Ezekiel 12:1–28

12  A Jehovovo slovo ke mně dále přicházelo a říkalo:  „Synu člověka, bydlíš uprostřed vzpurného domu,+ [těch], kdo mají oči, aby viděli, ale vlastně nevidí,+ kdo mají uši, aby slyšeli, ale vlastně neslyší,+ neboť jsou vzpurný dům.+  Pokud jde o tebe, synu člověka, udělej si zavazadla do vyhnanství a za dne jdi před jejich očima do vyhnanství, a půjdeš před jejich očima do vyhnanství ze svého místa na jiné místo. Snad uvidí, třebaže* jsou vzpurný dům.+  A za dne před jejich očima vyneseš svá zavazadla jako zavazadla do vyhnanství a sám vyjdeš před jejich očima večer jako ti, kdo jsou vyváděni do vyhnanství.+  Před jejich očima si provrtej cestu stěnou, a budeš vynášet skrze ni.+  Před jejich očima budeš nosit na rameni. Vynášet budeš za tmy. Zakryješ si samotný obličej, abys neviděl zem, protože jsem tě učinil izraelskému domu předzvěstí.“+  A přistoupil jsem k tomu, abych učinil právě tak, jak mi bylo přikázáno.+ Vynesl jsem svá zavazadla za dne právě jako zavazadla do vyhnanství; a večer jsem si rukou provrtal cestu stěnou. Vynášel jsem za tmy. Jim před očima jsem nosil na rameni.  A Jehovovo slovo ke mně ráno dále přicházelo a říkalo:  „Synu člověka, neřekli ti snad [lidé] z izraelského domu, vzpurného domu:+ ‚Co děláš?‘ 10  Řekni jim: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Pokud jde o náčelníka,+ je toto prohlášení proti Jeruzalému a celému izraelskému domu, který je v jejich středu.“‘ 11  Řekni: ‚Jsem pro vás předzvěstí.+ Právě jak jsem učinil, tak bude učiněno jim. Půjdou do vyhnanství, do zajetí.+ 12  A pokud jde o náčelníka, který je v jejich středu, ten ve tmě ponese na rameni a vyjde; provrtají se stěnou, aby skrze ni vynášeli.+ Obličej si zakryje, aby svým vlastním okem neviděl zemi.‘ 13  A jistě nad ním rozprostřu svou síť a chytí se do mé lovecké sítě;+ a přivedu ho do Babylóna,* do země Chaldejců,+ ale neuvidí ji; a tam zemře.+ 14  A všechny, kdo jsou kolem dokola něho jako pomoc, a všechny jeho vojenské oddíly rozptýlím do každého větru;*+ a vytasím za nimi meč.+ 15  A budou muset poznat, že já jsem Jehova, až je rozeženu mezi národy a opravdu je rozptýlím po zemích.+ 16  A zanechám z nich pár mužů* po meči,+ po hladomoru a po moru, aby vylíčili všechny své odporné věci+ mezi národy, do kterých přijdou;+ a budou muset poznat, že já jsem Jehova.“ 17  A Jehovovo slovo ke mně dále přicházelo a říkalo: 18  „Synu člověka, měl bys jíst svůj chléb s třesením a svou vodu bys měl pít se znepokojením a s úzkostlivou péčí.+ 19  A lidu země* řekneš: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova obyvatelům Jeruzaléma na půdě* Izraele:+ „Svůj chléb budou jíst s úzkostlivou péčí a svou vodu budou pít s hrůzou, aby jeho země ve své plnosti zpustla+ kvůli násilí všech, kdo v ní bydlí.+ 20  A obydlená města budou zpustošena+ a země se stane pouhým opuštěným úhorem;+ a budete muset poznat, že já jsem Jehova.“‘“+ 21  A Jehovovo slovo ke mně přicházelo dál a říkalo: 22  „Synu člověka, jaké to máte příslovečné rčení na půdě Izraele,+ jež říká: ‚Dny se prodlužují+ a každé vidění zaniklo‘?+ 23  Proto jim řekni: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Jistě způsobím, že toto příslovečné rčení přestane, a už je v Izraeli nebudou říkat jako přísloví.“‘+ Ale mluv k nim: ‚Přiblížily se dny+ a záležitost každého vidění.‘ 24  Uprostřed izraelského domu se už totiž neprokáže být žádné nehodnotné vidění+ ani dvojsmyslná* věštba.+ 25  ‚„Já, Jehova, totiž promluvím to slovo, které promluvím, a bude vykonáno.+ Už nebude žádný odklad,+ neboť za vašich dnů,+ vzpurný dome, promluvím slovo a jistě je vykonám,“ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.‘“ 26  A Jehovovo slovo ke mně dále přicházelo a říkalo: 27  „Synu člověka, pohleď, ti z izraelského domu říkají: ‚Vidění, které vidí, je mnoho dnů vzdáleno, a prorokuje o dalekých časech.‘+ 28  Proto jim řekni: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „‚Ať jde o jakákoli má slova, už nebude žádný odklad.+ Které slovo promluvím, to se i vykoná,‘+ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.“‘“+

Poznámky

Nebo „uvidí, že“.
„Babylóna“, LXXVg; MTSy „Bábelu“.
„Větru.“ Heb. ruʹach; řec. aʹne·mon; lat. venʹtum.
„Mužů.“ Heb. ʼan·šéʹ.
Nebo „o půdě“. Heb. ʼel-ʼadh·mathʹ; TLXXVg „na zemi“.
Nebo „hladká“.