Daniel 4:1–37
4 „Král Nebukadnecar všem národům, národnostním skupinám a jazykům, které bydlí na celé zemi:+ Kéž vzroste váš pokoj.+
2 Zdálo se mi za dobré oznámit znamení a divy, které se mnou provedl Nejvyšší Bůh.+
3 Jak velkolepá jsou jeho znamení a jak mocné jsou jeho divy!+ Jeho království je království na neurčitý čas+ a jeho panství je po generaci za generací.+
4 * Já, Nebukadnecar, jsem byl v poklidu+ ve svém domě a vzkvétal jsem ve svém paláci.+
5 Spatřil jsem sen a začal mě strašit.+ A na mém lůžku mě začaly lekat duševní obrazy a vidění z mé hlavy.+
6 A vycházelo ode mne nařízení, aby přede mne přivedli všechny babylónské moudré muže, aby mi dali na vědomí pravý výklad snu.+
7 Tehdy vstupovali kněží provozující magii, zaklínači, Chaldejci+ a astrologové;+ a říkal jsem před nimi, jaký to byl sen, ale nedávali mi na vědomí jeho výklad.+
8 A nakonec přede mne přišel Daniel, jehož jméno je podle jména mého boha+ Beltšacar+ a v němž je duch svatých bohů;*+ a řekl jsem před ním, jaký to byl sen.
9 ‚Protože sám dobře vím, Beltšacare, přední z kněží provozujících magii,+ že je v tobě duch svatých bohů+ a že tě neznepokojuje vůbec žádné tajemství,*+ pověz [mi] vidění mého snu, který jsem spatřil, a jeho výklad.+
10 A spatřoval jsem na svém lůžku vidění své hlavy,+ a pohleďme, strom+ uprostřed země, jehož výška byla obrovská.+
11 Strom vyrostl a zesílil a jeho výška, ta nakonec dosáhla k nebesům, a bylo jej vidět* na nejzazší konec celé země.+
12 Jeho listí bylo pěkné a jeho ovoce hojné a pro všechny byla na něm potrava. Pod ním si hledalo stín+ polní zvíře+ a na jeho větvích bydlívali nebeští ptáci+ a živilo se z něho všechno tělo.
13 Spatřoval jsem dále ve viděních své hlavy na svém lůžku, a pohleďme, z nebes sestupoval pozorovatel,*+ ano svatý.+
14 Hlasitě* volal a říkal: „Podetněte strom+ a osekejte mu větve. Setřeste jeho listí a rozptylte jeho plody. Ať zpod něho prchne zvíře a z jeho větví ptáci.+
15 Jeho pařez však nechte v zemi, dokonce s železným a měděným opásáním, uprostřed polní trávy; a ať jej smáčí nebeská rosa a jeho díl ať je se zvířetem uprostřed zemského rostlinstva.+
16 Ať se jeho srdce změní z lidského a ať je mu dáno zvířecí srdce+ a ať nad ním přejde sedm časů.*+
17 Ta věc je z výnosu pozorovatelů*+ a ta žádost je [z] výroku svatých, aby žijící lidé poznali, že Nejvyšší je Panovníkem* v království lidstva*+ a že je dává tomu, komu chce,+ a dosazuje nad ním dokonce nejponíženějšího z lidstva.“*+
18 To byl sen, který jsem spatřil já, král Nebukadnecar; a ty, Beltšacare, řekni, jaký je výklad, jelikož všichni [ostatní] moudří muži z mého království nejsou schopni dát mi na vědomí ten výklad.+ Ale ty jsi způsobilý, protože je v tobě duch svatých bohů.‘*+
19 Tehdy sám Daniel, jehož jméno je Beltšacar,+ na okamžik užasl a začaly ho lekat právě jeho myšlenky.+
Král odpovídal a říkal: ‚Beltšacare, ať tě neleká sen ani výklad.‘+
Beltšacar odpovídal a říkal: ‚Můj pane,* kéž sen [platí] na ty, kdo tě nenávidí, a jeho výklad na tvé protivníky.+
20 Strom, který jsi spatřil, který vzrostl a zesílil a jehož výška nakonec dosáhla nebes a jejž bylo vidět po celé zemi+
21 a jehož listí bylo pěkné a jehož ovoce bylo hojné a na němž byla potrava pro všechny; pod nímž bydlívala polní zvířata a na jehož větvích přebývali nebeští ptáci,+
22 to jsi ty, králi,+ protože jsi vzrostl a zesílil a tvá velkolepost vzrostla a dosáhla k nebesům+ a tvé panství k nejzazšímu konci země.+
23 A protože král spatřil pozorovatele,* ano svatého,+ jak sestupuje z nebes, který také říkal: „Podetněte strom a zkazte jej. Nechte však v zemi pařez, ale se železným a měděným opásáním, uprostřed polní trávy, a ať jej smáčí nebeská rosa a ať je jeho díl s polními zvířaty, dokud nad ním nepřejde sedm časů“,*+
24 to je výklad, králi, a mého pána,* krále, postihne+ výnos+ Nejvyššího.+
25 A odeženou tě od lidí a budeš bydlet s polními zvířaty+ a budou i tobě dávat k jídlu rostlinstvo právě jako býkům;+ a bude tě smáčet nebeská rosa a přejde nad tebou sedm časů,*+ dokud nepoznáš, že Nejvyšší je Panovníkem* v království lidstva*+ a že je dává tomu, komu chce.+
26 A protože řekli, aby byl pařez stromu ponechán,+ tvé království pro tebe bude jisté, až poznáš, že panují nebesa.+
27 Proto kéž se ti zdá má rada dobrá,+ králi, a odstraň své vlastní hříchy spravedlností+ a svou nepravost tím, že budeš projevovat milosrdenství chudým.+ Snad dojde k prodloužení tvého blahobytu.‘“+
28 To vše postihlo krále Nebukadnecara.+
29 Na konci dvanácti lunárních měsíců se procházel po babylónském královském paláci.
30 Král odpovídal a říkal:+ „Není tohle Velký Babylón, který jsem sám vystavěl pro královský dům se silou své moci+ a k důstojnosti svého majestátu?“+
31 Ještě měl král to slovo v ústech, když z nebes dopadl hlas: „Tobě je řečeno, králi Nebukadnecare: ‚Království od tebe odešlo,+
32 a dokonce tě odhánějí od lidstva a budeš bydlet s polními zvířaty.+ I tobě budou dávat k jídlu rostlinstvo právě jako býkům a přejde nad tebou sedm časů,* dokud nepoznáš, že Nejvyšší je Panovníkem* v království lidstva* a že je dává tomu, komu chce.‘“+
33 V tom okamžiku+ se to slovo na Nebukadnecarovi naplnilo a odehnali ho od lidstva a začal jíst rostlinstvo právě jako býci a jeho vlastní tělo smáčela nebeská rosa, až mu samotné vlasy narostly dlouhé právě jako orlí [peří] a nehty jako ptačí [drápy].+
34 „A na konci těch dnů+ jsem já, Nebukadnecar, pozvedl oči k nebesům+ a začalo se mi vracet mé vlastní porozumění; a žehnal jsem Nejvyššímu+ a chválil a oslavoval jsem Toho, který žije na neurčitý čas,+ protože jeho panství je panství na neurčitý čas a jeho království je po generaci za generací.+
35 A všichni obyvatelé země jsou považováni za pouhé nic,+ a on činí podle své vlastní vůle* uprostřed nebeského vojska a obyvatel země.+ A neexistuje nikdo, kdo může zarazit jeho ruku+ nebo kdo mu může říci: ‚Co děláš?‘+
36 V témže čase se mi začalo vracet mé porozumění a k důstojnosti mého království se mi začal vracet můj majestát a můj jas;+ a dokonce po mně začali dychtivě pátrat moji vysocí královští úředníci a moji šlechtici a byl jsem znovu nastolen do svého vlastního království a byla mi přidána mimořádná velikost.+
37 Teď já, Nebukadnecar, chválím a vyvyšuji a oslavuji nebeského Krále,+ protože všechna jeho díla jsou pravda a jeho cesty jsou právo,*+ a protože je schopen pokořit ty, kdo chodí v pýše.“+
Poznámky
^ „Tajemství.“ Aram. raz; Th(řec.) my·steʹri·on; lat. sa·cra·menʹtum.
^ Dosl. „a pohled na něj byl“.
^ „Pozorovatel.“ Aram. ʽir; LXXBagster(řec.) eir; řec. agʹge·los, „anděl“; lat. viʹgil.
^ Dosl. „S životní energií“.
^ Nebo „ustanovených (určitých) časů“; nebo „časových období“. Aram. ʽid·da·ninʹ; řec. eʹte, „roků“; LXXBagster(řec.) kai·roiʹ, „ustanovených časů“; lat. temʹpo·ra, „časů“. „Roků“, BDB, s. 1105; KB, s. 1106; Lexicon Linguae Aramaicae Veteris Testamenti, E. Vogt, Řím, 1971, s. 124. „Sedm časů“ jako sedm let je dvojnásobek tří a půl času. Srovnej 7:25, ppč. „času“; 12:7, ppč. „půl“.
^ „Pozorovatelů.“ Aram. ʽi·rinʹ; LXXBagster(řec.) eir; lat. viʹgi·lum.
^ Nebo „panuje“. Aram. šal·litʹ.
^ „Lidstva.“ Aram. ʼanow·šaʼʹ.
^ „A ... nejponíženějšího z lidstva.“ Aram. u·šefalʹ ʼana·šimʹ (mn. č. od ʼenašʹ).
^ „Duch ... bohů.“ Aram. ru·ach-ʼela·hinʹ; lat. spiʹri·tus de·oʹrum.
^ „Můj pane.“ Aram. ma·riʼjʹ.
^ „Pozorovatele.“ Aram. ʽir; LXXBagster(řec.) eir; lat. viʹgi·lem.
^ „Mého pána.“ Aram. ma·riʼjʹ.
^ Nebo „panuje“.
^ Nebo „lidí“. Aram. ʼana·šaʼʹ.
^ Nebo „panuje“.
^ Nebo „a ... podle své vlastní touhy“. Aram. u·khemic·bejehʹ, infinitiv.
^ Nebo „soud“. Aram. din.
