Ester 9:1–32
9 A ve dvanáctém měsíci, totiž měsíci adaru,+ jeho třináctý den, když bylo načase provést královo slovo a jeho zákon,+ v den, na nějž čekali nepřátelé Židů, aby nad nimi despoticky vládli, došlo dokonce k zvratu v opak,* že totiž Židé despoticky vládli nad těmi, kdo je nenáviděli.+
2 Židé se sešli+ ve svých městech ve všech soudních oblastech krále Ahasvera,+ aby vložili ruku na ty, kdo hledali jejich škodu,+ a neobstál před nimi žádný muž, neboť děs+ z nich padl na všechny národy.
3 A všechna knížata+ soudních oblastí a satrapové+ a místodržitelé a vykonavatelé záležitostí,+ jež patřily králi, napomáhali Židům, neboť na ně padl děs+ z Mordekaie.
4 Mordekai byl totiž v králově domě velký,+ a jeho věhlas+ se rozcházel po všech soudních oblastech, protože muž Mordekai stále vzrůstal.+
5 A Židé sráželi všechny své nepřátele pobíjením mečem+ a zabíjením a ničením, a těm, kdo je nenáviděli, činili podle své libosti.+
6 A Židé zabíjeli na hradě Šušanu,+ a bylo zničeno pět set mužů.
7 Také Paršandatu a Dalfona a Aspatu
8 a Poratu a Adalju a Aridatu
9 a Parmaštu a Arisaie a Aridaie a Vaizatu,
10 deset synů+ Hamana,+ syna Hammedatova, toho, jenž projevoval nepřátelství Židům,+ zabili; ale k drancování+ ruku nepřiložili.
11 Toho dne přišel před krále počet zabitých na hradě Šušanu.
12 A král přistoupil k tomu, aby řekl královně Ester:+ „Na hradě Šušanu+ Židé zabíjeli a bylo zničeno* pět set mužů a deset Hamanových synů. Co udělali+ v ostatních králových soudních oblastech?+ A jaká je tvá prosebná žádost? Ano, ať je ti dána!+ A jaká je tvá další žádost?+ Ano, ať je vykonána!“
13 Ester tudíž řekla: „Jestliže se to králi opravdu zdá dobré,+ ať je také zítra povoleno Židům, kteří jsou v Šušanu, aby činili podle dnešního zákona;+ a ať je deset Hamanových synů pověšeno na kůl.“+
14 Král tedy řekl, ať se tak učiní.+ Nato byl v Šušanu vydán zákon, a deset Hamanových synů bylo pověšeno.
15 A Židé, kteří byli v Šušanu, přistoupili k tomu, aby se shromáždili také čtrnáctý+ den měsíce adaru, a zabili v Šušanu tři sta mužů; ale k drancování ruku nepřiložili.+
16 Pokud jde o ostatní Židy, kteří byli v králových soudních oblastech,+ ti se sešli a bylo zastání* pro jejich duše,*+ a sami se pomstili*+ svým nepřátelům, a mezi těmi, kdo je nenáviděli, bylo zabito* sedmdesát pět tisíc; ale k drancování ruku nepřiložili,
17 třináctý den měsíce adaru; a v jeho čtrnáctý [den] byl odpočinek, a učinili* jej dnem hodování+ a radování.+
18 Pokud jde o Židy, kteří byli v Šušanu, ti se sešli v jeho třináctý+ [den] a v jeho čtrnáctý [den] a odpočinek byl v jeho patnáctý [den], a učinili jej dnem hodování a radování.+
19 Proto venkovští Židé, obývající města vzdálených oblastí, učinili ze čtrnáctého dne měsíce adaru+ [den] radování+ a hodování a dobrý den+ a [den] vzájemného rozesílání podílů.+
20 A Mordekai+ přistoupil k tomu, aby zapsal tyto věci a rozeslal písemné doklady všem Židům, kteří byli ve všech soudních oblastech+ krále Ahasvera,* blízkým a vzdáleným,
21 aby jim uložil závazek+ pravidelně dodržovat čtrnáctý den měsíce adaru a jeho patnáctý den v každém jednotlivém roce,
22 podle dnů, v nichž Židé odpočinuli od svých nepřátel,+ a měsíce, který se jim proměnil ze zármutku+ v radování a z truchlení v dobrý den, aby je drželi jako dny hodování a radování a vzájemného rozesílání podílů+ a darů chudým lidem.+
23 A Židé přijali, co začali dělat a co jim napsal Mordekai.
24 Haman,+ syn Agagovce+ Hammedaty,+ ten, který projevoval nepřátelství všem Židům,+ totiž sám úkladně plánoval proti Židům, že je zničí,+ a dal metat Pur,+ to je Los,+ aby je zneklidnil a zničil je.
25 Ale když Ester* vešla před krále, ten řekl písemným dokladem:+ „Ať se tento špatný úklad,+ který naplánoval proti Židům, vrátí na jeho vlastní hlavu“;+ a pověsili ho a jeho syny na kůl.+
26 Proto ty dny nazvali Purim, podle jména Pur.+ Proto podle všech slov tohoto dopisu+ a toho, co ve vztahu k tomu viděli a co na ně přišlo,
27 Židé uložili a přijali závazek pro sebe a pro své potomstvo* a pro všechny, kdo se k nim připojují,+ že to nemá pominout, že budou pravidelně v každém jednotlivém roce držet tyto dva dny podle toho, co bylo o nich napsáno, a podle jejich ustanoveného času.
28 A tyto dny se měly připomínat a držet v každé jednotlivé generaci, každé rodině, každé soudní oblasti a každém městě, a tyto dny Purim, ty by neměly pominout ze středu Židů a jejich připomínání+ by nemělo dospět mezi jejich potomstvem ke konci.
29 A královna Ester, dcera Abichajilova,+ a Žid Mordekai přistoupili k tomu, aby napsali se vší důrazností, aby potvrdili tento druhý dopis o Purim.
30 Pak poslal* písemné doklady všem Židům ve sto dvaceti sedmi soudních oblastech,+ [v] Ahasverově říši,+ slovy pokoje a pravdy,+
31 aby potvrdil tyto dny Purim v jejich ustanovených časech, právě jak jim je uložili Žid Mordekai a královna Ester,+ a právě jak je uložili své vlastní duši* a svému potomstvu,+ záležitosti postů+ a jejich volání o přispění.+
32 A Esteřin výrok, ten tyto záležitosti Purim+ potvrdil, a bylo to zapsáno do knihy.
Poznámky
^ „Došlo ... k zvratu v opak.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
^ „Bylo zničeno.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
^ „Se pomstili ... bylo zabito.“ V heb. jsou tato slovesa v infinitivu absolutním, nevyjadřují určitý čas ani určitou osobu.
^ „Sami se pomstili svým nepřátelům“, na základě opravy; M „měli klid od svých nepřátel“.
^ Nebo „životy“.
^ „Bylo zastání.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
^ „Učinili.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
^ „Artaxerxa“, LXX.
^ „Ester“, SyVg; M „ona“.
^ Nebo „semeno“.
^ „Poslal“, M; SyVg „poslali“.
^ Nebo „sami sobě“.
