Jan 1:1–51

1  Na počátku+ bylo Slovo*+ a Slovo bylo u Boha*+ a Slovo bylo bohem.*+  Ten byl na počátku+ u Boha.+  Všechno začalo existovat skrze něho+ a bez něho nezačala existovat ani jediná věc. Co začalo existovat  jeho prostřednictvím, byl život,+ a život byl světlem+ lidí.*  A světlo září ve tmě,+ ale tma je nepřemohla.  Povstal člověk, který byl vyslán jako Boží představitel:+ jeho jméno bylo Jan.*+  Ten přišel na svědectví,+ aby vydával svědectví o světle,+ aby lidé všeho druhu skrze něj uvěřili.+  Nebyl tím světlem,+ ale měl vydávat svědectví+ o tom světle.  Pravé světlo,+ které svítí+ lidem všeho druhu,+ mělo přijít na svět.* 10  Byl ve světě+ a svět začal existovat skrze něj,+ ale svět ho neznal. 11  Přišel do svého vlastního domova, ale jeho vlastní lid ho nepřijal.+ 12  Ale všem těm, kdo ho přece přijali,+ dal autoritu stát se Božími dětmi,+ protože projevovali víru v jeho jméno;+ 13  a nebyli zrozeni z krve* ani z tělesné vůle ani z vůle mužovy, ale z Boha.+ 14  Tak se Slovo stalo tělem+ a přebývalo* mezi námi a dívali jsme se na jeho slávu, slávu, jaká patří jedinému zplozenému synovi+ od otce; a byl plný nezasloužené laskavosti a pravdy.+ 15  (Jan o něm vydával svědectví, ano, on skutečně zvolal — on to byl, kdo [to] řekl — a řekl: „Ten, kdo přichází za mnou, mě předešel, protože existoval přede mnou.“)+ 16  Všichni jsme totiž přijali z jeho plnosti,+ ano nezaslouženou laskavost za nezaslouženou laskavostí.+ 17  Protože Zákon byl dán prostřednictvím Mojžíše,+ nezasloužená laskavost+ a pravda+ nastaly prostřednictvím Ježíše Krista. 18  Žádný člověk nikdy neviděl Boha;+ jediný zplozený bůh,*+ který je na [místě u] Otcovy náruče,+ ten jej vysvětlil.+ 19  To je tedy Janovo svědectví,* když k němu Židé vyslali kněze a Levity z Jeruzaléma, aby se ho zeptali: „Kdo jsi?“+ 20  A vyznal a nepopřel, ale vyznal: „Nejsem KRISTUS.“+ 21  A zeptali se ho: „Co tedy? Jsi Elijáš?“*+ A řekl: „Nejsem.“ „Jsi Ten Prorok?“+ A odpověděl: „Ne!“ 22  Proto mu řekli: „Kdo jsi, ať můžeme dát odpověď těm, kteří nás poslali. Co o sobě říkáš?“+ 23  Řekl: „Jsem hlas někoho, kdo volá v pustině: ‚Napřimte Jehovovu* cestu‘, právě jak řekl prorok Izajáš.“+ 24  Ti vyslaní byli z farizeů. 25  Proto se ho vyptávali a řekli mu: „Proč tedy křtíš,+ když sám nejsi KRISTUS ani Elijáš ani Ten Prorok?“ 26  Jan jim odpověděl a řekl: „Křtím* ve vodě. Ve vašem středu+ stojí někdo, koho neznáte,+ 27  ten, kdo přichází za mnou, ale jemuž nejsem hoden rozvázat řemínek u sandálu.“+ 28  To se stalo v Betanii* za Jordánem, kde Jan křtil.+ 29  Příští den spatřil Ježíše, jak k němu přichází, a řekl: „Podívejte se, Boží Beránek,+ který snímá hřích+ světa!*+ 30  To je ten, o němž jsem řekl: Za mnou přichází muž, který mě předešel, protože existoval přede mnou.+ 31  Ani já jsem ho neznal, ale přišel jsem křtít ve vodě proto, aby byl učiněn zjevným Izraeli.“+ 32  Jan také vydal svědectví a řekl: „Viděl jsem ducha sestupujícího jako holubice z nebe, a zůstal na něm.+ 33  Ani já jsem ho neznal, ale právě Ten, kdo mě poslal+ křtít ve vodě, mi řekl: ‚Nad kým uvidíš sestupovat a zůstávat ducha, to je ten, kdo křtí ve svatém duchu.‘+ 34  A viděl jsem [to] a vydal jsem svědectví, že to je ten Boží Syn.“+ 35  Příští den Jan opět stál se dvěma svými učedníky, 36  a když se podíval na Ježíše, jak jde, řekl: „Podívejte se, Boží Beránek!“+ 37  A ti dva učedníci ho slyšeli mluvit a následovali Ježíše. 38  Pak se Ježíš obrátil, a když viděl, že ho následují, řekl jim: „Co hledáte?“ Řekli mu: „Rabbi (což přeloženo znamená Učitel), kde bydlíš?“ 39  Řekl jim: „Pojďte a uvidíte.“+ Šli tedy a viděli, kde bydlí, a ten den s ním zůstali; bylo kolem desáté hodiny.* 40  Ondřej,+ bratr Šimona Petra, byl jedním z těch dvou, kteří slyšeli, co Jan řekl, a následovali [Ježíše].* 41  Ten našel nejprve* svého vlastního bratra Šimona a řekl mu: „Našli jsme Mesiáše“*+ (což přeloženo znamená Kristus).+ 42  Přivedl ho k Ježíšovi. Když se na něj Ježíš podíval,+ řekl: „Ty jsi Šimon,+ syn Janův;*+ budeš se jmenovat Kéfas“* (což se překládá Petr).*+ 43  Příští den zatoužil odejít do Galileje. Tu Ježíš našel Filipa+ a řekl mu: „Buď mým následovníkem.“+ 44  Filip byl z Betsaidy,+ z města Ondřejova a Petrova. 45  Filip našel Natanaela+ a řekl mu: „Našli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně+ a Proroci,+ Ježíše, syna Josefova,+ z Nazaretu.“ 46  Ale Natanael mu řekl: „Může přijít něco dobrého z Nazaretu?“+ Filip mu řekl: „Pojď a uvidíš.“ 47  Ježíš viděl Natanaela, jak k němu přichází, a řekl o něm: „Podívejte se, určitě Izraelita, v němž není žádný klam.“+ 48  Natanael mu řekl: „Jak to, že mě znáš?“ Ježíš mu odpověděl a řekl: „Dříve než tě Filip zavolal, zatímco jsi byl pod fíkovníkem, viděl jsem tě.“ 49  Natanael mu odpověděl: „Rabbi, ty jsi Boží Syn,+ ty jsi Král+ Izraele.“ 50  Ježíš mu odpověděl a řekl: „Věříš, protože jsem ti pověděl, že jsem tě viděl pod fíkovníkem? Uvidíš větší věci než tyto.“ 51  Dále mu řekl: „Vpravdě, vpravdě* vám říkám: Uvidíte otevřené nebe a Boží anděly,*+ jak vystupují a sestupují k* Synu člověka.“+

Poznámky

Nebo „Logos“. Řec. ho loʹgos; lat. Verʹbum; J17,18,22(heb.) had·Da·varʹ.
Dosl. „bylo směrem k (tomu) Bohu“. Řec. en pros ton The·onʹ; J17,18(heb.) ha·jahʹ ʼeth ha·ʼElo·himʹ.
„Bohem.“ Řec. the·osʹ, na rozdíl od ton The·onʹ, „toho Boha“, v téže větě; J17,22(heb.) weʼ·lo·himʹ, „a bůh“. Pojednání o pojmu „bůh“ viz dodatek 6A.
Interpunkce ve v. 3 a 4 je podle WH, Vgww, UBS a Nestle-Alanda.
Viz Mt 3:1, ppč. „Jan“.
Dosl. „z krví“, mn. č.
Dosl. „stanovalo“. Viz Zj 21:3 ppč.
„Jediný zplozený bůh“, P75אc, s určitým členem; P66א*BC* „jediný zplozený bůh“ (bez určitého členu); ACcItVgSyc‚h „jediný zplozený Syn“.
„Svědectví.“ Řec. mar·ty·riʹa; lat. te·sti·moʹni·um.
„Elijáš“ (znamená „můj Bůh je Jehova“), J17,18,22; řec. E·leiʹas.
Viz dodatek 1D.
Nebo „Ponořuji“. Řec. ba·ptiʹzo.
Není myšlena ta Betanie, která leží nedaleko Jeruzaléma.
Tedy asi v 16 hod., počítáno od východu slunce.
Dosl. „ho“.
„Časně příštího rána“, Itrkp.Sys.
Nebo „Pomazaného“. Řec. ton Mes·siʹan; lat. Mes·siʹam; J17,18,22(heb.) ham·Ma·šiʹach.
„Janův“, P66,75אB*It; ABcVgcSyp‚s „Jonův“.
„Kéfas.“ Řec. Ke·fasʹ. Aram. jméno (Ké·faʼ), zde v m. r., jako u Mt 16:18 v syr. rkp. Viz Mt 16:18, ppč. „skalním masivu“.
Znamená „kus skály“. Řec. Peʹtros.
Řec. A·menʹ, a·menʹ.
Nebo „posly“. Řec. ag·geʹlous; lat. anʹge·los. Srovnej Joba 33:23; Ža 91:11.
Nebo „ve službách“.