Jan 4:1–54
4 Když si Pán uvědomil, že farizeové slyšeli, že Ježíš činí a křtí+ více učedníků než Jan —
2 ačkoli vlastně Ježíš sám nekřtil, ale jeho učedníci —,
3 opustil Judeu a odebral se opět do Galileje.
4 Ale bylo potřeba, aby prošel Samařím.+
5 Přišel tedy k samařskému městu nazývanému Sychar,* poblíž pole, které dal Jákob svému synu Josefovi.+
6 Vskutku, byl tam Jákobův pramen.+ A Ježíš, unavený cestou, seděl u pramene, právě jak byl. Bylo kolem šesté hodiny.*
7 Žena ze Samaří přišla načerpat vodu. Ježíš jí řekl: „Dej mi napít.“
8 (Jeho učedníci totiž odešli do města nakoupit potraviny.)
9 Samaritánka mu proto řekla: „Jak to, že mne, když jsem Samaritánka, prosíš o napití, ač jsi Žid?“ (Židé se totiž nestýkají se Samaritány.)*+
10 Ježíš jí odpověděl a řekl: „Kdybys byla znala velkorysý Boží dar+ a toho, kdo+ ti říká: ‚Dej mi napít‘, byla bys ho poprosila, a dal by ti živou vodu.“+
11 Řekla mu: „Pane, nemáš ani vědro, abys načerpal vodu, a studna je hluboká. Z jakého zdroje tedy máš tu živou vodu?
12 Nejsi přece větší+ než náš praotec Jákob, který nám dal tu studnu a jenž z ní sám pil spolu se svými syny a svým skotem?“
13 Ježíš jí odpověděl a řekl: „Každý, kdo pije z této vody, dostane zase žízeň.
14 Kdokoli pije z té vody, kterou mu dám, vůbec nikdy nedostane žízeň,+ ale voda, kterou mu dám, se v něm stane pramenem+ prýštící vody, jež předává věčný život.“+
15 Žena mu řekla: „Pane, dej mi tu vodu, abych již nežíznila ani nemusela chodit na toto místo čerpat vodu.“
16 Řekl jí: „Jdi, zavolej svého manžela a přijď sem.“
17 Žena odpověděla a řekla: „Nemám manžela.“ Ježíš jí řekl: „Dobře jsi řekla: ‚Nemám manžela.‘
18 Měla jsi totiž pět manželů a ten [muž], kterého máš teď, není tvým manželem. To jsi řekla pravdivě.“
19 Žena mu řekla: „Pane, uvědomuji si, že jsi prorok.+
20 Naši praotcové uctívali na této hoře;+ ale vy říkáte, že v Jeruzalémě je místo, kde se má uctívat.“+
21 Ježíš jí řekl: „Věř mi, ženo: Přichází hodina, kdy nebudete uctívat+ Otce ani na této hoře, ani v Jeruzalémě.+
22 Uctíváte, co neznáte;+ my uctíváme, co známe, protože záchrana pochází ze Židů.+
23 Přichází však hodina, a je [již] nyní, kdy praví ctitelé budou uctívat Otce duchem+ a pravdou,+ neboť Otec skutečně hledá takové [lidi], aby ho uctívali.+
24 Bůh je Duch*+ a ti, kdo ho uctívají, musí uctívat duchem a pravdou.“+
25 Žena mu řekla: „Vím, že přichází Mesiáš,+ který je nazýván Kristus.+ Až přijde, všechno nám otevřeně oznámí.“
26 Ježíš jí řekl: „Jsem to já, který s tebou mluvím.“+
27 Vtom přišli jeho učedníci a začali se divit, protože mluvil s ženou. Nikdo ovšem neřekl: „Co hledáš?“ nebo „Proč s ní mluvíš?“
28 Žena tedy opustila svůj džbán na vodu a odešla do města a pověděla lidem:
29 „Pojďte sem a uvidíte člověka, který mi pověděl všechno, co jsem dělala. Není to snad přece KRISTUS?“+
30 Vyšli z města a začali k němu přicházet.
31 Mezitím na něj učedníci naléhali a říkali: „Rabbi,+ najez se.“
32 Ale on jim řekl: „Mám k jídlu pokrm, o kterém nevíte.“
33 Proto učedníci jeden druhému začali říkat: „Snad mu někdo nepřinesl něco k jídlu?“
34 Ježíš jim řekl: „Můj pokrm+ je, abych činil vůli+ toho, který mě poslal, a abych dokončil jeho dílo.+
35 Neříkáte, že jsou ještě čtyři měsíce, než přijde žeň? Pohleďte, říkám vám: Pozvedněte oči a pohleďte na pole, že se bělají ke žni.+
36 Žnec již dostává mzdu a sklízí ovoce k věčnému životu,+ aby se rozsévač+ i žnec radovali spolu.+
37 V tomto ohledu je vskutku pravé rčení: Jeden je rozsévačem a jiný žencem.
38 Poslal jsem vás, abyste sklízeli to, na co jste nevynaložili žádnou namáhavou práci. Jiní tvrdě pracovali+ a vy máte prospěch z jejich namáhavé práce.“
39 Mnozí Samaritáni z toho města v něj uvěřili+ kvůli slovu ženy, která řekla na svědectví: „Pověděl mi všechno, co jsem dělala.“+
40 Když tedy k němu Samaritáni přišli, začali ho prosit, aby u nich zůstal; a zůstal tam dva dny.+
41 A tak jich mnohem více uvěřilo kvůli tomu, co říkal,+
42 a začali říkat té ženě: „Nevěříme již kvůli tvé řeči; neboť jsme sami slyšeli+ a víme, že tento muž je určitě zachránce+ světa.“
43 Po dvou dnech odtamtud odešel do Galileje.+
44 Ježíš ovšem sám vydal svědectví, že prorok ve své vlastní domovině nemá žádnou čest.+
45 Když tedy přišel do Galileje, Galilejci ho přijali, protože viděli všechno, co vykonal při svátku v Jeruzalémě,+ neboť [tehdy] rovněž odešli k svátku.+
46 Tak opět přišel do galilejské Kány,+ kde [předtím] přeměnil vodu ve víno.+ A byl tam nějaký králův sloužící, jehož syn byl nemocný v Kafarnaum.+
47 Když ten muž slyšel, že Ježíš přišel z Judeje do Galileje, odešel k němu a začal ho prosit, aby sešel a uzdravil mu syna, neboť již umíral.
48 Ježíš mu však řekl: „Pokud neuvidíte znamení+ a divy,+ rozhodně neuvěříte.“
49 Králův sloužící mu řekl: „Pane, přijď, než mé malé dítě zemře.“
50 Ježíš mu řekl: „Odejdi;+ tvůj syn žije.“+ Ten člověk uvěřil slovu, které k němu Ježíš promluvil, a odešel.
51 Ale když byl ještě na cestě, přišli mu vstříc jeho otroci a řekli, že jeho chlapec žije.+
52 Začal se jich proto dotazovat na hodinu, kdy se mu začalo dařit lépe. Řekli mu na to: „Včera o sedmé hodině* ho horečka+ opustila.“
53 Proto otec poznal, že to bylo právě v tu hodinu,+ kdy mu Ježíš řekl: „Tvůj syn žije.“ A uvěřil on a celá jeho domácnost.+
54 To bylo opět druhé znamení,+ které Ježíš provedl, když přišel z Judeje do Galileje.
Poznámky
^ „Sychem“, Sys. Viz Sk 7:16, ppč. „Šekem“.
^ Tedy asi ve 12 hod., počítáno od východu slunce.
^ „Židé se totiž ... Samaritány“, ABCWVgSyp‚s; א*DItrkp. vynechávají.
^ Dosl. „Duchem [je] Bůh“. Řec. Pneuʹma ho The·osʹ.
^ Tedy asi ve 13 hod., počítáno od východu slunce.
