Ezekiel 34:1–31
34 A Jehovovo slovo ke mně dále přicházelo a říkalo:
2 „Synu člověka, prorokuj proti izraelským pastýřům. Prorokuj a řekneš jim, těm pastýřům: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Běda izraelským pastýřům,+ kteří se stali těmi, kdo pasou* sami sebe!+ Neměli by pastýři pást stádo bravu?+
3 Jíte tuk+ a sebe oblékáte vlnou. Tlusté+ zvíře porážíte.+ Stádo bravu* nepasete.
4 Onemocnělé jste neposílili+ a churavou jste neuzdravili a polámanou jste neovázali a rozehnanou jste nepřivedli zpět a ztracenou* jste se nesnažili najít,+ ale drsně jste si je podřizovali, ano tyransky.+
5 A protože nebyl pastýř,+ postupně se rozptýlily, takže se staly pokrmem pro každé divoké polní zvíře a dále byly rozptýleny.+
6 Mé ovce* bloudily po všech horách a na každém vysokém pahorku;+ a mé ovce+ byly rozptýleny po celém povrchu země a nikdo [po nich] nepátral a nikdo se [je] nesnažil najít.
7 Proto, pastýři, slyšte Jehovovo slovo:
8 ‚„Jakože jsem živý,“ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy, „jistě proto, že se mé ovce staly něčím k drancování a mé ovce byly dále pokrmem pro každé divoké polní zvíře, protože nebyl pastýř a moji pastýři nepátrali po mých ovcích, ale pastýři stále pásli sami sebe+ a mé vlastní ovce nepásli,“‘
9 proto, pastýři, slyšte Jehovovo slovo.
10 Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: ‚Hle, jsem proti pastýřům+ a jistě si vyžádám své ovce zpět z jejich ruky a přiměji je, aby přestali pást* [mé] ovce,+ a pastýři již nebudou pást sami sebe;+ a své ovce osvobodím z jejich úst, a nestanou se pro ně pokrmem.‘“+
11 Tak totiž řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Zde jsem, já sám, a budu pátrat po svých ovcích a pečovat o ně.+
12 Jako pečuje ten, kdo pase své stádo+ v den, kdy se ocitá uprostřed svých ovcí, jež se rozšířily dodaleka,+ tak budu pečovat o své ovce; a osvobodím je ze všech míst, kam byly rozptýleny v den oblaků a husté temnoty.+
13 A vyvedu je z národů+ a sesbírám je ze zemí a uvedu je na jejich půdu+ a budu je pást na izraelských horách, u řečišť a u všech obydlí země.+
14 A budu je pást na dobré pastvě a jejich místo pobývání bude na vysokých izraelských horách.+ Tam ulehnou na dobrém místě pobývání+ a budou se pást na tučné pastvě na izraelských horách.“
15 „Sám budu pást své ovce*+ a sám je přiměji ulehnout,“+ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.
16 „Po ztracené* budu pátrat+ a rozehnanou přivedu zpět a polámanou ovážu a churavou posílím, ale tučnou+ a silnou vyhladím. Tu* nakrmím soudem.“*+
17 A pokud jde o vás, mé ovce, tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Hle, soudím mezi ovcí a ovcí,* mezi berany a kozly.+
18 Je to pro vás taková maličkost, že se pasete právě na té nejlepší pastvě,*+ ale zbytek svých pastev byste pošlapali svýma nohama, a že pijete čisté* vody, ale zbylé byste zakalili tím, že [v nich] dupete právě svýma nohama?
19 A pokud jde o mé ovce, ty by se měly pást na pastvině pošlapané vašima nohama a měly by pít vodu zakalenou tím, že v ní dupete svýma nohama?“
20 Proto tak jim řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Zde jsem, já sám, a budu jistě soudit mezi tlustou ovcí* a hubenou ovcí,
21 protože jste stále tlačili bokem a ramenem a svými rohy jste stále strkali všechny onemocnělé, až jste je rozptýlili ven.+
22 A zachráním své ovce* a již se nestanou něčím k drancování;+ a budu soudit mezi ovcí a ovcí.*
23 A vzbudím nad nimi jednoho pastýře,+ a bude je pást, ano svého sluhu Davida.+ Sám je bude pást* a sám se stane jejich pastýřem.+
24 A já, Jehova, se stanu jejich Bohem,*+ a můj sluha David [bude] náčelníkem* uprostřed nich.+ Já, Jehova, jsem mluvil.
25 A uzavřu* s nimi smlouvu pokoje+ a jistě způsobím, že v zemi přestane [být] škodící divoké zvíře,+ a skutečně budou bezpečně bydlet v pustině a spát v lesích.+
26 A udělám z nich a z okolí svého pahorku požehnání+ a způsobím, že lijící se déšť se bude snášet ve svůj čas. Prokážou se tam být lijící se deště požehnání.+
27 A polní strom dá své ovoce+ a země dá svůj výnos,+ a skutečně se na své půdě prokážou být v bezpečí.+ A budou muset poznat, že já jsem Jehova, až zlomím tyče jejich jha+ a osvobodím je z ruky těch, kdo je používali jako otroky.+
28 A již se nestanou něčím, co drancují národy;+ a pokud jde o divoké zemské zvíře, to je nepohltí, a skutečně budou bydlet v bezpečí a nikdo [jim] nezpůsobí chvění.+
29 A vzbudím jim sadbu pro jméno*+ a již se nestanou těmi, které odňal hladomor v zemi,+ a již neponesou pokoření od národů.+
30 ‚A budou muset poznat, že já, Jehova, jejich Bůh, jsem s nimi+ a že jsou můj lid, izraelský dům,‘ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.“‘+
31 ‚A pokud jde o vás,* moje ovce,*+ ovce mé pastvy, vy* jste pozemští lidé.* Já jsem váš Bůh,‘ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.“
Poznámky
^ Nebo „pastýři“.
^ Nebo „Ovce“. Heb. hac·coʼnʹ.
^ Dosl. „hynoucí“.
^ Nebo „Mé stádo“.Heb. coʼ·niʹ.
^ Nebo „krmit“.
^ Dosl. „hynoucí“.
^ „Tu.“ Dosl. „Ji“, M; LXXSyVg „Je“.
^ Nebo „podle práva“. Heb. vemiš·patʹ.
^ Dosl. „mezi ovcí pro ovci“. Heb. bén-sehʹ la·sehʹ.
^ Dosl. „té dobré pastvě“.
^ Nebo „nezkalené“.
^ „Ovcí.“ Heb. seh, j. č.
^ Nebo „své stádo bravu“. Heb. lecoʼ·niʹ.
^ Nebo „krmit“.
^ Dosl. „jim za Boha“. Heb. la·hemʹ lEʼ·lo·himʹ.
^ Nebo „nasim“.
^ Dosl. „rozseknu“.
^ Nebo „věhlas; proslulost“.
^ „Vás“, ž. r., mn. č.
^ „Vy“, m. r., mn. č.
^ „Pozemští lidé.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
