Ezekiel 4:1–17

4  A ty, synu člověka, si vezmi cihlu, a položíš ji před sebe a vyryješ do ní město, ano Jeruzalém.+  A oblehneš je+ a postavíš proti němu obléhací zeď+ a navršíš* proti němu obléhací násep+ a zřídíš proti němu ležení a všude kolem něho rozestavíš obléhací berany.+  A pokud jde o tebe, ty si vezmi železný plech na pečení a postavíš jej jako železnou stěnu mezi sebe a město a upřeš na ně svůj obličej, a octne se v obležení a budeš je obléhat. Je to znamení izraelskému domu.+  A pokud jde o tebe, ty si lehni na levý bok a položíš na něj provinění izraelského domu.+ Podle počtu dnů, jež na něm budeš ležet, poneseš jejich provinění.  A dám ti roky jejich provinění+ v počtu tří set devadesáti dnů,+ a poneseš provinění izraelského domu.  A vyplníš je. A v druhém případě si lehneš na pravý bok a poneseš provinění judského domu čtyřicet dnů.+ Den za rok, den za rok jsem ti dal.+  A upřeš svůj obličej k obléhání Jeruzaléma,+ s obnaženou paží, a budeš proti němu prorokovat.  A pohleď, vložím na tebe šňůry,+ aby ses nemohl obrátit z jednoho boku na druhý bok, dokud nevyplníš dny svého obléhání.  A pokud jde o tebe, ty si vezmi pšenici+ a ječmen a boby+ a čočku+ a proso a špaldu,+ a dáš je do jedné nádoby a uděláš si z nich chléb* pro počet dnů, kdy budeš ležet na boku; tři sta devadesát dnů jej budeš jíst.+ 10  A jídlo, které budeš jíst, bude na váhu — dvacet šekelů denně.+ Budeš je jíst čas od času. 11  A vodu budeš pít pouze odměřovanou, šestý díl hinu.* Budeš pít čas od času. 12  A budeš to jíst jako kulatý ječný koláč;+ a pokud jde o to, budeš to péci před jejich očima na sušených lidských výkalech.“*+ 13  A Jehova přikročil k tomu, aby řekl: „Právě tak budou jíst izraelští synové svůj chléb nečistý+ mezi národy, do nichž je rozeženu.“+ 14  A přistoupil jsem k tomu, abych řekl: „Běda, Svrchovaný Pane Jehovo! Pohleď, má duše není poskvrněná;+ od svého mládí až dosud jsem nejedl žádné tělo, které by [již] bylo mrtvé, ani roztrhané zvíře,+ a do mých úst nevešlo žádné zkažené maso.“+ 15  A tak mi řekl: „Podívej se, dal jsem ti místo sušených lidských výkalů kravince a na nich si uděláš svůj chléb.“ 16  A dále mi říkal: „Synu člověka, hle, lámu v Jeruzalémě pruty, na kterých jsou zavěšeny prstencovité chleby,*+ a budou muset jíst chléb na váhu a v úzkostlivé péči,+ a vodu budou pít odměřovanou a s hrůzou,+ 17  aby měli nedostatek chleba a vody a aby se na sebe dívali užasle a shnili ve svém provinění.+

Poznámky

Dosl. „vysypeš“.
Nebo „jídlo“.
Hin se rovnal 3,67 l.
Dosl. „výkalech pozemského člověka“. Heb. ha·ʼa·dhamʹ.
Dosl. „prut chleba“.