Ezekiel 24:1–27

24  A Jehovovo slovo ke mně dále přicházelo v devátém roce, v desátém měsíci, desátý [den] měsíce, a říkalo:  „Synu člověka, zapiš si jméno toho dne, právě tohoto dne. Právě tohoto dne se babylónský král vrhl proti Jeruzalému.+  A slož příslovečné rčení o vzpurném domě,+ a řekneš o nich: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Postav hrnec na vaření se širokým hrdlem; postav [jej] a také do něho nalij vodu.+  Sesbírej do něho kusy,+ každý dobrý kus, stehno a plec; naplň [jej] dokonce nejvybranějšími kostmi.  Ať se vezme nejvybranější ovce,+ a také pod něj srovnej polena* do kruhu. Vař její kusy,* uvař uprostřed něho také její kosti.“‘“+  „Proto tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: ‚Běda městu činů krveprolévání,*+ hrnci na vaření se širokým hrdlem, jehož rez je v něm a jehož rez, ta z něho nevyšla! Vyjmi to kus po kuse;+ nebude se nad tím metat los.+  Vždyť jeho krev, ta se octla přímo v jeho středu.+ Dalo ji na zářivý holý povrch skalního útesu. Nevylilo ji na zem, aby byla přikryta prachem.+  Abych přivodil vztek k vykonání pomsty,+ dal jsem jeho krev na zářivý holý povrch skalního útesu, aby nebyla přikryta.‘+  Proto tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: ‚Běda městu krveprolévání!+ Sám také udělám kupu [dřeva] velkou.+ 10  Udělej hodně polen. Zapal oheň. Důkladně uvař maso. A vylij vývar,* a kosti ať se rozpálí do žhava. 11  Postav jej* prázdný na uhly, aby se rozžhavil; a jeho měď se rozpálí a jeho nečistota se uprostřed něho roztaví.+ Ať je strávena jeho rez.+ 12  Těžkosti! Unavilo to, ale velká spousta jeho rzi z něho nevychází.+ Do ohně s jeho rzí!‘ 13  ‚V tvé* nečistotě bylo nevázané chování.+ Proto jsem tě musel čistit, ale ty ses neočistilo od své nečistoty.+ Již se neočistíš, dokud nezpůsobím, aby se v tvém případě upokojil můj vztek.+ 14  Já, Jehova, jsem mluvil.+ Přijde to+ a budu jednat. Nezanedbám [to]+ ani nebudu litovat,+ ani nepocítím lítost.+ Budou* tě jistě soudit podle tvých cest a podle tvých jednání,‘+ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.“ 15  A Jehovovo slovo ke mně dále přicházelo a říkalo: 16  „Synu člověka, ranou od tebe odnímám věc žádoucí+ tvým očím,+ a neměl by ses bít do prsou ani bys neměl plakat ani slzet.+ 17  Vzdychej beze slov.* Neměl bys konat žádné truchlení za mrtvé.+ Uvaž si na sebe pokrývku hlavy+ a na nohy by sis měl obout sandály.+ A neměl by sis přikrýt knír*+ a neměl bys jíst chléb mužů.“+ 18  A ráno jsem přistoupil k tomu, abych mluvil k lidu, a posléze večer skonala má manželka. Proto jsem ráno udělal, právě jak mi bylo přikázáno. 19  A lid mi stále říkal: „Nepovíš nám, co má s námi společného to, co děláš?“+ 20  Potom jsem jim řekl: „Přišlo ke mně samotné Jehovovo slovo a říkalo mi: 21  ‚Řekni izraelskému domu: „Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: ‚Hle, znesvěcuji svou svatyni,+ pýchu vaší síly,+ věc žádoucí vašim očím+ a předmět soucitu vaší duše, a vaši synové a vaše dcery, které jste zanechali — padnou mečem.+ 22  A budete muset učinit právě tak, jak jsem učinil. Nepřikryjete si knír*+ a nebudete jíst chléb mužů.+ 23  A budete mít pokrývku na hlavách a sandály na nohou. Nebudete se bít ani nebudete plakat+ a budete muset shnít ve svých proviněních+ a skutečně budete sténat nad sebou navzájem.+ 24  A Ezekiel se pro vás stal předzvěstí.+ Budete činit ve shodě se vším, co činil. Až to přijde,+ budete také muset poznat, že já jsem Svrchovaný Pán Jehova.‘“‘“+ 25  „A pokud jde o tebe, synu člověka, nebude to v den, kdy jim odejmu jejich tvrz, krásný předmět jejich jásání, věc žádoucí jejich očím+ a touhu jejich duše, jejich syny a jejich dcery,+ že 26  toho dne k tobě přijde ten, který unikl, a dá uším slyšet?+ 27  Toho dne se tvá ústa otevřou k tomu, jenž unikl,+ a budeš mluvit a nebudeš již němý;+ a jistě se jim staneš předzvěstí+ a budou muset poznat, že já jsem Jehova.“+

Poznámky

Na základě opravy; M „kosti“.
„Kusy“, dva heb. rkp.; M „vaření“, mn. č.
„Činů krveprolévání.“ Dosl. „krví“, v heb. mn. č.
„Vylij vývar“, na základě opravy; M „ať se okoření vonnými bylinami“.
„Jej“, v heb. ž. r.
„Tvé“, v heb. ž. r., vztahuje se na město.
„Budou“, M; TLXXSyVg „Budu“.
„Beze slov.“ Dosl. „mlč“.
Nebo „horní ret“.
Nebo „horní rty“.