Ezekiel 20:1–49

20  A v sedmém roce, v pátém [měsíci], desátý [den] měsíce, se stalo, [že] přišli muži z izraelských starších dotazovat se Jehovy+ a přistoupili k tomu, aby se posadili přede mne.+  Potom ke mně přišlo Jehovovo slovo a říkalo:  „Synu člověka, mluv s izraelskými staršími muži, a řekneš jim: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Přicházíte, abyste se mě dotazovali?+ ‚Jakože jsem živý, vy se mě nebudete dotazovat,‘*+ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.“‘  Budeš je soudit? Budeš [je] soudit, synu člověka?+ Způsob, aby poznali odporné věci svých praotců.+  A řekneš jim: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „V den, kdy jsem si vyvolil Izrael,+ jsem také přistoupil k tomu, abych pozvedl ruku+ [v přísaze] k semeni Jákobova domu+ a abych se jim dal poznat v egyptské zemi.+ Ano, přistoupil jsem k tomu, abych k nim pozvedl ruku [v přísaze] a řekl: ‚Já jsem Jehova, váš Bůh.‘*+  Toho dne jsem k nim pozvedl ruku+ [v přísaze], že je vyvedu z egyptské země do země, kterou jsem pro ně vyhlédl, která oplývá mlékem a medem.+ Byla to okrasa všech zemí.+  A přikročil jsem k tomu, abych jim řekl: ‚Odhoďte každý ohavnosti svých očí+ a neposkvrňujte se egyptskými hnojnými modlami.+ Já jsem Jehova, váš Bůh.‘+  A začali se proti mně bouřit+ a nebyli svolní mi naslouchat. Jako jednotlivci neodhodili ohavnosti svých očí a neopustili egyptské hnojné modly,+ takže jsem slíbil,* že na ně vyleji svůj vztek, abych na nich skoncoval se svým hněvem uprostřed egyptské země.+  A jednal jsem kvůli svému vlastnímu jménu, aby nebylo znesvěceno před očima národů, mezi nimiž byli,+ protože jsem se jim dal poznat před jejich očima, když jsem je vyváděl z egyptské země.+ 10  Vyvedl jsem je tedy z egyptské země a přivedl je do pustiny.+ 11  A přistoupil jsem k tomu, abych jim dal svá ustanovení;+ a dal jsem jim na vědomí svá soudcovská rozhodnutí,+ aby člověk,* který je stále činí, zůstal jimi také naživu.+ 12  A také jsem jim dal své sabaty,+ aby se staly znamením mezi mnou a jimi,+ aby poznali, že já jsem Jehova, kdo je posvěcuje.* 13  Ale oni, izraelský dům, se proti mně v pustině vzbouřili.+ Nechodili v mých ustanoveních+ a zavrhli má soudcovská rozhodnutí,+ která kdyby člověk stále činil, zůstane jimi také naživu.+ A velmi znesvětili mé sabaty,+ takže jsem slíbil,* že na ně v pustině vyleji své rozlícení, abych je zahubil.+ 14  Jednal jsem však kvůli svému vlastnímu jménu, aby nebylo znesvěceno před očima národů, před jejichž očima jsem je vyvedl.+ 15  A sám jsem k nim také v pustině pozvedl ruku [v přísaze],+ že je neuvedu do země, kterou jsem dal, která oplývá mlékem a medem+ (je okrasou všech zemí),+ 16  protože zavrhli má vlastní soudcovská rozhodnutí; a pokud jde o má ustanovení, nechodili v nich, a mé sabaty znesvěcovali, protože jejich srdce šlo za jejich hnojnými modlami.+ 17  A mé oko je začalo litovat, [takže mě zadrželo] a já je nezničil+ a nezahubil jsem je v pustině. 18  A přistoupil jsem k tomu, abych řekl v pustině jejich synům:+ ‚Nechoďte v předpisech svých praotců+ a nedodržujte jejich soudy+ a neposkvrňujte se jejich hnojnými modlami.+ 19  Já jsem Jehova, váš Bůh.*+ Choďte v mých vlastních ustanoveních+ a dodržujte má vlastní soudcovská rozhodnutí*+ a čiňte je.+ 20  A posvěcujte mé vlastní sabaty,+ a budou sloužit jako znamení mezi mnou a vámi, [abyste] věděli, že já jsem Jehova, váš Bůh.‘+ 21  A synové se proti mně začali bouřit.+ Nechodili v mých ustanoveních a nedodržovali má soudcovská rozhodnutí tím, že by je činili, která kdyby člověk* stále činil, zůstane jimi také naživu.+ Mé sabaty znesvěcovali.+ Slíbil* jsem tedy, že na ně vyleji svůj vztek, abych na nich v pustině skoncoval se svým hněvem.+ 22  A odtáhl jsem svou ruku+ a jednal kvůli svému vlastnímu jménu, aby nebylo znesvěceno před očima národů, před jejichž očima jsem je vyvedl.+ 23  Já jsem k nim také v pustině pozvedl ruku [v přísaze],+ že je rozptýlím mezi národy a rozeženu je po zemích,+ 24  protože neprováděli má vlastní soudcovská rozhodnutí+ a zavrhovali má vlastní ustanovení+ a znesvěcovali mé vlastní sabaty+ a jejich oči se prokázaly být [očima, které jdou] za hnojnými modlami jejich praotců.+ 25  A sám jsem je také nechal, aby měli* předpisy, které nebyly dobré, a soudcovská rozhodnutí, jimiž nemohli zůstat naživu.+ 26  A nechával jsem je, aby se poskvrnili svými* dary, když nechávali každé dítě otvírající lůno procházet [ohněm],+ abych je zpustošil, aby poznali, že já jsem Jehova.“‘+ 27  Proto mluv k izraelskému domu, synu člověka, a řekneš jim:+ ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Ještě v tomto ohledu mluvili o mně vaši praotcové utrhačně, že totiž vůči mně jednali s nevěrností.+ 28  A přistoupil jsem k tomu, abych je uvedl do země,+ [ohledně] které jsem pozvedl ruku [v přísaze], že jim [ji] dám.+ Když uviděli každý vyvýšený pahorek+ a každý košatý strom, tehdy tam začali obětovat své oběti+ a dávat tam svůj urážlivý obětní dar a předkládat tam své uklidňující* vůně+ a vylévat tam své tekuté oběti.+ 29  Řekl jsem jim tedy: ‚Co znamená ta výšina, k níž přicházíte, že by se měla až do tohoto dne nazývat jménem Výšina?‘“‘*+ 30  Proto řekni izraelskému domu: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Poskvrňujete se na cestě svých praotců+ a jdete v nemravném styku za jejich ohavnostmi?+ 31  A když pozdvihujete své dary tím, že necháváte své syny procházet ohněm,+ poskvrňujete se až dodnes pro všechny své hnojné modly?+ Budete se mě zároveň dotazovat, izraelský dome?“‘+ ‚Jakože jsem živý,‘ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy, ‚nebudete se mě dotazovat.+ 32  A to, co vám vyvstává v duchu,+ to se rozhodně nestane,+ že totiž říkáte: „Staňme se podobnými národům, podobnými rodinám zemí+ v tom, že sloužíme dřevu a kameni.“‘“+ 33  „‚Jakože jsem živý,‘ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy, ‚silnou rukou a vztaženou paží+ a vylitým vztekem budu nad vámi kralovat.+ 34  A vyvedu vás z národů a seberu vás ze zemí, do nichž jste byli rozptýleni silnou rukou a vztaženou paží a vylitým vztekem.+ 35  A přivedu vás do pustiny národů+ a tam se s vámi budu soudit tváří v tvář.+ 36  Právě jako jsem se soudil s vašimi praotci v pustině egyptské země,+ tak se budu soudit s vámi,‘ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy. 37  ‚A přiměji vás, abyste prošli pod holí,+ a uvedu vás do svazku smlouvy.+ 38  A vyčistím z vás buřiče a přestupníky proti mně,+ neboť je vyvedu ze země, kde přebývají jako cizí usedlíci, ale na půdu Izraele nepřijdou;+ a budete muset poznat, že já jsem Jehova.‘+ 39  A vy, izraelský dome, tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: ‚Jděte, služte každý svým hnojným modlám.+ A jestliže mi potom nebudete naslouchat, pak už nebudete znesvěcovat mé svaté jméno svými dary a svými hnojnými modlami.‘+ 40  ‚Vždyť na mé svaté hoře, na hoře Izraelovy výšiny,‘+ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy, ‚tam mi budou v zemi sloužit oni, celý izraelský dům jako celek.+ Tam v nich budu mít zalíbení a tam si vyžádám vaše příspěvky a první ovoce vašich předložení ze všech vašich svatých věcí.+ 41  Díky uklidňující vůni budu mít ve vás zalíbení,+ až vás vyvedu z národů a opravdu vás sesbírám ze zemí, do nichž jste byli rozptýleni,+ a budu ve vás posvěcen před očima národů.‘+ 42  ‚A budete muset poznat, že já jsem Jehova,+ až vás přivedu na půdu Izraele,+ do země, [ohledně] které jsem pozvedl ruku [v přísaze], že [ji] dám vašim praotcům. 43  A jistě tam vzpomenete na své cesty a všechna svá jednání,+ jimiž jste se poskvrňovali,+ a opravdu pocítíte hnus ke svým obličejům kvůli všem svým špatným věcem, které jste činili.+ 44  A budete muset poznat, že já jsem Jehova,+ až s vámi budu jednat kvůli svému jménu,+ ne podle vašich špatných cest nebo podle vašich zkažených jednání,+ izraelský dome,‘ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.“ 45 * A Jehovovo slovo ke mně dále přicházelo a říkalo: 46  „Synu člověka, zaměř svůj obličej+ směrem k jižní krajině* a [nech] kanout+ [slova] k jihu* a prorokuj lesu jižního* pole. 47  A řekneš jižnímu lesu: ‚Slyš Jehovovo slovo. Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Pohleď, rozpaluji proti tobě oheň+ a pohltí v tobě každý strom s mízou a každý suchý strom.+ Zapalující plamen nebude uhašen+ a budou jím sežehnuty všechny obličeje od jihu k severu.+ 48  A všichni z těla uvidí, že jsem jej podpálil já, Jehova, takže nebude uhašen.“‘“+ 49  A přistoupil jsem k tomu, abych řekl: „Běda, Svrchovaný Pane Jehovo! Říkají o mně: ‚Neskládá příslovečná rčení?‘“+

Poznámky

Nebo „nebudu dotazován kvůli vám“, tj. prostřednictvím Ezekiela.
„Váš Bůh.“ ʼElo·hé·khemʹ.
Dosl. „řekl“.
Nebo „pozemský člověk“. Heb. ha·ʼa·dhamʹ.
„Kdo je posvěcuje (je považuje za posvátné; zachází s nimi jako se svatými)“. Heb. meqad·dešamʹ; řec. ha·gi·aʹzon; lat. sanc·tiʹfi·cans.
Dosl. „řekl“.
Nebo „já, Jehova, jsem váš Bůh“. Heb. ʼani ʹJehwahʹ ʼElo·hé·khemʹ.
Nebo „mé vlastní soudy“. Heb. miš·pa·taiʹ.
Nebo „pozemský člověk“. Heb. ha·ʼa·dhamʹ.
Dosl. „Řekl“.
Dosl. „jsem jim dal“.
Dosl. „A poskvrňoval jsem je jejich“.
Nebo „konejšivé; upokojující“.
Nebo „Bamah“. Heb. Ba·mahʹ; LXX „Abama“.
Na tomto místě v MLXX začíná kapitola 21.
„Jižní krajině.“ Heb. té·maʹnah; řec. Thai·manʹ, řec. transliterace heb. slova; lat. auʹstri.
„Jihu.“ Heb. da·rómʹ; řec. Da·romʹ, řec. transliterace heb. slova; lat. aʹfri·cum.
Nebo „negebského“. Heb. neʹghev.