Jan 7:1–53
7 Potom Ježíš dále procházel Galilejí, neboť nechtěl procházet Judejí, protože se ho Židé snažili zabít.+
2 Byl však blízko svátek Židů, svátek stánků.+
3 Proto mu jeho bratři+ řekli: „Odejdi odtud a jdi do Judeje, aby tvoji učedníci také spatřili skutky, které děláš.
4 Nikdo totiž nedělá nic vskrytu, zatímco se snaží být veřejně známý. Děláš-li to, zjev se světu.“
5 Jeho bratři+ v něj ve skutečnosti neprojevovali víru.+
6 Proto jim Ježíš řekl: „Ještě tu není můj patřičný čas,+ ale váš patřičný čas je vždy nablízku.
7 Svět nemá důvod vás nenávidět, ale mě nenávidí, protože o něm vydávám svědectví, že jeho skutky jsou ničemné.+
8 Jděte ke svátku; já ještě nepůjdu k tomu svátku, protože můj patřičný čas+ ještě plně nepřišel.“+
9 A když jim to pověděl, zůstal v Galileji.
10 Když však jeho bratři odešli na svátek, potom sám odešel také, ne otevřeně, ale jako vskrytu.+
11 Proto ho Židé při svátku začali hledat+ a říkat: „Kde je ten [člověk]?“
12 A mezi zástupy se o něm mnoho šuškalo.+ Někteří říkali: „Je to dobrý člověk.“ Jiní říkali: „Není, ale zavádí zástup na scestí.“
13 Nikdo ovšem o něm nemluvil veřejně ze strachu před Židy.+
14 Když uplynula již polovina svátku, vešel Ježíš do chrámu a začal vyučovat.+
15 Židé se proto divili a říkali: „Jak to, že ten člověk zná písmena,+ když nestudoval* na školách?“+
16 Ježíš jim zase odpověděl a řekl: „Co vyučuji, není moje, ale patří tomu, který mě poslal.+
17 Jestliže někdo touží konat Jeho vůli, pozná, zda to učení je od Boha,+ nebo zda mluvím sám od sebe.*
18 Kdo mluví sám od sebe, hledá svou vlastní slávu; kdo však hledá slávu+ toho, kdo jej poslal, ten je pravý a není v něm nespravedlnost.
19 Cožpak vám nedal Mojžíš Zákon?+ Nikdo z vás však Zákon neposlouchá. Proč se mě snažíte zabít?“+
20 Zástup odpověděl: „Máš démona.*+ Kdo se tě snaží zabít?“
21 Ježíš jim odpověděl a řekl: „Vykonal jsem jeden skutek+ a všichni se divíte.
22 Proto vám Mojžíš dal obřízku+ — ne, že je od Mojžíše, ale že je od praotců+ — a obřezáváte člověka v sabatu.
23 Jestliže člověk přijme v sabatu obřízku, aby nebyl porušen Mojžíšův zákon, prudce se na mě hněváte proto, že jsem v sabatu úplně uzdravil člověka?+
24 Přestaňte soudit podle vnějšího vzhledu, ale suďte spravedlivým soudem.“+
25 Proto někteří obyvatelé Jeruzaléma začali říkat: „Není to snad ten muž, kterého se snaží zabít?+
26 A přece, podívejte se, mluví veřejně+ a nic mu neříkají. Nepoznali snad vládci s jistotou, že je to KRISTUS?+
27 Naopak, víme, odkud je tento člověk;+ ale až KRISTUS přijde, nikdo nebude vědět, odkud je.“+
28 Proto když Ježíš vyučoval v chrámu, zvolal a řekl: „Znáte mě i víte, odkud jsem.+ Nepřišel jsem také ze své vlastní iniciativy,+ ale ten, kdo mě poslal, skutečně existuje,+ a vy ho neznáte.+
29 Já ho znám,+ protože jsem jeho představitelem, a On mě vyslal.“+
30 Začali se tedy snažit, aby se ho chopili,+ ale nikdo na něj nevložil ruku, protože ještě nepřišla jeho hodina.+
31 Přesto mnozí ze zástupu v něj uvěřili+ a říkali: „Až přijde KRISTUS, bude snad provádět více znamení,+ než prováděl tento člověk?“
32 Farizeové slyšeli, jak o něm zástup reptá, a přední kněží a farizeové poslali úředníky, aby se ho chopili.+
33 Proto Ježíš řekl: „Budu s vámi ještě chvilku, než půjdu k tomu, kdo mě poslal.+
34 Budete mě hledat,+ ale nenajdete mě, a kde jsem já, tam nemůžete přijít.“+
35 Proto si Židé mezi sebou říkali: „Kam ten [člověk] zamýšlí jít, že ho nenajdeme? Nezamýšlí snad jít k [Židům] rozptýleným*+ mezi Řeky a vyučovat Řeky?
36 Co znamená to slovo, které řekl: ‚Budete mě hledat, ale nenajdete mě, a kde jsem já, tam nemůžete přijít‘?“
37 Poslední den, velký den svátku,+ Ježíš stál, zvolal a řekl: „Jestliže je někdo žíznivý,+ ať přijde ke mně a pije.
38 Kdo ve mne uvěří,+ ‚z jeho nitra‘, právě jak řeklo Písmo, ‚potečou proudy živé vody‘.“+
39 Řekl to však o duchu, kterého mají obdržet ti, kdo v něj uvěří, neboť až do té doby zde nebyl duch,+ protože Ježíš ještě nebyl oslaven.+
40 Proto někteří ze zástupu, kteří slyšeli tato slova, začali říkat: „To je určitě Ten Prorok.“+
41 Jiní říkali: „To je KRISTUS.“+ Ale někteří říkali: „Cožpak KRISTUS+ skutečně přichází z Galileje?+
42 Neříká Písmo, že KRISTUS přichází z potomstva Davidova+ a z vesnice Betléma,+ kde býval David?“+
43 Proto vzniklo kvůli němu v zástupu rozdělení.+
44 Někteří z nich se ho sice chtěli chopit, ale nikdo na něj ruce nevložil.
45 Proto se úředníci vrátili zpět k předním kněžím a farizeům a ti jim řekli: „Jak to, že jste ho nepřivedli sem?“
46 Úředníci odpověděli: „Tak nikdy [jiný] člověk nemluvil.“+
47 Farizeové na to odpověděli: „Snad jste také nebyli zavedeni na scestí?
48 Cožpak mu uvěřil někdo z vládců nebo z farizeů?+
49 Ale tento zástup, který nezná Zákon, jsou prokletí lidé.“+
50 Nikodém, který k němu přišel předtím a který byl jedním z nich, jim řekl:
51 „Odsuzuje snad náš zákon někoho dříve, než ho vyslechl+ a poznal, co dělá?“
52 Odpověděli mu a řekli: „Nejsi snad také z Galileje? Pátrej a uvidíš, že z Galileje nemá být vzbuzen žádný prorok.“+
Rukopisy אBSys vypouštějí verše 53 až verš 11 v kapitole 8, které znějí (s některými odchylkami v různých řeckých textech a překladech) následovně:
53 A tak šel každý do svého domova.
Poznámky
^ Nebo „když se neučil“.
^ Dosl. „ze sebe“.
^ Nebo „Jsi pod vlivem démona“.
^ „[Židům] rozptýleným.“ Dosl. „diaspoře“. Řec. di·a·spo·ranʹ.
