Jan 2:1–25

2  A třetí den se konala svatební hostina v galilejské Káně,+ a byla tam Ježíšova matka.+  Ježíš a jeho učedníci byli také pozváni k svatební hostině.  Když došlo víno, řekla Ježíšovi jeho matka:+ „Nemají víno.“  Ale Ježíš jí řekl: „Co s tebou mám společného,* ženo?+ Má hodina ještě nepřišla.“+  Jeho matka řekla těm, kteří sloužili: „Udělejte, cokoli vám poví.“+  Jak vyžadovaly očišťovací předpisy+ Židů, stálo tam šest kamenných džbánů na vodu, z nichž každý mohl pojmout dvě nebo tři míry* tekutiny.  Ježíš jim řekl: „Naplňte džbány na vodu vodou.“ A naplnili je až po okraj.  A řekl jim: „Nyní trochu načerpejte a doneste to vedoucímu hostiny.“ Donesli to tedy.  Když vedoucí hostiny ochutnal vodu, která byla přeměněna ve víno,+ aniž věděl, z jakého je zdroje, ačkoli ti, kteří sloužili a načerpali vodu, to věděli, vedoucí hostiny zavolal ženicha 10  a řekl mu: „Každý jiný člověk nejdříve předloží znamenité víno,+ a když jsou lidé opojeni, to podřadnější. Ty jsi zachoval znamenité víno až dosud.“ 11  Ježíš to vykonal v galilejské Káně jako začátek svých znamení a učinil svou slávu+ zjevnou; a jeho učedníci v něj uvěřili. 12  Potom sešel on a jeho matka a bratři+ a jeho učedníci do Kafarnaum,+ ale nezůstali tam mnoho dnů. 13  Nyní byl blízko židovský pasach+ a Ježíš vyšel do Jeruzaléma.+ 14  A našel v chrámu prodavače skotu a ovcí a holubic+ a směnárníky na jejich místech. 15  Potom, co si udělal bič z provazů, vyhnal všechny ty s ovcemi a skotem z chrámu a rozsypal mince směnárníků a zpřevracel jim stoly.+ 16  A prodavačům holubic řekl: „Odstraňte to odtud! Přestaňte dělat z domu+ mého Otce dům kupčení!“+ 17  Jeho učedníci si připomněli, že je napsáno: „Horlivost pro tvůj dům mě stráví.“+ 18  Židé mu proto odpověděli a řekli: „Jaké znamení+ nám můžeš ukázat, když děláš tyto věci?“ 19  Ježíš jim odpověděl a řekl: „Zbořte tento chrám*+ a ve třech dnech jej postavím.“ 20  Proto Židé řekli: „Tento chrám se stavěl šestačtyřicet let, a ty jej chceš postavit ve třech dnech?“ 21  On však hovořil o chrámu+ svého těla. 22  Ale když byl vzbuzen z mrtvých, jeho učedníci si připomněli,+ že to říkával; a věřili Písmu a slovu, které Ježíš řekl. 23  Když však byl v Jeruzalémě při slavnosti pasach,+ mnoho lidí uvěřilo v jeho jméno,+ když viděli znamení, která prováděl.+ 24  Ale Ježíš sám se jim nesvěřoval,+ protože je všechny znal 25  a protože nepotřeboval, aby někdo vydával svědectví o člověku, neboť on sám věděl, co v člověku je.+

Poznámky

Dosl. „Co mně a tobě?“; znamená „Co my dva máme společného?“. Idiom; odmítavá otázka vyjadřující námitku. Viz dodatek 7B.
Pravděpodobně šlo o bat, který odpovídal 22 l. Viz dodatek 8A.
Nebo „Boží obydlí (příbytek)“. Řec. na·onʹ; lat. temʹplum; J17,18,22(heb.) ha·hé·khalʹ haz·zehʹ, „tento palác (chrám)“.