Jakub 2:1–26
2 Moji bratři, nedržíte se+ víry našeho Pána Ježíše Krista, naší slávy,+ se skutky nadržování?*
2 Jestliže totiž vstoupí do vašeho shromáždění*+ muž se zlatými prsteny a v nádherném oblečení, ale vstoupí i chudý ve špinavém oblečení,+
3 avšak vy se díváte příznivě+ na toho, kdo má na sobě nádherné oblečení, a řeknete: „Ty se posaď zde na znamenitém místě“, a chudému řeknete: „Ty zůstaň stát“, nebo: „Posaď se tam u mé podnožky“,
4 nemáte vlastně mezi sebou třídní rozdíly+ a nestali jste se soudci,+ kteří vynášejí ničemná rozhodnutí?+
5 Poslyšte, moji milovaní bratři. Cožpak Bůh nevyvolil ty, kdo jsou chudí+ vzhledem ke světu, aby byli bohatí+ ve víře a dědici království, jež slíbil těm, kdo ho milují?+
6 Vy však jste chudého zneuctili. Cožpak vás bohatí neutiskují+ a nevláčejí před soudy?*+
7 Cožpak se nerouhají+ znamenitému jménu, kterým jste byli povoláni?+
8 Jestliže provádíte královský zákon+ podle [textu] písma: „Budeš milovat svého bližního jako sám sebe“,+ jednáte zcela dobře.
9 Jestliže však nadále nadržujete,+ činíte hřích, neboť zákon+ vás kárá jako přestupníky.
10 Kdokoli totiž zachovává celý Zákon, ale v jednom bodu udělá chybný krok,* provinil se proti všem.+
11 Vždyť ten, kdo řekl: „Nezcizoložíš“,+ řekl také: „Nezavraždíš.“+ Jestliže nezcizoložíš, ale zavraždíš, stal ses přestupníkem zákona.
12 Mluvte dál tak a jednejte dál tak jako ti, kdo budou souzeni zákonem svobodného lidu.*+
13 Kdo totiž nekoná milosrdenství, bude souzen bez milosrdenství.+ Milosrdenství vítězoslavně jásá nad* soudem.
14 Je nějak prospěšné, moji bratři, říká-li kdosi, že má víru,+ ale nemá skutky?+ Může ho snad taková víra zachránit?+
15 Jestliže bratr nebo sestra jsou nazí a nemají dostatek jídla na ten den,+
16 a přece jim kdosi z vás řekne: „Jděte v pokoji, zahřejte se a dobře se najezte“, ale nedáte jim, co potřebují pro [své] tělo, k čemu je to prospěšné?+
17 Tak i víra, jestliže nemá skutky,+ je sama o sobě mrtvá.
18 Přesto kdosi řekne: „Ty máš víru a já mám skutky. Ukaž mi svou víru odděleně od skutků a já ti ukážu svou víru svými skutky.“+
19 Věříš, že je jeden Bůh, že?+ Děláš zcela dobře. Ale i démoni věří, a třesou se.*+
20 Chceš vědět, prázdný člověče, že víra odděleně od skutků je nečinná?
21 Nebyl Abraham, náš otec,+ prohlášen za spravedlivého skutky potom, co obětoval svého syna Izáka na oltáři?+
22 Vidíš, že [jeho] víra působila spolu s jeho skutky a [jeho] víra byla [jeho] skutky zdokonalena,+
23 a splnil se [text] písma, který říká: „Abraham uvěřil Jehovovi* a bylo mu to počítáno za spravedlnost“,+ a byl nazván „Jehovovým* přítelem+“.
24 Vidíte, že člověk má být prohlášen za spravedlivého+ skutky,+ a ne samotnou vírou.+
25 Nebyla stejným způsobem i nevěstka Raab+ prohlášena za spravedlivou skutky potom, co pohostinně přijala posly a odeslala je jinou cestou?+
26 Vskutku, jako je tělo bez ducha* mrtvé,+ tak je i víra bez skutků mrtvá.+
Poznámky
^ Nebo „Moji bratři, přestaňte se držet ... nadržování“.
^ „Shromáždění.“ Řec. sy·na·go·genʹ.
^ Dosl. „soudní místa“.
^ Dosl. „možná zakopne“.
^ Nebo „zákonem, který patří ke svobodě“.
^ Nebo „jako vyšší než“.
^ Dosl. „ježí se“.
^ Viz dodatek 1D.
^ Viz dodatek 1D.
^ Nebo „dechu“.
