Job 1:1–22

1  V zemi Uc+ byl muž,* který se jmenoval Job;*+ a ten muž se prokázal být bezúhonný+ a přímý+ a bál se Boha+ a odvracel se od špatného.+  A narodilo se mu sedm synů a tři dcery.+  A jeho hospodářských zvířat+ bylo sedm tisíc ovcí* a tři tisíce velbloudů a pět set spřežení skotu a pět set oslic, spolu s velkým služebnictvem; a ten muž se stal největším ze všech Orientálců.*+  A jeho synové chodili a pořádali hostinu+ v domě každého* v jeho vlastní den; a posílali [pro] své tři sestry a zvali [je], aby s nimi jedly a pily.  A když dny hostin oběhly dokola, stávalo se, že Job posílal a posvěcoval je;+ a vstával časně ráno a obětoval zápalné oběti+ podle počtu jich všech; Job totiž říkal: „Možná, že moji synové zhřešili a prokleli*+ Boha ve svém srdci.“+ Tak to Job dělával vždy.+  A nastal den, kdy synové* [pravého] Boha*+ vstoupili, aby zaujali své postavení před Jehovou,+ a dokonce Satan*+ přistoupil k tomu, aby vstoupil přímo mezi ně.+  Jehova pak řekl Satanovi: „Odkud přicházíš?“ Na to Satan Jehovovi odpověděl a řekl: „Z toulky po zemi+ a z procházky po ní.“+  A Jehova přikročil k tomu, aby řekl Satanovi: „Zaměřil jsi své srdce na mého sluhu Joba, že na zemi není nikdo jako on,+ muž bezúhonný+ a přímý,+ který se bojí Boha+ a odvrací se od špatného?“+  Satan na to Jehovovi odpověděl a řekl: „Bojí se Job Boha nadarmo?+ 10  Nepostavil jsi sám plot okolo něho a okolo jeho domu a okolo všeho, co má všude kolem?+ Dílu jeho rukou jsi požehnal+ a jeho hospodářská zvířata se rozšířila po zemi. 11  Ale napřáhni, prosím, pro změnu ruku a dotkni se všeho, co má, [a viz], zdali tě neprokleje* přímo do obličeje.“+ 12  Jehova tudíž řekl Satanovi: „Pohleď, všechno, co má, je v tvé ruce. Jen proti němu samotnému nenapřahuj ruku!“ Satan tedy odešel od Jehovovy osoby.*+ 13  A nastal den, kdy jeho synové a jeho dcery jedli a pili víno v domě svého prvorozeného bratra.+ 14  A k Jobovi přišel posel+ a přistoupil k tomu, aby řekl: „Skot právě oral+ a vedle něj se pásly oslice, 15  když vpadli Sabejci*+ a pobrali je a sloužící srazili ostřím meče; a unikl jsem, jenom já sám, abych ti [to] pověděl.“+ 16  Zatímco tento ještě mluvil, přišel druhý a přistoupil k tomu, aby řekl: „Oheň přímo od Boha spadl z nebes+ a vzplál mezi ovcemi a sloužícími a pohltil je; a unikl jsem, jenom já sám, abych ti [to] pověděl.“ 17  Zatímco druhý ještě mluvil, přišel jiný a přistoupil k tomu, aby řekl: „Chaldejci+ utvořili tři tlupy a přiřítili se na velbloudy a pobrali je a sloužící srazili ostřím meče; a unikl jsem, jenom já sám, abych ti [to] pověděl.“ 18  Zatímco tento jiný ještě mluvil, přišel ještě další a přistoupil k tomu, aby řekl: „Tvoji synové a tvé dcery jedli a pili víno+ v domě svého prvorozeného bratra. 19  A pohleď, přišel veliký vítr*+ z kraje pustiny a udeřil do čtyř nároží domu, takže spadl na ty mladé lidi, a oni zemřeli. A unikl jsem, jenom já sám, abych ti [to] pověděl.“ 20  A Job přistoupil k tomu, aby vstal a roztrhl+ svůj plášť bez rukávů a ostříhal si vlasy+ z hlavy a padl na zem+ a sklonil se+ 21  a řekl: „Nahý jsem vyšel z břicha své matky+a nahý se tam vrátím.+Jehova dal+ a Jehova vzal.+Ať je Jehovovo jméno nadále požehnáno.“+ 22  V tom všem Job nezhřešil ani nepřipsal Bohu nic nepatřičného.+

Poznámky

„Muž.“ Heb. ʼiš.
„Job.“ Heb. ʼI·jóvʹ znamená „předmět nepřátelství“. Není totožný s mužem, o němž se mluví v 1Mo 46:13, weJóvʹ, „a Job“.
Dosl. „synů Východu“.
Nebo „drobného skotu“ včetně ovcí a koz.
„Každého.“ Heb. ʼiš.
„Prokleli“ bylo původní znění. Text byl upraven do znění „požehnali“. LXX „uvažovali o špatných věcech proti“; Sy „spílali“; Vg „žehnali“. Viz dodatek 2B.
„Synové.“ Heb. benéʹ; LXX „andělé“.
„[Pravého] Boha.“ Heb. ha·ʼElo·himʹ, před titulem ʼElo·himʹ předchází určitý člen ha. Viz dodatek 1F.
Heb. has·Sa·tanʹ, „Odpůrce“. Používá se v kapitolách 1 a 2. Výraz has·Sa·tanʹ se v M na tomto místě vyskytuje poprvé, ačkoli slovo sa·tanʹ, „odpůrce“, bez určitého členu ha se předtím vyskytuje již devětkrát, počínaje 4Mo 22:22. Gesenius’ Hebrew Grammar (GK), §126 de uvádí: „Obecně řečeno, člen se používá k určení podstatného jména ve všech případech, kdy jej řečtina i angličtina vyžaduje, tedy: ... (d) Jestliže se význam obecných pojmů (použitím ustáleného jazykového spojení) zúží, takže se tyto pojmy vztahují na konkrétní jednotlivce ... nebo věci, např. שָׂטָן odpůrce, הַשָּׂטָן odpůrce, Satan ...“
Viz v. 5 ppč.
Dosl. „obličeje“. Viz 2Sa 17:11, ppč. „osobně“.
Dosl. „vpadl Šeba“.
„Vítr.“ Heb. ruʹach. Viz 1Mo 1:2, ppč. „síla“.