Ezekiel 44:1–31
44 A přistoupil k tomu, aby mě odvedl zpátky cestou brány svatyně,* té vnější, která je obrácena k východu,+ a ta byla zavřená.+
2 Potom mi Jehova řekl: „Pokud jde o tuto bránu, bude zůstávat zavřená. Nebude se otvírat a nevejde jí žádný pouhý muž;* vždyť jí vešel sám Jehova, BŮH* Izraele,+ a zůstane stále zavřena.
3 Avšak náčelník+ — on v ní bude sedat jako náčelník, aby jedl chléb před Jehovou.+ Bude vcházet cestou síně brány a její cestou bude vycházet.“+
4 A nyní mě zavedl cestou severní brány před Dům, abych viděl, a pohleďme, Jehovova sláva [již] naplnila Jehovův dům.+ A padl jsem na tvář.+
5 Tehdy mi Jehova řekl: „Synu člověka, zaměř své srdce+ a dívej se svýma očima a svýma ušima slyš všechno, co k tobě mluvím o všech ustanoveních Jehovova domu a o všech jeho zákonech, a zaměříš srdce na vstupní cestu Domu se všemi východy svatyně.
6 A řekneš Vzpurnosti,*+ izraelskému domu: ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Už je toho od vás dost, izraelský dome, kvůli všem vašim odporným věcem,+
7 když přivádíte cizince* neobřezané na srdci a neobřezané na těle,+ aby se octli v mé svatyni a znesvětili ji, dokonce můj dům; když předkládáte můj chléb,+ tuk+ a krev,+ zatímco oni porušují mou smlouvu kvůli všem vašim odporným věcem.+
8 Ani jste se nestarali o závazek mých svatých věcí+ ani jste za sebe nepostavili [jiné] jako opatrovníky mého závazku v mé svatyni.“‘+
9 ‚Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: „Do mé svatyně nesmí vejít žádný cizinec* neobřezaný na srdci a neobřezaný na těle, totiž žádný cizinec, který je uprostřed izraelských synů.“‘+
10 ‚Ale pokud jde o Levity, kteří se ode mne daleko vzdálili,+ když Izrael, který ode mne zbloudil, bloudil za svými hnojnými modlami, ti také ponesou své provinění.+
11 A v mé svatyni se stanou služebníky* na dozorčích místech nad branami Domu a služebníky při Domě.+ Sami budou porážet celý zápalný obětní dar a oběť za lid+ a sami budou před nimi stát, aby jim sloužili.+
12 Protože jim stále sloužili před jejich hnojnými modlami+ a stali se izraelskému domu kamenem klopýtání do provinění,+ proto jsem proti nim pozdvihl ruku,‘+ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy, ‚a ponesou své provinění.
13 A nepřiblíží se ke mně, aby pro mne působili jako kněží nebo aby se přiblížili k jakýmkoli mým svatým věcem, k nejsvětějším věcem,+ a ponesou své pokoření a své odporné věci, které činili.+
14 A jistě z nich udělám opatrovníky závazku Domu, pokud jde o všechnu jeho službu a pokud jde o všechno, co by se v něm mělo dělat.‘+
15 ‚A pokud jde o levitské kněze,+ Cadokovy syny,+ kteří se starali o závazek mé svatyně, když izraelští synové ode mne zbloudili,+ ti se ke mně přiblíží, aby mi sloužili, a budou přede mnou stát,+ aby mi předkládali tuk+ a krev,‘+ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.
16 ‚To oni budou vcházet do mé svatyně+ a sami budou přistupovat k mému stolu, aby mi sloužili,+ a budou se starat o závazek vůči mně.+
17 A až budou vcházet do bran vnitřního nádvoří, stane se, že by měli nosit lněné oděvy a neměli by mít na sobě žádnou vlnu, až budou sloužit v branách vnitřního nádvoří a uvnitř.+
18 Na hlavě by měli mít lněné pokrývky hlavy+ a na bocích by měli mít lněné spodky.+ Neměli by se opásávat [něčím, co vyvolává] pot.
19 A když budou vycházet na vnější nádvoří, [dokonce] na vnější nádvoří k lidu, měli by svléknout oděvy, ve kterých sloužili,+ a uloží je ve svatých jídelnách+ a obléknou si jiné oděvy, aby svými oděvy neposvěcovali lid.+
20 A hlavu by si neměli holit+ a vlasy na hlavě by neměli nosit splývavé. Rozhodně by si měli [vlasy] na hlavě spínat.+
21 A žádní kněží by neměli pít víno, když vcházejí do vnitřního nádvoří.+
22 A neměli by si brát za manželku vdovu ani rozvedenou ženu,+ ale panny z potomstva izraelského domu,+ nebo si mohou vzít vdovu, která je vdovou po knězi.‘
23 ‚A můj lid by měli poučovat o rozdílu mezi svatou věcí a neposvátnou věcí; a měli by působit, aby poznali rozdíl mezi tím, co je nečisté, a co je čisté.+
24 A sami by měli stát v právní při, aby soudili;+ budou jej také soudit mými soudcovskými rozhodnutími.+ A měli by dodržovat mé zákony a má ustanovení vzhledem ke všem mým svátečním obdobím+ a měli by posvěcovat mé sabaty.+
25 A neměl by vcházet k mrtvé osobě* z lidstva,* aby se nestal nečistým, ale pro otce nebo pro matku nebo pro syna nebo pro dceru [nebo] pro bratra nebo pro sestru, která se nestala [manželkou] manžela,* se smějí znečistit.+
26 A po jeho očištění by mu měli odpočítat sedm dní.+
27 A v den, kdy vejde na svaté místo,* do vnitřního nádvoří, aby sloužil na svatém místě, měl by předložit svou oběť za hřích,‘+ je výrok Svrchovaného Pána Jehovy.
28 ‚A připadne jim to jako dědictví:* Já jsem jejich dědictví.+ A neměli byste jim dávat v Izraeli žádné vlastnictví: Já jsem jejich vlastnictví.
29 Obilnou oběť a oběť za hřích a oběť za vinu — to oni je budou jíst.+ A každá zasvěcená věc v Izraeli — ta bude jejich.+
30 A první ze všech nejdříve dozrálých plodů všeho a každý příspěvek všeho ze všech vašich příspěvků — to připadne kněžím;+ a první ovoce ze své hrubé mouky byste měli dávat knězi,+ aby se způsobilo, že na tvém domě* spočine požehnání.+
31 Kněží by neměli jíst žádné [již] mrtvé tělo a žádného na kusy roztrhaného tvora z létajících tvorů nebo ze zvířat.‘+
Poznámky
^ „Svatyně.“ Heb. ham·miq·dašʹ; řec. ha·giʹon; lat. sanc·tu·aʹri·i.
^ „Bůh.“ Heb. ʼElo·héʹ.
^ „A ... muž.“ Heb. weʼišʹ.
^ „Vzpurnosti“, M; T „vzpurným lidem“; LXX „vzpurnému domu“.
^ Dosl. „syny cizí (země)“.
^ Nebo „sloužícími“. Heb. meša·rethimʹ.
^ „Mrtvé osobě.“ Heb. meth; řec. psy·chenʹ, „duši“.
^ Nebo „pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ; řec. an·throʹpou; lat. hoʹmi·nem.
^ Dosl. „pro muže“. Heb. leʼišʹ.
^ „Svaté místo.“ Heb. haq·qoʹdheš; lat. sanc·tu·aʹri·um.
^ „Dědictví však pro ně nebude“, Vg.
^ „Na tvém domě“, MTVgc; LXXSy „na vašich domech“.
