Habakuk 3:1–19

3  Modlitba proroka Habakuka v žalozpěvech:*  Jehovo, slyšel jsem o tobě zprávu.+ Dostal jsem strach z tvé činnosti, Jehovo.+ Uprostřed let to přiveď k životu! Uprostřed let kéž to dáš na vědomí. Během znepokojení kéž pamatuješ, abys projevoval milosrdenství.+  Sám Bůh* přistoupil k tomu, aby přišel z Temanu,* ano Svatý z hory Paran.+ Seʹlah.*+ Jeho důstojnost pokryla nebesa;+ a země se naplnila jeho chválou.+  Pokud jde o [jeho]* jas, ten byl právě jako světlo.+ Z ruky mu [vycházely] dva paprsky,* a tam byl úkryt jeho síly.+  Před ním stále šel mor+ a od nohou mu vycházela palčivá horečka.+  Zastavil se, aby zatřásl zemí.+ Viděl, a pak způsobil, aby národy skákaly.+ A věčné hory byly rozbity;+ pahorky trvající na neurčito se sklonily.+ Dávná chození jsou jeho.  Pod tím, co ubližuje, jsem viděl stany Kušanu.* Stanové látky midianské země+ se začaly zmítat.+  To proti řekám, Jehovo, to proti řekám se rozpálil tvůj hněv,+ nebo je tvé rozlícení proti moři?+ Rozjel ses totiž na svých koních;+ tvé dvoukolé vozy byly záchranou.+  Tvůj luk se odkrývá ve [své] nahotě.+ Přísahy, které složily kmeny, jsou tím, [co je] vyřčené.*+ Seʹlah. Přistoupil jsi k tomu, abys řekami rozpoltil zemi.+ 10  Hory tě viděly; upadly do krutých bolestí.+ Přehnalo se hromobití vod. Vodní hlubina* vydala zvuk.+ Vysoko zvedla ruce. 11  Slunce — měsíc — zastavily se+ ve svém vznešeném příbytku.+ Tvé vlastní šípy vycházely jako světlo.+ Blesk tvého kopí sloužil jako jas.+ 12  S otevřeným odsouzením jsi pochodoval zemí. V hněvu jsi mlátil národy.+ 13  A vyšel jsi k záchraně svého lidu,+ abys zachránil svého pomazaného.* Rozbil jsi na kusy představeného z domu ničemného.+ Byl obnažen základ, až po krk.+ Seʹlah. 14  Jeho vlastními pruty jsi probodl+ hlavu jeho válečníků, [když] bouřlivě postupovali, aby mě rozptýlili.+ Jejich rozjaření bylo jako [rozjaření] těch, kdo se upnuli k tomu, aby pohltili ztrápeného ve skrýši.+ 15  Šlapal jsi mořem [se] svými koňmi, hromadou ohromných vod.+ 16  Slyšel jsem a mé břicho se začalo znepokojovat; při tom zvuku se mi třásly rty; do kostí mi začala vnikat hniloba;+ a byl jsem znepokojen ve své situaci, že bych měl tiše čekat na* den tísně,+ až přijde k lidem,+ aby je přepadl. 17  I kdyby ani fíkovník nerozkvetl+ a kdyby z révových keřů nebyl žádný výnos; kdyby se dílo olivovníku vskutku nevydařilo a ani terasy by vskutku nevydaly žádnou potravu;+ i kdyby byl brav vskutku oddělen od ohrady a v ohrazeních nebyl žádný dobytek;+ 18  pokud jde o mne, já přesto budu jásat v Jehovovi;+ budu mít radost v BOHU* své záchrany.+ 19  Jehova, Svrchovaný Pán, je má životní energie;+ a učiní mé nohy jako laní+ a způsobí, že budu šlapat po svých výšinách.+ Vedoucímu na mé strunné nástroje.

Poznámky

„Žalozpěvech.“ Heb. šigh·jo·nóthʹ; LXX „písni“; Vg „(za) skutky z neznalosti; (za) neznalosti“. Viz Ža 7:nad, ppč. „žalozpěv“.
„Bůh“. Heb. ʼElóʹah, j. č.; řec. The·osʹ; lat. Deʹus.
„Z Temanu.“ Heb. mit·Té·manʹ; řec. ek Thai·manʹ. Nebo „z jihu“, tak ve Vg; srovnej 2Mo 26:18, 35.
„Selah.“ Heb. seʹlah; řec. di·aʹpsal·ma, „hudební mezihra“. V této Habakkukově modlitbě se toto slovo vyskytuje třikrát. Viz Ža 3:2, ppč.Selah“.
„Jeho“, LXXSyVg; v M neuvedeno.
Dosl. „rohy“. Srovnej 2Mo 34:29, 30, 35.
„Stany Kušanu“, MSy; LXX „stany Etiopů“; Vg „etiopské stany“.
„Ve své nahotě ... tím, co je vyřčené“, M; LXXBagster „Jistě jsi napjal svůj luk proti žezlům, praví Pán [LXXVTS 10a „Jehova“]“. Viz dodatek 1C §2.
Nebo „Vzdouvající se vody“. Heb. tehómʹ; syr. tehu·maʼ; LXXVg „propast“. Viz 1Mo 1:2, ppč. „hlubiny“.
„Svého pomazaného.“ Heb. meši·cheʹkha; LXXBagster(řec.) chri·stonʹ; lat. chriʹsto.
„Bych měl bědovat (naříkat) před“, KB, s. 602.
„V Bohu.“ Heb. bEʼ·lo·héʹ.