Daniel 9:1–27

9  V prvním roce Dareia,+ syna Ahasvera* ze semene Médů,+ který byl učiněn králem nad královstvím Chaldejců;+  v prvním roce jeho vládnutí jsem já, Daniel, podle knih rozpoznal počet let, o nichž přišlo slovo Jehovovo* k proroku Jeremjášovi,+ aby se naplnila zpustošení Jeruzaléma,+ [totiž] sedmdesát let.+  A přistoupil jsem k tomu, abych zaměřil svůj obličej+ k Jehovovi,* [pravému] Bohu,* abych [ho] hledal s modlitbou+ a se snažnými prosbami, s postem a pytlovinou a popelem.+  A začal jsem se modlit k Jehovovi, svému Bohu, a vyznávat a říkat:+ „Ach Jehovo,* [pravý] Bože,* Velký+ a Vzbuzující bázeň, jenž dodržuje smlouvu+ a milující laskavost*+ k těm, kdo ho milují, a k těm, kdo dodržují jeho přikázání;+  hřešili jsme+ a křivdili jsme a jednali jsme ničemně a bouřili se;+ a odbočovalo se od tvých přikázání a od tvých soudcovských rozhodnutí.+  A nenaslouchali jsme tvým sluhům prorokům,+ kteří mluvili k našim králům, našim knížatům a našim praotcům a ke všemu lidu země* v tvém jménu.+  Tobě, Jehovo,* patří spravedlnost, ale nám hanba obličeje jako tento den,+ mužům* z Judy a obyvatelům Jeruzaléma a všem z Izraele, těm blízko a těm daleko ve všech zemích, do nichž jsi je rozehnal za jejich nevěrnost, s níž proti tobě jednali.+  Jehovo,* nám patří hanba obličeje, našim králům, našim knížatům a našim praotcům, protože jsme hřešili proti tobě.+  Jehovovi,* našemu Bohu,* patří [projevy] milosrdenství+ a skutky odpouštění,+ neboť jsme se proti němu vzbouřili.+ 10  A neposlouchali jsme* hlas Jehovy, našeho Boha, tím, že bychom chodili v jeho zákonech, které nám předložil rukou svých sluhů proroků.+ 11  A všichni ti z Izraele překročili tvůj zákon a odbočilo se neposlušností [vůči] tvému hlasu,+ takže jsi na nás vylil kletbu a složenou přísahu,+ jež je zapsána v zákoně Mojžíše, sluhy [pravého] Boha, neboť jsme zhřešili proti Němu.* 12  A přistoupil k tomu, aby provedl svá slova, jež mluvil proti nám+ a proti našim soudcům, kteří nás soudili,+ tím, že na nás přivedl velké neštěstí, takové, že pod celými nebesy nebylo učiněno to, co bylo učiněno v Jeruzalémě.+ 13  Právě jak je napsáno v Mojžíšově zákoně,+ všechno to neštěstí — přišlo to na nás+ a neobměkčili jsme obličej Jehovy, našeho Boha,* tím, že bychom se obrátili zpět od svého provinění+ a že bychom projevili pochopení tvé opravdovosti.+ 14  A Jehova zůstával bdělý k neštěstí a nakonec je na nás přivedl,+ neboť Jehova, náš Bůh, je spravedlivý ve všech svých dílech, která udělal; a my jsme neposlouchali* jeho hlas.+ 15  A nyní, Jehovo,* náš Bože, ty, který jsi vyvedl svůj lid z egyptské země silnou rukou+ a přistoupil jsi k tomu, aby sis udělal jméno jako v tento den,+ hřešili jsme,+ jednali jsme ničemně. 16  Jehovo,* kéž se, prosím, podle všech tvých skutků spravedlnosti+ obrátí tvůj hněv a tvůj vztek zpět od tvého města Jeruzaléma, tvé svaté hory;+ vždyť kvůli našim hříchům a kvůli provinění našich praotců+ je Jeruzalém a tvůj lid předmětem pohany všem okolo nás.+ 17  A naslouchej teď, náš Bože,* modlitbě svého sluhy a jeho snažným prosbám a způsob, aby tvůj obličej zazářil+ na tvou svatyni, která je zpustlá,+ kvůli Jehovovi.* 18  Nakloň své ucho, můj Bože, a slyš.+ Otevři přece oči a podívej se na naše zpustošené poměry a město, které bylo nazváno tvým jménem;*+ vždyť nenecháváme své snažné prosby před tebe padat podle svých spravedlivých skutků,+ ale podle mnohých [projevů] tvého milosrdenství.+ 19  Jehovo,* slyš přece.+ Jehovo,* odpusť přece.+ Jehovo,* věnuj přece pozornost a jednej.+ Neotálej+ sám kvůli sobě, můj Bože, vždyť nad tvým městem a nad tvým lidem bylo vzýváno tvé vlastní jméno.“+ 20  Zatímco jsem ještě mluvil a modlil se a vyznával svůj hřích+ a hřích svého lidu, Izraele,+ a nechával jsem svou žádost o přízeň ohledně svaté hory+ mého Boha padat před Jehovu, svého Boha, 21  a [zatímco] jsem ještě mluvil v modlitbě, tu ke mně přicházel v čase večerního obětního daru+ muž* Gabriel,*+ kterého jsem viděl ve vidění na začátku,+ zemdlený únavou.* 22  A přistoupil k tomu, aby předal porozumění a mluvil se mnou a říkal: „Danieli, vyšel jsem nyní, abych ti dal pochopení s porozuměním.+ 23  Na začátku tvých snažných proseb vyšlo slovo, a sám jsem přišel podat zprávu, protože jsi někdo velmi žádoucí.+ Uvažuj+ tedy o té záležitosti a měj porozumění viděnému. 24  Je sedmdesát týdnů,* jež byly určeny* nad tvým lidem+ a nad tvým svatým městem,+ aby byl ukončen přestupek+ a skoncovalo se s hříchem+ a aby bylo vykonáno smíření* za provinění+ a aby byla uvedena spravedlnost na neurčité časy+ a aby byla vtištěna pečeť+ na* vidění a proroka* a aby byla pomazána Svatá svatých.*+ 25  A měl bys vědět a mít pochopení, [že] od vyjití slova,+ aby byl obnoven a znovu postaven Jeruzalém,+ do Vůdce+ Mesiáše*+ bude sedm týdnů, také šedesát dva týdny.+ Vrátí se a skutečně bude znovu postaven s veřejným prostranstvím a příkopem, ale v tísni časů. 26  A po těch šedesáti dvou týdnech bude Mesiáš* odříznut,+ s ničím* pro sebe sama.+ A město a svaté místo+ zničí lid vůdce, který přichází.+ A konec toho* bude záplavou. A až do konce bude válka; o čem je rozhodnuto, jsou zpustošení.+ 27  A pro mnohé* bude udržovat smlouvu+ v platnosti* jeden týden;+ a v polovině týdne způsobí, že přestane oběť a obětní dar.+ A na křídle* ohavností bude ten, kdo působí zpustošení;+ a až do záhuby se právě to, o čem je rozhodnuto, bude vylévat* také na toho, jenž je zpustošený.“*+

Poznámky

„Ahasvera“, MLXXBagsterSyVg; LXX „Xerxa“.
„Jehovovo.“ Heb. Jehwahʹ; řec. tei gei, „zemi“. V krátkém sdělení uveřejněném v časopise Journal of Biblical Literature, sv. 40, 1921, s. 86, James A. Montgomery napsal, „že τῃ γῃ [tei gei] je pozůstatek hebrejského tetragrammata, tj. ΤΗΓΗ = ΓΙΓΙ, což je podle patristické tradice transliterace יהוה. Odchylka vznikla pravděpodobně přemístěním svislic... V podobě ΤΗΓΗ dávala transliterace jakýsi smysl, a proto se zachovala.“
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
„[Pravému] Bohu.“ Heb. ha·ʼElo·himʹ, určitý člen ha pro zdůraznění předchází před slovem ʼElo·himʹ; řec. The·onʹ; lat. Deʹum. Viz dodatek 1F.
Viz v. 3, ppč. „Jehovovi“.
„[Pravý] Bože.“ Heb. ha·ʼElʹ; řec. ho The·osʹ; lat. Deʹus. Viz dodatek 1G.
Nebo „a věrně oddanou lásku“. Heb. weha·cheʹsedh.
Viz v. 3, ppč. „Jehovovi“.
Nebo „každému“. Heb. leʼišʹ.
„Jehovo“, Leningrad B 19A.
Viz v. 3, ppč. „Jehovovi“.
„Našemu Bohu.“ Heb. ʼElo·héʹnu, mn. č.
Nebo „nenaslouchali jsme“.
„Němu“, MLXXSyVg; mnoho heb. rkp. „tobě“.
Viz v. 9, ppč. „Bohu“.
Nebo „jsme nenaslouchali“.
Viz v. 3, ppč. „Jehovovi“.
Viz v. 3, ppč. „Jehovovi“.
Viz v. 9, ppč. „Bohu“.
Viz v. 3, ppč. „Jehovovi“.
Dosl. „nad kterým bylo vzýváno tvé jméno“.
Viz v. 3, ppč. „Jehovovi“.
Viz v. 3, ppč. „Jehovovi“.
Viz v. 3, ppč. „Jehovovi“.
„Tu ... muž.“ Heb. weha·ʼišʹ; řec. kai i·douʹ ho a·nerʹ; lat. ecʹce vir.
Viz 8:16, ppč. „Gabrieli“.
Podle M; LXX „rychle unášený dopředu“; Vg „rychle letící“.
„Sedmdesát týdnů.“ Heb. ša·vu·ʽimʹ šiv·ʽimʹ; tj. 70 týdnů let, což je celkem 490 let. Výraz „týden let“ je uveden v židovské Mišně v traktátech Bava Meciʼa 9‚x a Sanhedrin 5‚i. Viz anglický překlad Mišny od H. Danbyho, vyd. 1950, s. 363, 388. Srovnej 3Mo 25:8 ppč.
Nebo „stanoveny (vyneseny)“. Dosl. „odříznuty (odťaty)“. Heb. nech·takhʹ.
Heb. u·lekhap·perʹ.
Nebo „a aby bylo potvrzeno“; nebo „a aby byla dána autorita“. Dosl. „a aby bylo zapečetěno“. Heb. welach·tomʹ.
„Proroka“, tj. proroctví.
Nebo „Nejsvětější“. Heb. Qoʹdheš Qo·dha·šimʹ. Srovnej 4Mo 18:10; 1Kr (6:16; 7:50; 8:6).
Nebo „Pomazaného“. Heb. Ma·šiʹach; LXXBagster(řec.) Chri·stouʹ; syr. Meši·ch, „Mesiáše“; lat. Chriʹstum.
Viz v. 25 ppč.
Nebo „nikým“.
Nebo „jeho“, m. r.; nevztahuje se na „město“, ž. r.
Nebo „pro vznešené“. Heb. la·rab·bimʹ; LXXBagster(řec.) pol·loisʹ; lat. mulʹtis.
Dosl. „A má učinit smlouvu mocnou“.
Nebo „nejzazším konci“. Heb. kenafʹ.
Nebo „bude vylito“.
Možná „toho, jenž působí zpustošení“. Heb. šo·memʹ, participium vzniklé z formy poʹʽel participia mešo·memʹ, „ten, kdo působí zpustošení“, jež se vyskytuje v tomto v. dříve. Viz 8:13 ppč.