Ester 1:1–22

1  A stalo se za dnů* Ahasvera,*+ totiž toho Ahasvera, který kraloval od Indie* po Etiopii,* [nad] sto dvaceti sedmi soudními oblastmi,*+  [že] v těch dnech, kdy král Ahasverus seděl na svém královském trůně,+ který byl na hradě*+ Šušanu,+  pořádal ve třetím roce své vlády hostinu+ pro všechna svá knížata a své sluhy, vojenskou sílu Persie+ a Médie,+ urozené+ a knížata soudních oblastí před sebou,+  kdy ukazoval po mnoho dnů, sto osmdesát dnů, bohatství+ svého slavného království a čest+ [a] krásu své velikosti.  A když se ty dny naplnily, pořádal král sedm dní hostinu pro všechen lid, který se nalézal na hradě Šušanu, pro velké stejně jako malé, na nádvoří zahrady králova paláce.  Byly tam plátno, jemná bavlna a modrá [látka],+ upevněné provazy z jemné tkaniny, a vlna obarvená na červenofialovo+ ve stříbrných kroužcích a mramorové sloupy, lehátka+ ze zlata a stříbra na dláždění z porfyru* a mramoru a perleti a černého mramoru.  A k pití se podávalo víno* ve zlatých nádobách;+ a nádoby se jedna od druhé lišily, a královského vína+ bylo velké množství, podle králových prostředků.  Pokud šlo o čas pití podle zákona, nikdo nenutil, neboť tak to zařídil král pro každého velkého muže své domácnosti, aby se činilo podle libosti každého jednotlivce.  Také královna Vašti+ pořádala hostinu pro ženy v královském domě, který patřil králi Ahasverovi.* 10  Sedmý den, když bylo královo srdce vesele naladěno vínem,+ řekl Mehumanovi, Biztovi, Charbonovi,+ Bigtovi a Abagtovi, Zetarovi a Karkasovi, sedmi dvorním úředníkům, kteří sloužili*+ osobě krále Ahasvera, 11  aby přivedli před krále královnu Vašti v královské pokrývce hlavy, aby se národům a knížatům ukázala její sličnost; byla totiž krásného vzhledu.+ 12  Ale královna Vašti odmítala+ přijít na královo slovo, jež bylo [sděleno] prostřednictvím dvorních úředníků. Na to se král velice rozhořčil, a jeho vztek, ten v něm vzplanul.+ 13  A král přistoupil k tomu, aby řekl moudrým mužům,+ kteří měli poznání časů+ (tímto způsobem totiž [přišla] králova záležitost před všechny zběhlé v zákoně a právních přích, 14  a jeho nejbližšími byli Karšena, Šetar, Admata, Taršiš, Meres, Marsena [a] Memukan, sedm+ knížat Persie a Médie, která měla přístup ke králi*+ [a] která sedala jako první v království): 15  „Co se má podle zákona stát s královnou Vašti, protože nevykonala to, co řekl král Ahasverus prostřednictvím dvorních úředníků?“ 16  Na to řekl Memukan+ před králem a knížaty: „Královna Vašti jednala nesprávně nejen vůči králi,+ ale vůči všem knížatům a vůči všem národům, které jsou ve všech soudních oblastech krále Ahasvera. 17  Královnina záležitost totiž dojde ke všem manželkám, takže ve svých vlastních očích opovrhnou+ svými majiteli,*+ když řeknou: ‚Sám král Ahasverus řekl, ať před něho přivedou královnu Vašti, a ona nepřišla.‘ 18  A tento den kněžny Persie a Médie, které o královnině záležitosti slyšely, budou hovořit ke všem královým knížatům, a bude spousta opovržení a rozhořčení.+ 19  Jestliže se to králi opravdu zdá dobré,+ ať od jeho osoby vyjde královské slovo a ať je vepsáno mezi zákony+ Persie a Médie, aby to nepominulo,+ že Vašti nesmí vejít před krále Ahasvera; a její královskou důstojnost ať dá král nějaké její družce, ženě lepší, než je ona. 20  A králův výnos, který vydá, uslyší v celé jeho říši (vždyť je ohromná), a všechny manželky vzdají* čest+ svým majitelům,+ velkým stejně jako malým.“ 21  A ta věc se líbila očím krále+ a knížat, a král přistoupil k tomu, aby učinil podle Memukanova slova. 22  Poslal tedy písemné doklady+ do všech králových soudních oblastí, do každé soudní oblasti+ jejím vlastním způsobem psaní a každému lidu jeho vlastním jazykem, aby každý manžel neustále jednal jako kníže ve svém vlastním domě+ a mluvil jazykem svého vlastního lidu.

Poznámky

Viz 1Mo 14:1, ppč. „dnů“.
„Artaxerxa“, LXX. Předpokládá se, že to byl Xerxes I., syn perského krále Dareia Velikého (Dareia Hystaspa).
„Od Indie.“ Heb. me·Hodʹdu; řec. In·di·kesʹ, „Indické [země]“; syr. Hudh; lat. Inʹdi·a.
„Etiopii“, Vg; MSy „Kuš“.
„Provinciemi“, Vg; lat. pro·vinʹci·as.
Nebo „v pevnosti“.
Velmi tvrdý kámen, jehož základní hmota je často tmavě purpurově červená a obsahuje krystaly živce.
„K pití se podávalo víno.“ Předpokládá se, že heb. sloveso zde vystupuje v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
„Artaxerxovi“, LXX.
Dosl. „těch sloužících“. Heb. ham·ša·rethimʹ; řec. tois di·a·koʹnois; lat. qui ... mi·ni·straʹbant.
Dosl. „viděla králův obličej“.
„Svými majiteli.“ Heb. baʽ·lé·henʹ.
„Je ... a všechny manželky vzdají.“ HWekhol-Han·na·šimʹ Jit·tenuʹ (heb.) je patrně obráceným akrostichem teragrammata, יהוה (JHWH). Jsou známy tři starobylé heb. rkp., které zde uvádějí písmena Božího jména v podobě akrostichu majuskulovými písmeny takto: תנוי נשיםהכל־ו יאה. Toto je první ze čtyř takových akrostichů jména Jehova, a masora na to upozorňuje červenými písmeny.