Job 15:1–35
15 A Temanita Elifaz přistoupil k tomu, aby odpověděl a řekl:
2 „Odpoví moudrý nadutým poznáním*+nebo naplní si břicho východním větrem?+
3 Pouhé kárání slovem nebude k užitkua pouhé výroky samy o sobě neprospějí.
4 Ty však působíš, že bázeň [před Bohem] nemá žádnou sílu,a snižuješ každou starostlivost před Bohem.*
5 Tvé provinění totiž cvičí tvá ústa,*a volíš jazyk chytrých lidí.
6 Tvá ústa tě prohlašují za ničemného, a ne já;a tvoje vlastní rty odpovídají proti tobě.+
7 Byl jsi tím prvním člověkem,* který se zrodil,+nebo jsi byl v porodních bolestech přiveden [na svět] dříve než pahorky?+
8 Nasloucháš Božímu* důvěrnému hovoru+a omezuješ moudrost sám na sebe?
9 Co vlastně víš, co nevíme my?+Čemu rozumíš, co není i u nás?
10 U nás je šedovlasý i letitý,+ten, [kdo je] na dny větší než tvůj otec.
11 Nestačí ti [projevy] Boží* útěchyani slovo, [které se] k tobě jemně [promluví]?
12 Proč tě tvé srdce unáší pryča proč se ti blýskají oči?
13 Vždyť obracíš svého ducha proti samotnému Bohua způsobil jsi, aby z tvých vlastních úst vycházela slova.
14 Co je smrtelný člověk,* aby byl čistý,+nebo aby byl v právu kdokoli zrozený z ženy?
15 Pohleď, on nevěří svým svatým,+a nebesa, ta vskutku nejsou v jeho očích čistá.+
16 Oč méně, když je někdo odporný a zkažený,+muž, který vpíjí nespravedlnost právě jako vodu!
17 Oznámím ti to. Naslouchej mi!+I tohle jsem spatřil, nech mě [to] tedy vyprávět,
18 to, co povídají sami moudří+a co netajili, [protože to bylo] od jejich otců.
19 Pouze jim byla dána zeměa žádný cizí člověk neprošel jejich středem.
20 Ničemný trpí muka po všechny své dny,dokonce právě ten počet let, jež byla vyhrazena tyranovi.
21 V jeho uších je zvuk děsných věcí;v míru na něho přichází plenitel.+
22 Nevěří, že se vrátí ze tmy,+a je vyhrazen pro meč.
23 Bloudí, jak hledá chléb* — kde je?+Dobře ví, že den tmy+ je přichystán u jeho ruky.
24 Tíseň a mučivá úzkost ho děsí;+přemáhají ho jako král přichystaný k přepadu.
25 Protože vztahuje ruku proti samotnému Bohu*a snaží se ukázat jako nadřazený vůči Všemohoucímu;+
26 [protože] proti němu tvrdošíjně běžís tlustými puklicemi svých štítů;
27 protože si skutečně kryje obličej svou tučnostía na bedra nabírá tuk,+
28 přebývá pouze ve městech, která mají být zahlazena;v domech, v nichž lidé nezůstanou bydlet,které se jistě prokazují [jako] určené pro hromady kamení.
29 Nezbohatne a jeho jmění se nenavrší,ani to, co získali,* nerozprostře po zemi.+
30 Neodvrátí se od tmy;plamen vysuší jeho proutek,a on odbočí prudkým výdechem* Jeho úst.+
31 Ať nevěří v bezcennost, zaváděn na scestí,vždyť to, co dostane výměnou, se prokáže být pouhou bezcenností;
32 splní se to před jeho dnem.*A jeho letorost jistě neporoste bujně.+
33 Odstrčí své nezralé hrozny jako révaa shodí své květy právě jako olivovník.
34 Shromáždění odpadlíků je totiž neplodné+a oheň musí sežrat stany úplatkářství.+
35 Počínají se těžkosti a rodí se to, co ubližuje,+a jejich břicho připravuje klam.“
Poznámky
^ Dosl. „poznáním větru“. Heb. dha·ʽath-ruʹach.
^ „Bohem.“ Heb. ʼEl.
^ Nebo „Tvá ústa totiž učí tvé provinění“. LXX „Provinil ses totiž slovy svých úst“; Sy „Tvá ústa učí hřích“.
^ „Člověkem.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
^ „Božímu.“ Heb. ʼElóʹah.
^ „Boží.“ Heb. ʼEl.
^ „Smrtelný člověk.“ Heb. ʼenóšʹ.
^ Nebo „jídlo“.
^ „Bohu.“ Heb. ʼEl.
^ „To, co získali.“ Význam v M je nejistý; LXX „stín“; Vg „kořen“.
^ „Prudkým výdechem.“ Heb. beruʹach.
^ Dosl. „ne v jeho dnu“.
