Jan 10:1–42
10 „Vpravdě, vpravdě vám říkám: Kdo nevstupuje do ovčince dveřmi,+ ale vlézá někudy jinudy, ten je zloděj a lupič.+
2 Ale ten, kdo vstupuje dveřmi,+ je pastýř+ ovcí.+
3 Tomu vrátný+ otevírá a ovce+ naslouchají jeho hlasu a on volá své vlastní ovce jménem a vyvádí je ven.
4 Když všechny své vlastní vypustí, jde před nimi a ovce ho následují,+ protože znají jeho hlas.+
5 Cizího člověka rozhodně nebudou následovat, ale uprchnou od něho,+ protože neznají hlas cizích lidí.“+
6 Ježíš k nim pronesl toto přirovnání; ale nevěděli, co znamená to, o čem k nim mluvil.+
7 A tak Ježíš řekl znovu: „Vpravdě, vpravdě vám říkám: Já jsem dveře+ ovcí.
8 Všichni ti, kteří přišli místo mne, jsou zloději a lupiči;+ ale ovce jim nenaslouchaly.+
9 Já jsem ty dveře;+ kdokoli vstupuje skrze mne, bude zachráněn a bude vcházet a vycházet a najde pastvu.+
10 Zloděj+ nepřichází, leda aby kradl, zabíjel a ničil.+ Přišel jsem, aby měly život a měly jej v hojnosti.
11 Já jsem ten znamenitý pastýř;+ znamenitý pastýř se vzdává své duše ve prospěch ovcí.+
12 Nádeník,+ který není pastýřem a kterému ovce nepatří jako jeho vlastní, spatří, jak přichází vlk, zanechá ovce a prchá — a vlk je uchvacuje a rozhání —,+
13 protože je to nádeník+ a nepečuje o ovce.+
14 Já jsem ten znamenitý* pastýř a znám své ovce+ a mé ovce znají mne,+
15 právě jako Otec zná mne a já znám Otce;+ a vzdávám se své duše* ve prospěch ovcí.+
16 A mám jiné ovce,+ které nejsou z tohoto ovčince;+ i ty musím přivést* a budou naslouchat mému hlasu+ a stanou se jedním stádem jednoho pastýře.+
17 Proto mě Otec miluje,+ protože se vzdávám své duše,+ abych ji zase přijal.
18 Nikdo mi ji neodňal,* ale vzdávám se jí ze své vlastní iniciativy. Mám autoritu vzdát se jí a mám autoritu zase ji přijmout.+ Obdržel jsem o tom přikázání+ od svého Otce.“
19 Kvůli těm slovům nastalo znovu mezi Židy rozdělení.+
20 Mnozí z nich říkali: „Má démona+ a je šílený. Proč mu nasloucháte?“
21 Jiní říkali: „To není řeč člověka posedlého démonem. Může snad démon otevřít oči slepých?“
22 Tehdy se konal v Jeruzalémě svátek zasvěcení.* Byl zimní čas
23 a Ježíš se procházel v chrámu v Šalomounově+ sloupořadí.
24 Židé ho tedy obklopili a začali mu říkat: „Jak dlouho budeš držet naše duše v napětí? Jsi-li KRISTUS,+ pověz nám [to] otevřeně.“+
25 Ježíš jim odpověděl: „Řekl jsem vám [to], a přece nevěříte. Skutky, které činím ve jménu svého Otce, ty o mně vydávají svědectví.+
26 Ale nevěříte, protože nejste žádná z mých ovcí.+
27 Mé ovce+ naslouchají mému hlasu a já je znám a ony mě následují.+
28 A dávám jim věčný život+ a rozhodně nebudou nikdy zahubeny+ a žádný je neuchvátí z mé ruky.+
29 Co mi dal můj Otec,+ je něco většího než všechno ostatní*+ a nikdo je nemůže uchvátit z Otcovy ruky.+
30 Já a Otec jsme jedno.“*+
31 Ještě jednou Židé zdvihli kameny, aby ho ukamenovali.+
32 Ježíš jim odpověděl: „Předvedl jsem vám mnoho znamenitých skutků od Otce. Za který z těchto skutků mě kamenujete?“
33 Židé mu odpověděli: „Nekamenujeme tě za nějaký znamenitý skutek, ale za rouhání,+ protože ty, ač jsi člověk, děláš se bohem.“+
34 Ježíš jim odpověděl: „Není napsáno ve vašem Zákoně:+ ‚Řekl jsem: „Jste bohové“‘?*+
35 Jestliže nazval ‚bohy‘+ ty, proti* nimž přišlo Boží slovo, a Písmo přece nemůže být prohlášeno za neplatné,+
36 říkáte mně,* kterého Otec posvětil a vyslal do světa: ‚Rouháš se‘, protože jsem řekl, že jsem Boží Syn?+
37 Jestliže nečiním skutky+ svého Otce, nevěřte mi.
38 Ale jestliže je činím, i kdybyste nevěřili mně, věřte těm skutkům,+ abyste poznali a nadále věděli, že Otec je ve spojení se mnou a já jsem ve spojení s Otcem.“+
39 Proto se ho znovu pokoušeli zmocnit;+ ale dostal se z jejich dosahu.+
40 A tak znovu odešel přes Jordán na místo, kde Jan zpočátku křtil,+ a zůstal tam.
41 A mnozí lidé k němu přišli a začali říkat: „Jan vskutku neprovedl ani jediné znamení, ale všechno, co Jan řekl o tom člověku, je pravé.“+
42 A mnozí tam v něj uvěřili.+
Poznámky
^ Nebo „pravý“.
^ Nebo „svého života“. Řec. ten psy·chenʹ mou; J17,18,22(heb.) naf·šiʹ. Viz dodatek 4A.
^ Dosl. „je nezbytné, abych i ty vedl“.
^ „Neodňal“, P45א*BSyp; P66אcADVgSys „neodnímá“.
^ „Svátek zasvěcení (Chanuka).“ J22(heb.) chagh ha·chanuk·kahʹ.
^ „Co ... ostatní“, BItVg (אW s nepatrnou odchylkou uvádějí totéž); ASyh‚p‚s „Můj Otec, který mi [je] dal, je větší než všechno ostatní“.
^ Nebo „v jednotě“. Dosl. „jednou (věcí)“. Řec. hen, stř. r., ukazuje na jednotu ve spolupráci. Viz 17:21 a 1Ko 3:8 ppč.
^ „Jste bohové.“ Řec. the·oiʹ e·ste; lat. diʹi eʹstis; J17,18,22(heb.) ʼelo·himʹ ʼat·temʹ.
^ Nebo „k“.
^ Nebo „o něm“.
