Ezekiel 6:1–14
6 A Jehovovo slovo ke mně dále přicházelo a říkalo:
2 „Synu člověka, zaměř svůj obličej k izraelským horám a prorokuj+ jim.+
3 A řekneš: ‚Izraelské hory, slyšte slovo Svrchovaného Pána Jehovy:+ Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova horám a pahorkům,+ řečištím a údolím: „Zde jsem! Přivádím na vás meč a jistě zničím vaše výšiny.+
4 Vaše oltáře zpustnou+ a vaše stojany s kadidlem budou rozbity, a způsobím, že vaši zabití padnou před vašimi hnojnými modlami.+
5 A mrtvoly izraelských synů položím před jejich hnojné modly a vaše kosti rozptýlím všude kolem vašich oltářů.+
6 Na všech místech, kde bydlíte,+ budou zpustošena samotná města,+ i výšiny budou opuštěny, aby ležely zpustošené,+ a vaše oltáře, aby ležely zpustlé a byly skutečně rozbity+ a aby vaše hnojné modly skutečně zanikly+ a vaše stojany s kadidlem aby byly zpodtínány+ a vaše díla setřena.
7 A zabitý skutečně padne uprostřed vás+ a budete muset poznat, že já jsem Jehova.*+
8 A až se to stane, nechám vám jako ostatek ty, kdo uniknou meči mezi národy, až budete rozptýleni do zemí.+
9 A ti z vás, kdo uniknou, budou na mne jistě vzpomínat mezi národy, do nichž budou vzati do zajetí,+ protože jsem byl zlomen jejich smilnícím srdcem, které ode mne odbočilo,+ a jejich očima, které jdou ve smilstvu za jejich hnojnými modlami;+ a jistě pocítí ve svých obličejích hnus nad špatnostmi, které činili ve všech svých odporných věcech.+
10 A budou muset poznat, že já jsem Jehova; ne nadarmo jsem přece mluvil o tom,+ že jim učiním tuto neblahou věc.“‘+
11 Tak řekl Svrchovaný Pán Jehova: ‚Tleskni+ a dupni a řekni „Běda!“ kvůli všem špatným odporným věcem izraelského domu,+ protože padnou mečem,+ hladem+ a morem.+
12 Pokud jde o toho, kdo je daleko,+ ten zemře morem; a pokud jde o toho, kdo je blízko, ten padne mečem; a pokud jde o toho, kdo zůstal a byl bedlivě střežen, ten zemře hladomorem, a skoncuji se svým vztekem proti nim.+
13 A budete muset poznat, že já jsem Jehova,+ až se jejich zabití ocitnou uprostřed svých hnojných model,+ všude kolem svých oltářů,+ na každém vysokém pahorku,+ na všech vrcholcích hor+ a pod každým bujným stromem+ a pod každým košatým velkým stromem,+ na místě, kde obětovali uklidňující* vůni všem svým hnojným modlám.+
14 A vztáhnu proti nim ruku+ a udělám ze země opuštěný úhor, ano spoušť horší než pustina směrem k Dible,* ve všech místech, kde bydlí. A budou muset poznat, že já jsem Jehova.‘“
Poznámky
^ „A budete muset poznat, že já jsem Jehova.“ Heb. wi·dhaʽ·temʹ ki-ʼaniʹ Jehwahʹ. První z více než 60 výskytů této věty u Ezekiela; vztahuje se na posvěcení Jehovova jména na zemi.
^ Nebo, „konejšivou; upokojující; usmiřující“.
^ „Dible“, M; jeden heb. rkp. „Rible“.
