Ester 4:1–17
4 A Mordekai+ získal poznání o všem, co bylo učiněno;+ a Mordekai přistoupil k tomu, aby si roztrhl oděvy a vzal na sebe pytlovinu+ a popel+ a vyšel doprostřed města a křičel hlasitým a hořkým křikem.+
2 Nakonec došel až před královu bránu,+ neboť nikdo neměl vcházet do královy brány v oblečení z pytloviny.
3 A ve všech různých soudních oblastech,+ kamkoli dosáhlo královo slovo a jeho zákon, bylo mezi Židy velké truchlení+ a posty+ a pláč a bědování. Pro mnohé byly jako lehátko prostřeny pytlovina+ a popel.+
4 A Esteřiny mladé ženy a její eunuši+ začali vcházet a povídat jí [to]. A královnu to velmi bolelo. Potom poslala oděvy, aby Mordekaie oblékli a sňali z něho pytlovinu. A nepřijal [je].+
5 Na to Ester zavolala Hataka,+ jednoho z králových eunuchů, kterého jí dal k službám, a přistoupila k tomu, aby mu dala příkaz ohledně Mordekaie, aby se dozvěděla, co to znamená a oč vlastně jde.
6 Hatak tedy vyšel k Mordekaiovi na městské veřejné prostranství, které bylo před královou branou.
7 Potom mu Mordekai pověděl o všech věcech, které ho postihly,+ a přesné prohlášení o penězích, o nichž Haman řekl, že [je] vyplatí králově pokladnici+ proti Židům, aby je zničil.+
8 A dal mu opis+ psaní zákona, jenž byl vydán v Šušanu+ k jejich vyhlazení, aby jej ukázal Ester a pověděl jí [to] a uložil jí příkaz+ vejít ke králi a doprošovat se jeho přízně+ a přímo před ním vznést žádost za svůj vlastní lid.+
9 Hatak+ nyní vešel a pověděl Ester Mordekaiova slova.
10 Potom řekla Ester Hatakovi a přikázala mu ohledně Mordekaie:+
11 „Pokud jde o jakéhokoli muže nebo ženu, jenž vejde ke králi na vnitřní nádvoří,+ když není povolán, jsou si všichni královi sluhové a lid králových soudních oblastí vědomi toho, že jeho jediným zákonem+ je dát [ho] usmrtit; pouze když k němu král vztáhne zlaté žezlo, jistě také zůstane naživu.+ Pokud jde o mne, já už jsem třicet dní nebyla volána, abych vešla ke králi.“
12 A přistoupili k tomu, aby sdělili Esteřina slova Mordekaiovi.
13 Mordekai pak řekl v odpověď Ester: „Nepředstavuj si ve své vlastní duši, že králova domácnost unikne spíše než všichni ostatní Židé.+
14 Jestliže budeš totiž v tomto čase úplně zticha, úleva a osvobození vyvstane pro Židy odjinud;+ ale pokud jde o tebe a dům tvého otce, vy zahynete. A kdo ví, zda jsi královské důstojnosti nedosáhla pro takový čas, jako [je] tento?“+
15 Ester tudíž řekla v odpověď Mordekaiovi:
16 „Jdi, shromáždi všechny Židy, které lze nalézt v Šušanu,+ a postěte+ se v můj prospěch a nejezte ani nepijte po tři dny,+ nocí a dnem. Já se budu také se svými mladými ženami+ postit a poté vejdu ke králi, což není podle zákona; a když zahynu,+ zahynu.“
17 Na to Mordekai odešel a přistoupil k tomu, aby učinil podle všeho, co mu příkazem uložila Ester.
