Job 13:1–28
13 Pohleď, to vše vidělo oko, mé ucho slyšelo a uvažuje o tom.
2 Co víte vy, vím dobře i já;nejsem podřadnější než vy.*+
3 Já, já bych však mluvil k samotnému Všemohoucímu+a nalezl bych potěšení v dohadování se s Bohem.*
4 Vy naproti tomu rozmazáváte faleš;+všichni jste lékaři bez hodnoty.+
5 Kdybyste jen naprosto mlčeli,aby se to prokázalo být moudrostí z vaší strany!+
6 Slyšte, prosím, mé protiargumenty+a věnujte pozornost obhajobám mých rtů.
7 Budete mluvit nespravedlnost za samotného Bohaa budete za něho mluvit klam?+
8 Budete s ním zacházet stranicky+nebo se budete za [pravého] Boha přít před zákonem?
9 Bylo by dobré, aby vás prozkoumal?+Nebo si s ním budete zahrávat, jako si někdo zahrává se smrtelným člověkem?
10 Rozhodně vás pokárá,+jestliže se v tajnosti pokusíte projevit stranickost;*+
11 nezpůsobí samotná jeho důstojnost, že sebou trhnete úlekema padne na vás pravý děs před ním?+
12 Vaše pamětihodné řeči jsou přísloví z popela;vaše štítové puklice* jsou jako štítové puklice z hlíny.+
13 Mlčte přede mnou, ať mohu mluvit sám.Potom ať na mne přijde cokoli!
14 Proč nesu své maso ve svých zubecha svou vlastní duši* si kladu do dlaně?+
15 I kdyby mě zabil, což bych nečekal?*+Jenom jemu do obličeje bych se zastával svých vlastních cest.
16 On by také byl* mou záchranou,+neboť před něho nevejde žádný odpadlík.+
17 Slyšte až do konce mé slovo+a ať je mé prohlášení ve vašich uších.
18 Pohleďte, prosím, předložil jsem právní případ;+dobře vím, že já jsem v právu.
19 Kdo je ten, který se bude se mnou přít?+Kdybych totiž nyní zmlkl, prostě bych vydechl naposled!
20 Jen dvě věci mi nedělej;*v tom případě se neskryji právě kvůli tobě;+
21 vzdal ode mne svou vlastní rukua úlek před tebou — kéž mě neděsí.+
22 Buď zavolej, abych sám odpověděl;nebo kéž mluvím, a ty mi vrátíš odpověď.
23 V čem mám provinění a hříchy?Dej mi poznat mé vlastní vzbouření a můj vlastní hřích.
24 Proč skrýváš i svůj obličej+a pokládáš mě za svého nepřítele?+
25 Roztřeseš pouhý hnaný listnebo se budeš honit za pouhou suchou slámou ze strniště?
26 Vždyť proti mně píšeš hořké věci+a působíš, abych nesl [důsledky] provinění svého mládí.+
27 Mé nohy také držíš v kládě+a dáváš pozor na všechny mé stezky;chodidlům* mých nohou vyznačuješ svou vlastní čáru.
28 A on* je jako něco shnilého,* co se obnošuje;+jako oděv, který vskutku žere mol.+
Poznámky
^ „Bohem.“ Heb. ʼEl.
^ „Projevit stranickost“, M; TSyVg „jednat s ním stranicky“.
^ Nebo „vaše předprsně“.
^ Nebo „nečekal bych“, M; MmarginTSyVg „čekal bych na něho“.
^ Nebo „To by také bylo“.
^ „Nedělej.“ Heb. sloveso je v j. č., ve shodě s tvary zájmena „ty“, které je ve v. 20–27 uplatňováno na Boha.
^ Dosl. „kořenům“.
^ „On“, tj. Job.
^ „Něco shnilého (hniloba)“, MVg; LXX „kožený vak“; Sy „vak z vydělané kůže“.
