Ezekiel 11:1–25

11  A duch+ přistoupil k tomu, aby mě pozdvihl+ a přinesl mě k východní bráně Jehovova domu, která je obrácena k východu,+ a pohleďme, u vchodu do brány bylo dvacet pět mužů*+ a v jejich středu jsem uviděl Jaazanjáše, syna Azzurova, a Pelatjáše,* syna Benajášova,* knížata lidu.+  On* mi potom řekl: „Synu člověka, to jsou muži,* kteří úkladně plánují to, co ubližuje, a radí proti tomuto městu špatnou radu;+  a říkají: ‚Není stavění domů na dosah?+ Ono* je hrnec na vaření se širokým hrdlem,+ a my jsme maso.‘  Proto proti nim prorokuj. Prorokuj, synu člověka.“+  Pak na mne padl Jehovův duch*+ a on přikročil k tomu, aby mi řekl: „Řekni: ‚Tak řekl Jehova:+ „Řekli jste správnou věc, izraelský dome; a pokud jde o věci, které vám vyvstanou v duchu,* sám jsem ho* znal.+  Způsobili jste, že bylo v tomto městě mnoho vašich zabitých, a naplnili jste jeho ulice zabitými.“‘“+  „Proto tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: ‚Pokud jde o vaše zabité, které jste dali do jeho* středu, oni jsou to maso+ a ono je ten hrnec na vaření se širokým hrdlem;+ a vás z jeho středu vyvedou.‘“*+  „‚Meče jste se báli+ a meč na vás přivedu,‘ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.+  ‚A jistě vás vyvedu z jeho středu a vydám vás do ruky cizích lidí+ a vykonám na vás skutky soudu.+ 10  Mečem padnete.+ Na pomezí* Izraele+ vás budu soudit; a budete muset poznat, že já jsem Jehova.+ 11  Ono se vám neprokáže být hrncem na vaření se širokým hrdlem+ a vy se neprokážete* být masem uprostřed něho. Budu vás soudit na pomezí* Izraele 12  a budete muset poznat, že já jsem Jehova, protože jste nechodili v mých předpisech a nečinili jste mé soudy,+ ale činili jste podle soudů národů, které jsou kolem vás.‘“+ 13  A jakmile jsem prorokoval, stalo se, že Pelatjáš, syn Benajášův,* zemřel,+ a já jsem přistoupil k tomu, abych padl na tvář a volal silným hlasem+ a řekl: „Běda, Svrchovaný Pane Jehovo!+ Znamená to snad, že provádíš záhubu zbývajících z Izraele?“+ 14  A Jehovovo slovo ke mně dále přicházelo a říkalo: 15  „Synu člověka, pokud jde o tvé bratry,+ tvým bratrům, mužům,* kteří mají zájem o tvé výkupní právo, a celému izraelskému domu, těm všem řekli obyvatelé Jeruzaléma: ‚Odejděte daleko od Jehovy. Nám to patří; země [nám] byla dána jako vlastnictví‘;+ 16  proto řekni: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Ačkoli jsem je vzdálil mezi národy a ačkoli jsem je rozptýlil po zemích,+ přece se jim stanu na malou chvíli* svatyní v zemích, do nichž přišli.“‘+ 17  Proto řekni: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Také vás seberu z národů a posbírám vás ze zemí, do nichž jste byli rozptýleni, a dám vám půdu Izraele.+ 18  A jistě tam přijdou a odstraní z ní všechny její ohavnosti a všechny její odporné věci.+ 19  A dám jim jedno srdce+ a vložím do nich* nového ducha;+ a jistě z jejich těla odstraním kamenné srdce+ a dám jim masité srdce,+ 20  aby chodili v mých vlastních ustanoveních a aby dodržovali má vlastní soudcovská rozhodnutí a aby je skutečně prováděli;+ a skutečně se budou moci stát mým lidem+ a sám se budu moci stát jejich Bohem.“‘+ 21  ‚„Pokud však jde o ty, jejichž srdce chodí v jejich ohavnostech* a v jejich odporných věcech,+ jistě uvedu na jejich hlavu jejich vlastní cestu,“ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.‘“+ 22  A cherubíni+ nyní pozvedli svá křídla a kola byla těsně u nich+ a sláva+ BOHA Izraele byla shora nad nimi.+ 23  A Jehovova sláva+ vystupovala z [místa] nad středem města a začala stát nad horou,+ která je na východ od města.+ 24  A duch+ mě pozdvihl+ a nakonec mě ve vidění skrze Božího ducha* přivedl do Chaldeje k vyhnanému lidu;+ a vidění, které jsem viděl, vystupovalo ode mne. 25  A začal jsem mluvit k vyhnanému lidu o všech Jehovových věcech, které mi dal vidět.+

Poznámky

Znamená „Jehova postavil“. Heb. Bena·jaʹhu.
Znamená „Jehova opatřil únik“. Heb. Pelat·jaʹhu.
„Mužů.“ Heb. ʼiš.
„On“, MTVg; LXXSy „Jehova“.
Muži.“ Heb. ha·ʼana·šimʹ, mn. č. od ʼiš.
„Ono“, v heb. ž. r., vztahuje se na „město“ Jeruzalém.
„Ho“, v heb. ž. r., vztahuje se na „ducha“.
Dosl. „výstupy vašeho ducha“. Heb. u·ma·ʽalóthʹ ru·chakhemʹ.
Nebo „činná síla“. Heb. ruʹach; řec. pneuʹma; lat. spiʹri·tus. Viz 1Mo 1:2, ppč. „síla“.
V heb. je to chápáno jako sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu a používá se jako podmět věty.
„Jeho“, v heb. ž. r., vztahuje se na „město“ Jeruzalém.
Nebo „území“.
„Neprokážete“, LXXSyVg.
Nebo „území“.
Heb. Bena·jahʹ. Srovnej v. 1, ppč. „Benajášova“.
„Mužům.“ Heb. ʼan·šéʹ, mn. č. od ʼiš.
Nebo „malým způsobem“.
„Nich“, TLXXSyVg a mnoho heb. rkp.; M „vás“.
Dosl. „do srdce jejich ohavností“, M.
Nebo „skrze ... činnou sílu“. Heb. beruʹach; řec. pneuʹma·ti; lat. spiʹri·tu. Viz 1Mo 1:2, ppč. „síla“, 1Mo 6:17, ppč. „činná“.