpověděli před králem a říkali: „Na suché zemi neexistuje člověk, který je schopen tu královu záležitost odhalit, jelikož žádný vznešený král ani místodržitel takovou věc nežádal od žádného kněze provozujícího magii nebo zaklínače nebo Chaldejce. 11  Ale věc, kterou král žádá, je obtížná a neexistuje nikdo jiný, kdo by ji mohl před králem odhalit kromě bohů,*+ kteří vůbec neexistují s tělem.“+ 12  Král se kvůli tomu rozhněval a velmi se rozlítil+ a řekl, ať jsou zahubeni všichni moudří muži Babylóna.*+ 13  A vyšlo nařízení a moudří muži měli být zabiti;* a hledali Daniela a jeho druhy, aby byli zabiti. 14  Tehdy Daniel,* ten oslovil s radou a rozumností+ velitele královy tělesné stráže Arjoka, který vyšel, aby pobil babylónské moudré muže. 15  Odpovídal a říkal královu úředníkovi Arjokovi: „Proč je z královy strany takové drsné nařízení?“ Tehdy dal Arjok Danielovi na vědomí tu záležitost.+ 16  Daniel tedy vešel a vyžádal si od krále, aby mu dal čas výslovně [k tomu], aby králi odhalil samotný výklad.+ 17  Potom šel Daniel do svého vlastního domu; a dal tu záležitost na vědomí svým druhům Chananjášovi, Mišaelovi a Azarjášovi, 18  dokonce aby žádali o [projevy] milosrdenství+ ze strany nebeského BOHA,*+ pokud jde o to tajemství,*+ aby Daniela a jeho druhy nezahubili s pozůstatkem babylónských moudrých mužů.+ 19  Tehdy bylo Danielovi to tajemství zjeveno v nočním vidění.+ Daniel tudíž žehnal+ nebeskému BOHU.* 20  Daniel odpovídal a říkal: „Ať je jméno Boha* požehnané+ od neurčitého času až na neurčitý čas, neboť moudrost a moc — ty patří jemu.+ 21  A mění časy* a období,+ odstraňuje krále a dosazuje krále,+ dává moudrost moudrým a poznání těm, kdo znají rozlišovací schopnost.+ 22  Zjevuje hluboké věci a skryté věci,+ ví, co je ve tmě;+ a u něho opravdu bydlí světlo.+ 23  Tobě, Bože mých praotců, vzdávám chválu a dobrořečení,+ protože jsi mi dal moudrost+ a moc. A nyní jsi mi dal na vědomí, oč jsme tě žádali, vždyť jsi nám dal na vědomí právě tu královu záležitost.“+ 24  Daniel šel proto k Arjokovi,+ jehož král ustanovil, aby zahubil babylónské moudré muže.+ Šel a řekl mu toto: „Nezahub žádné babylónské moudré muže. Uveď mě před krále,+ abych králi odhalil ten výklad.“ 25  Tehdy vzal Arjok spěšně Daniela před krále a řekl mu: „Našel jsem zdatného muže z judských vyhnanců,*+ který může dát králi na vědomí ten výklad.“ 26  Král odpovídal a říkal Danielovi, jehož jméno bylo Beltšacar:*+ „Jsi dostatečně způsobilý, abys mi dal na vědomí sen, který jsem viděl, a jeho výklad?“+ 27  Daniel před králem odpovídal a říkal: „Tajemství, které král žádá, nejsou schopni králi odhalit moudří muži, zaklínači, kněží provozující magii [a] astrologové.+ 28  V nebesích však existuje Bůh,* který je Zjevovatelem tajemství,+ a ten dal králi Nebukadnecarovi* na vědomí, co se má stát v konečné části dnů.+ Tvůj sen a vidění tvé hlavy na tvém lůžku jsou takové: 29  Pokud jde o tebe, králi, na lůžku+ ti přišly tvé vlastní myšlenky na to, co se bude dít potom, a Ten, kdo je Zjevovatelem tajemství, ti dal na vědomí, co se má stát.+ 30  A pokud jde o mne, není to z nějaké moudrosti, která existuje ve mně více než v komkoli jiném živém, že je mi zjeveno toto tajemství,+ vyjma snad proto, aby byl výklad dán na vědomí králi a abys poznal myšlenky svého srdce.+ 31  Ty, králi, ses díval, a pohleďme, jistá obrovská socha. Ta socha, která byla velká a jejíž jas byl mimořádný, stála před tebou a její vzhled byl děsivý. 32  Pokud jde o tu sochu, její hlava byla z dobrého zlata,+ její prsa a paže byly ze stříbra,+ její břicho a její stehna byly z mědi,+ 33  její holeně ze železa,+ její chodidla byla zčásti ze železa a zčásti z tvarované hlíny.+ 34  Díval ses dál, až byl vysekán* kámen,* nikoli rukama,+ a udeřil sochu do jejích chodidel ze železa a z tvarované hlíny a rozdrtil je.+ 35  Tehdy byly rozdrceny železo, tvarovaná hlína, měď, stříbro a zlato, všechny spolu, a staly se podobnými plevám z letního mlatu+ a odnesl je vítr,* takže se po nich nenašla ani stopa.+ A pokud jde o kámen, který udeřil do sochy, z toho se stala velká hora a naplnila celou zemi.+ 36  To je ten sen, a řekneme před králem jeho výklad.+ 37  Ty, králi, králi králů, ty, jemuž dal nebeský BŮH království, moc a sílu a důstojnost+ 38  a do jehož ruky dal, kdekoli bydlí synové lidstva, polní zvířata a okřídlené nebeské tvory+ a jehož učinil panovníkem nad nimi všemi, ty jsi ta zlatá hlava.+ 39  A po tobě povstane jiné království,+ podřadnější než ty;*+ a jiné království, třetí, měděné, jež bude panovat nad celou zemí.+ 40  A pokud jde o čtvrté království,+ to se prokáže být silné jako železo.+ Jako totiž železo drtí a rozmělňuje všechno ostatní, tak ono — jako železo, které tříští — rozdrtí a roztříští dokonce ta všechna.+ 41  A jelikož jsi spatřil chodidla a prsty zčásti z hrnčířovy tvarované hlíny a zčásti ze železa,+ království se prokáže být rozdělené,+ ale prokáže se v něm být něco z tvrdosti železa, jako jsi totiž spatřil železo smíšené s vlhkou hlínou.+ 42  A pokud jde o prsty nohou, [jež] jsou zčásti ze železa a zčásti z tvarované hlíny, království se zčásti prokáže být silné a zčásti se prokáže být křehké. 43  Jelikož jsi spatřil železo smíšené s vlhkou hlínou, smíchají se s potomstvem* lidstva; ale nebudou držet pohromadě, jeden s druhým, právě jako se železo nemísí s tvarovanou hlínou. 44  A za dnů těch králů*+ zřídí nebeský BŮH+ království,*+ které nebude nikdy zničeno.+ A království* nebude přeneseno na žádný jiný lid.+ Rozdrtí a ukončí všechna tato království+ a samo bude stát na neurčité časy;+ 45  jelikož jsi spatřil, že z hory byl vysekán kámen, nikoli rukama,+ a [že] rozdrtil železo, měď, tvarovanou hlínu, stříbro a zlato.+ Vznešený Bůh*+ dal králi na vědomí, co se má dít potom.+ A sen je spolehlivý a jeho výklad je důvěryhodný.“+ 46  Tehdy padl král Nebukadnecar na tvář a vzdal hold Danielovi a řekl, aby mu dokonce obětovali dar a kadidlo.+ 47  Král Danielovi odpovídal a říkal: „Váš BŮH* je opravdu Bůh bohů*+ a Pán králů+ a Zjevovatel tajemství, protože jsi byl schopen zjevit toto tajemství.“+ 48  Král tedy učinil Daniela někým velkým+ a dal mu mnoho velkých darů a učinil ho panovníkem nad celou babylónskou soudní oblastí+ a vrchním prefektem nad všemi babylónskými moudrými muži. 49  A Daniel, ten vznesl ke králi žádost, a on ustanovil nad správou babylónské soudní oblasti Šadraka,* Mešaka* a Abednega,*+ ale Daniel byl na králově dvoře.*+

Poznámky

Nebo „aramejskou řečí.“ Heb. ʼAra·mithʹ; řec. Sy·ri·stiʹ; lat. sy·riʹa·ce. Počínaje tímto místem až do konce kap. 7 je text Daniela v aramejštině.
„Bohů.“ Aram. ʼela·hinʹ.
„Babylóna“, LXXBagsterVg; MSy „Bábelu“.
Dosl. „byli zabíjeni“.
„Daniel.“ Aram. Da·ni·jeʼlʹ, v heb. psáno stejně. Viz Název ppč.
„Boha.“ Aram. ʼElahʹ; syr. ʼA·lahaʼ.
„Tajemství.“ Aram. ra·zahʹ; řec. my·ste·riʹou.
„Nebeskému Bohu.“ Aram. le·ʼElahʹ šemai·jaʼʹ.
Nebo „[pravého] Boha“. Aram. di-ʼEla·haʼʹ; LXXBagster(řec.) tou The·ouʹ; SyVg „Jehovy“.
Nebo „ustanovené časy“. Aram. ʽid·da·nai·jaʼʹ, „časy“. Srovnej 4:16 ppč.
Dosl. „synů Vyhnanství“.
„Beltšacar.“ Aram. Bel·tešaʼc·carʹ.
„Bůh.“ Aram. ʼElahʹ.
„Nebukadnecarovi.“ Aram. Nevu·khadh·nec·carʹ.
„Vysekán“, MSy; LXXVgc „vysekán z hory“.
„Kámen.“ Aram. ʼeʹven; řec. liʹthos; lat. laʹpis.
Vítr.“ Aram. ru·chaʼʹ; LXXBagster(řec.) pneuʹma·tos; lat. venʹto. Viz 1Mo 1:2, ppč. „síla“.
Dosl. „směrem k zemi od tebe“.
Dosl. „semenem“.
Aram. mal·khai·jaʼʹ, „králů“.
„Království.“ Aram. mal·khuʹ.
Nebo „A kralování.“ Aram. mal·khu·thahʹ.
„Vznešený Bůh.“ Aram. ʼElahʹ rav; řec. ho The·osʹ ho meʹgas.
„Váš Bůh.“ Aram. ʼEla·hakhónʹ.
„Bůh bohů.“ Aram. ʼElahʹ ʼela·hinʹ (mn. č. od ʼelahʹ). V aram. části Daniela se ʼela·hinʹ překládá čtrnáctkrát slovem ‚bohové‘.
Aram. leŠadh·rakhʹ.
Aram. Mé·šakhʹ.
„A Abednega.“ Aram. wa·ʽAvedhʹ Neghóʹ, znamená „sluha Nega“.
Dosl. „v králových dveřích“.