Ezekiel 14:1–23

14  A muži* z izraelských starších přistoupili k tomu, aby ke mně přišli a posadili se přede mnou.+  Potom ke mně přišlo Jehovovo slovo a říkalo:  „Synu člověka, pokud jde o tyto muže, ti si na srdci přinesli své hnojné modly a před obličej si postavili kámen klopýtání, který působí jejich provinění.+ Mám se vůbec od nich nechat dotazovat?+  Proto s nimi mluv, a řekneš jim: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Kterýkoli muž* z izraelského domu, kdo na srdci nosí své hnojné modly+ a kdo si před obličej staví právě kámen klopýtání, který působí jeho provinění, a kdo opravdu přichází k prorokovi — já, Jehova, se nechám přivést [k tomu], abych mu v té záležitosti odpověděl podle množství jeho hnojných model,+  abych chytil izraelský dům za srdce,+ protože se ode mne odtáhli skrze své hnojné modly — všichni.“‘+  Proto řekni izraelskému domu: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Vraťte se zpět a obraťte se zpět od svých hnojných model+ a obraťte obličej zpět i ode všech svých odporných věcí;+  vždyť kdokoli z izraelského domu nebo z cizích usedlíků, kteří přebývají jako [někdo] cizí v Izraeli, kdo se odtahuje a nenásleduje mě+ a kdo na srdci nosí své hnojné modly a před obličej si staví právě kámen klopýtání, který působí jeho provinění, a kdo opravdu přichází k prorokovi, aby se u mne dotazoval na sebe+ — já, Jehova, se nechávám přivést [k tomu], abych mu sám odpověděl.  A zaměřím svůj obličej proti tomu muži*+ a dám ho jako znamení+ a jako příslovečná rčení+ a odříznu ho ze středu svého lidu;+ a budete muset poznat, že já jsem Jehova.“‘+  ‚A pokud jde o proroka, v případě, že bude obelstěn a opravdu promluví slovo, toho proroka jsem obelstil já, Jehova;+ a vztáhnu proti němu ruku a vyhladím ho ze středu svého lidu Izraele.+ 10  A budou muset nést své provinění.+ Provinění tazatele se prokáže být stejné jako provinění proroka,+ 11  aby ti z izraelského domu už nebloudili, a následovali mě,+ a aby se už neposkvrňovali všemi svými přestupky. A stanou se mým lidem a já se stanu jejich Bohem,‘* je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.“+ 12  A Jehovovo slovo ke mně dále přicházelo a říkalo: 13  „Synu člověka, pokud jde o zemi, v případě, že proti mně zhřeší tím, že bude jednat nevěrně,+ proti ní také vztáhnu ruku a zlomím pro ni pruty, na kterých jsou zavěšeny prstencovité chleby,*+ a pošlu na ni hladomor+ a odříznu z ní pozemského člověka a domácí zvíře.“+ 14  „‚A kdyby se v jejím středu prokázali být tito tři muži* — Noe,+ Daniel+ a Job,+ sami by kvůli své spravedlnosti+ osvobodili svou duši,‘ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.“+ 15  „‚Nebo kdybych přiměl škodlivá divoká zvířata, aby prošla zemí,+ a ta by ji skutečně připravila o děti+ a stal by se z ní opravdu opuštěný úhor, [jímž by] nikdo neprocházel kvůli těm divokým zvířatům,+ 16  kdyby v jejím středu byli tito tři muži, jakože jsem živý,‘ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy, ‚neosvobodili by syny ani dcery; oni, jen oni sami by byli osvobozeni, a ze země by se stal opuštěný úhor.‘“+ 17  „‚Nebo kdybych na tu zemi přivedl meč+ a kdybych skutečně řekl: „Ať zemí projde meč“, a skutečně bych odtamtud odřízl pozemského člověka* a domácí zvíře,+ 18  i kdyby v jejím středu byli tito tři muži,+ jakože jsem živý,‘ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy, ‚neosvobodili by syny ani dcery, ale oni, jen oni sami by byli osvobozeni.‘“+ 19  „‚Nebo kdybych na tu zemi poslal* mor+ a kdybych na ni skutečně vylil svůj vztek s krví,+ abych z ní odřízl pozemského člověka a domácí zvíře, 20  i kdyby v jejím středu+ byli Noe,+ Daniel+ a Job,+ jakože jsem živý,‘ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy, ‚ani syna ani dceru by neosvobodili; sami by kvůli své spravedlnosti osvobodili svou duši.‘“+ 21  „Tak totiž řekl Svrchovaný Pán Jehova: ‚Tak [to] také [bude], až nastanou mé čtyři škodící skutky soudu+ — meč a hladomor a škodící divoké zvíře a mor+ —, které opravdu pošlu na Jeruzalém, abych z něho odřízl pozemského člověka a domácí zvíře.+ 22  Pohleďte však, jistě v něm zůstane společnost, která unikne, ti, kdo budou vyvedeni.+ Synové a dcery, tady jsou! Vycházejí k vám a budete muset vidět jejich cestu a jejich jednání.+ A jistě se utěšíte nad neštěstím, které [předtím] uvedu na Jeruzalém, ano nad vším, co na něj uvedu.‘“ 23  „‚A jistě vás utěší, až uvidíte jejich cestu a jejich jednání; a budete muset poznat, že ne bez příčiny udělám všechno, co proti němu* musím udělat,‘ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.“+

Poznámky

„Muži.“ Heb. ʼana·šimʹ, mn. č. od ʼiš.
„Kterýkoli muž.“ Heb. ʼiš ʼiš.
„Proti tomu muži.“ Heb. ba·ʼišʹ ha·huʼʹ.
Dosl. „se jim stanu za Boha“. Heb. la·hemʹ lEʼ·lo·himʹ.
Dosl. „hůl chleba“.
Dosl. s určitým členem. Heb. ha·ʼana·šimʹ, mn. č. od ʼiš.
„Pozemského člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
Nebo „pustil“.
Nebo „v něm“.