Ezekiel 37:1–28
37 Jehovova ruka se prokázala být na mně,+ takže mě v Jehovově duchu* vyvedl+ a spustil mě uprostřed údolní pláně, a ta byla plná kostí.+
2 A nechal mě, abych je obešel kolem dokola, a pohleďme, bylo jich na povrchu údolní pláně velmi mnoho, a pohleďme, byly velmi suché.+
3 A začal mi říkat: „Synu člověka, mohou tyto kosti ožít?“ Na to jsem řekl: „Svrchovaný Pane Jehovo, ty dobře víš.“+
4 A přikročil k tomu, aby mi řekl: „Prorokuj nad těmi kostmi, a řekneš jim: ‚Suché kosti, slyšte Jehovovo slovo:
5 Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova těmto kostem: „Hle, přivádím do vás dech* a ožijete.+
6 A obléknu vás šlachami a způsobím, že na vás vyvstane maso, a potáhnu vás kůží a vpustím do vás dech a ožijete;+ a budete muset poznat, že já jsem Jehova.“‘“+
7 A prorokoval jsem právě tak, jak mi bylo přikázáno.+ A jakmile jsem prorokoval, začal se ozývat zvuk a hle, byl chřestot a kosti se začaly přibližovat, kost ke své kosti.
8 A viděl jsem, a pohleďme, vyvstaly na nich šlachy a maso a shora je začala potahovat kůže. Ale pokud jde o dech, ten v nich nebyl.
9 A dále mi říkal: „Prorokuj k větru.* Prorokuj, synu člověka, a řekneš větru: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Vejdi, větře, od čtyř větrů, a zafoukej na ty zabité,+ ať ožijí.“‘“+
10 A prorokoval jsem právě tak, jak mi přikázal, a začal do nich vstupovat dech a začali žít a stát na svých nohou,+ velmi, velmi veliká vojenská síla.
11 A přikročil k tomu, aby mi řekl: „Synu člověka, pokud jde o tyto kosti, to je celý izraelský dům.+ Pohleď, říkají: ‚Naše kosti vyschly a zanikla naše naděje.+ Byli jsme odděleni [sami] pro sebe.‘
12 Proto prorokuj, a řekneš jim: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Hle, otevírám vaše pohřební místa+ a vyvedu vás z vašich pohřebních míst, můj lide, a zavedu vás na půdu Izraele.+
13 A budete muset poznat, že já jsem Jehova, až otevřu vaše pohřební místa a až vás vyvedu z vašich pohřebních míst, můj lide.“‘+
14 ‚A vložím do vás svého ducha* a ožijete,+ a usídlím vás na vaší půdě; a budete muset poznat, že já, Jehova, jsem mluvil a učinil jsem [to],‘ je Jehovův výrok.“+
15 A Jehovovo slovo ke mně přicházelo dál a říkalo:
16 „A pokud jde o tebe, synu člověka, ty si vezmi hůl+ a napiš na ni: ‚Pro Judu a pro izraelské syny, jeho společníky.‘*+ A vezmi jinou hůl a napiš na ni: ‚Pro Josefa, hůl Efrajimova,+ a [pro] celý izraelský dům, jeho společníky.‘+
17 A způsob, ať se přiblíží jedna ke druhé v jednu hůl pro tebe, a skutečně se v tvé ruce stanou jen jednou [holí].+
18 A až ti synové tvého lidu začnou říkat: ‚Nepovíš nám, co ty věci pro tebe znamenají?‘,+
19 mluv k nim: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Hle, beru Josefovu hůl, která je v Efrajimově ruce, a izraelské kmeny, jeho společníky, a položím je na ni, totiž [na] Judovu hůl,* a skutečně z nich udělám jednu hůl+ a stanou se v mé ruce jednou [holí].“‘
20 A hole, na které píšeš, se prokážou být v tvé ruce před jejich očima.+
21 A mluv k nim: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Hle, beru izraelské syny z národů, do nichž odešli, a seberu je z okolí a přivedu je na jejich půdu.+
22 A skutečně z nich udělám jeden národ v zemi,+ na izraelských horách, a za krále budou mít všichni jednoho krále,+ a nebudou již nadále dvěma národy ani již nebudou rozděleni do dvou království.+
23 A již se nebudou poskvrňovat svými hnojnými modlami a svými ohavnostmi a všemi svými přestupky;+ a jistě je zachráním ze všech jejich obydlí,* kde hřešili, a očistím+ je a stanou se mým lidem a sám se stanu jejich Bohem.*+
24 A králem nad nimi bude můj sluha David+ a budou mít všichni jednoho pastýře;+ a budou chodit v mých soudcovských rozhodnutích+ a budou dodržovat má ustanovení+ a jistě je budou provádět.+
25 Budou skutečně bydlet v zemi, kterou jsem dal svému sluhovi, Jákobovi, v níž bydleli vaši praotcové,+ a skutečně v ní budou bydlet,+ oni a jejich synové a synové jejich synů na neurčitý čas,+ a můj sluha David bude jejich náčelníkem* na neurčitý čas.+
26 A uzavřu s nimi smlouvu pokoje;+ bude s nimi smlouva trvající na neurčito.+ A umístím je a rozmnožím+ a svou svatyni umístím v jejich středu na neurčitý čas.+
27 A můj svatostánek se skutečně prokáže být nad nimi,+ a jistě se stanu jejich Bohem a oni se stanou mým lidem.+
28 A národy budou muset poznat, že já, Jehova,+ posvěcuji Izrael, až bude má svatyně v jejich středu na neurčitý čas.“‘“+
Poznámky
^ „V ... duchu.“ Heb. veruʹach. Viz 1Mo 1:2, ppč. „síla“.
^ „Dech.“ Heb. ruʹach. Viz 1Mo 1:2, ppč. „síla“.
^ „Větru.“ Heb. ha·ruʹach. Viz 1Mo 1:2, ppč. „síla“.
^ „Svého ducha.“ Heb. ru·chiʹ.
^ „Společníky“, MmarginTLXXSyVg; M „společníka“.
^ „Totiž [na] Judovu hůl.“ Nebo „s Judovou holí“.
^ „Skutků nezákonnosti“, LXX; Sym „odpadlictví“.
^ Dosl. „jim za Boha“. Heb. la·hemʹ lEʼ·lo·himʹ.
^ Nebo „nasim“. Heb. na·siʼʹ; řec. arʹchon; lat. prinʹceps.
