Job 10:1–22

10  Má duše rozhodně cítí hnus k mému životu.+Dám průchod své starosti o sebe.*Budu mluvit v hořkosti své duše!   Řeknu Bohu:* ‚Neprohlašuj mě za ničemného.Způsob, abych se dozvěděl, proč se mnou zápolíš.   Je pro tebe dobré, abys jednal nesprávně,+abys zavrhoval [výtvor] tvrdé práce svých rukou*+a abys vskutku zářil na radu ničemných?   Máš tělesné oči,+anebo vidíš tak, jako vidí smrtelný člověk?+   Jsou tvé dny jako dny smrtelného člověka+nebo tvé roky právě jako dny zdatného muže,   aby ses snažil nalézt mé proviněnía abys stále hledal můj hřích?+   [A] to navzdory tomu, že sám víš, že nejsem v neprávu+a že nikdo neosvobozuje z tvé vlastní ruky?+   Tvé vlastní ruce mi daly tvar, takže mě udělalycelého kolem dokola,+ a přece bys mě spolkl.   Vzpomeň si, prosím, že jsi mě udělal z hlíny,+a přiměješ mě, abych se vrátil do prachu.+ 10  A nevylil jsi mě pak jako mlékoa nesrazil jsi mě jako sýr?+ 11  Přistoupil jsi k tomu, abys mě oblékl kůží a masema abys mě protkal kostmi a šlachami.+ 12  Přivodil jsi mi život a milující laskavost;*+a tvá vlastní péče+ střežila mého ducha.* 13  A tyto věci jsi skryl ve svém srdci.Dobře vím, že jsou tyto věci u tebe. 14  Jestliže jsem zhřešil, a ty jsi mě pozoroval+a nepokládáš mě za nevinného mým proviněním,+ 15  jestliže jsem skutečně v neprávu, běda mi!+A [jestliže] jsem skutečně v právu, nesmím zvednout hlavu,+zahlcen zneuctěním a prosycen trápením.+ 16  A [jestliže] jedná domýšlivě,+ budeš mě honit jako mladý lev+a opět se v mém případě prokážeš jako obdivuhodný. 17  Předvedeš přede mne své nové svědky*a zvětšíš svou mrzutost nade mnou;mám potíž za potíží.* 18  Proč jsi mě tedy vyvedl z lůna?+Kdybych byl mohl vydechnout naposled,* aby mě ani oko neuvidělo, 19  byl bych, jako bych [ani] nevznikl;z břicha bych byl odnesen na pohřební místo.‘ 20  Což není mých dnů málo?+ Ať přestane,ať ode mne odvrátí upřený pohled, abych se trošku rozjasnil,+ 21  než odejdu — a nevrátím se+ —do země tmy a hlubokého stínu,*+ 22  do země příšeří podobného temnotě, hlubokého stínua nepořádku, kde to nezáří o nic víc než temnota.“

Poznámky

„O sebe“, MVg; LXX „o něho“.
„Bohu.“ Heb. ʼElóʹah.
Nebo „dlaní“.
„Mého ducha (můj dech).“ Heb. ru·ch; řec. pneuʹma; lat. spiʹri·tum.
Nebo „věrně oddanou lásku“.
„Svědky“, MVg; LXX „zkoušení“; Sy „zbraně“.
Nebo „mám jednu směnu povinné práce za druhou“.
Nebo „Kéž vydechnu naposled“.
Dosl. „stínu smrti“.