Ezekiel 9:1–11
9 A přistoupil k tomu, aby mi silným hlasem volal do uší a říkal: „Nechte přijít blíž ty, kdo věnují svou pozornost městu, každého s jeho zbraní v ruce, aby ničili!“
2 A pohleďme, směrem od horní+ brány obrácené k severu přicházelo šest mužů,* každý se svou zbraní k rozbíjení v ruce; a mezi nimi byl jeden muž* oděný plátnem+ s kalamářem* tajemníka u boků, a přistoupili k tomu, aby přišli a postavili se vedle měděného oltáře.+
3 A pokud jde o slávu BOHA* Izraele,+ ta byla vyzdvižena od cherubínů,*+ nad nimiž byla, k prahu domu,+ a začal volat na muže,* který byl oděn plátnem+ a u jehož boků byl kalamář tajemníka.
4 A Jehova přikročil k tomu, aby mu řekl: „Projdi středem města, středem Jeruzaléma, a uděláš označení* na čele lidí, kteří vzdychají a sténají+ nad všemi odpornými věcmi, které se dějí uprostřed něho.“+
5 A těm [ostatním] řekl mně do uší: „Projděte městem za ním a bijte. Ať vaše oko nelituje, a nepociťujte soucit.+
6 Starce, mladého muže a pannu a děťátko a ženy+ byste měli vybít — až do zhouby. Ale nepřibližujte se k nikomu, na kom je označení;+ a měli byste začít od mé svatyně.“+ A tak začali od starců,* kteří byli před domem.+
7 A dále jim řekl: „Poskvrňte dům a naplňte nádvoří zabitými.+ Jděte!“ A vyšli a bili ve městě.
8 A zatímco bili a já jsem zůstal, stalo se, že jsem přistoupil k tomu, abych padl na tvář+ a volal a říkal: „Běda,+ Svrchovaný Pane Jehovo! Zničíš všechny zbývající z Izraele, zatímco vyléváš svůj vztek na Jeruzalém?“+
9 Řekl mi tedy: „Provinění izraelského a judského domu+ je velmi, velmi veliké+ a země je naplněna krveprolitím*+ a město je plné pokřivenosti;+ vždyť řekli: ‚Jehova opustil zemi*+ a Jehova nevidí.‘*+
10 A také pokud jde o mne, mé oko nebude litovat+ ani neprojevím soucit.+ Jejich cestu jistě přivedu na jejich vlastní hlavu.“+
11 A pohleďme, ten muž* oděný plátnem, u jehož boků byl kalamář,* přinášel zpět slovo a říkal: „Učinil jsem, právě jak jsi mi přikázal.“+
Poznámky
^ Nebo „písařským pouzdrem“.
^ „A ... byl jeden muž.“ Heb. weʼiš-ʼe·chadhʹ.
^ „Mužů.“ Heb. ʼana·šimʹ, mn. č. od ʼiš.
^ „Boha.“ Heb. ʼElo·héʹ.
^ Dosl. „cherubína“. Heb. hak·keruvʹ, j. č., ale pravděpodobně v kolektivním smyslu. Toto je první výskyt tohoto slova u Ez. Viz 1:22–28.
^ „Muže.“ Heb. ha·ʼišʹ.
^ Dosl. „označíš označení“. Heb slovo pro podstatné jméno „označení“ je taw, poslední písmeno heb. abecedy, které mělo ve starém písmu podobu křížku (×). Viz Joba 31:35, kde se taw překládá jako ‚podpis‘.
^ „Od starců.“ Heb. ba·ʼana·šimʹ haz·zeqe·nimʹ.
^ Nebo „žádný Jehova nevidí“. Viz 8:12, ppč. „nás nevidí“.
^ Heb. ha·ʼaʹrec.
^ Nebo „skutky krve“. Dosl. „krvemi“. Heb. da·mimʹ.
^ „Ten muž.“ Heb. ha·ʼišʹ.
^ Nebo „písařské pouzdro“.
