Job 16:1–22

16  A Job přistoupil k tomu, aby odpověděl a řekl:   „Takových věcí jsem slyšel mnoho.Všichni jste obtížní těšitelé!+   Je nějaký konec nadutým slovům?+Nebo co tě roztrpčuje,* že odpovídáš?   Také bych mohl dobře mluvit jako vy.Kdyby jen vaše duše existovaly tam, kde je má duše,skvěl bych se slovy* proti vám+a potřásal bych nad vámi hlavou?+   Posiloval bych vás slovy svých úst+a útěcha mých vlastních rtů by držela zpět — .   Jestliže opravdu mluvím, má vlastní bolest se nedrží zpět,+a jestliže s tím opravdu přestanu, co ode mne odchází?   Jen teď mě unavil;+všechny, kdo se shromažďují se mnou, učinil opuštěnými.   Také se mě zmocňuješ. Stalo se to svědectvím,+takže má vyhublost povstává proti mně. Svědčí mi do obličeje.   Jeho hněv, ten [mě] roztrhal na kusy, a on na mne nevraží.+Vskutku proti mně skřípe zuby.+Můj protivník si proti mně ostří oči.+ 10  Rozevřeli proti mně ústa,+pohanou mě udeřili do tváří,seskupují se proti mně ve velkém počtu.+ 11  Bůh* mě vydává mladým chlapcům*a střemhlav mě hází do rukou ničemných.+ 12  Dosáhl jsem poklidu, ale on přistoupil k tomu, aby mnou otřásl;+a popadl mě za šíji, a přistoupil k tomu, aby mě rozbil,a staví si mě jako terč. 13  Obkličují mě jeho lučištníci;+rozpolcuje mé ledviny+ a necítí soucit;můj žlučník vylévá přímo na zem. 14  Proráží mě průlomem za průlomem;běží na mne jako silák.+ 15  Sešil jsem si pytlovinu+ přes svou kůžia svůj roh jsem zastrčil přímo do prachu.+ 16  Obličej mi zrudl pláčem+a na očních víčkách mám hluboký stín,*+ 17  ačkoli na mých dlaních není násilí,a má modlitba je ryzí.+ 18  Země, nepřikrývej mou krev!+A ať se neprokáže být místo pro můj křik! 19  Také nyní, pohleď, v nebesích o mně někdo svědčía můj svědek* je ve výšinách.+ 20  Moji druhové jsou mluvčími proti mně;+mé oko beze spánku hledí k Bohu.*+ 21  A má se učinit rozhodnutí mezi zdatným mužem a Bohem,stejně jako mezi synem člověka* a jeho bližním.+ 22  Vždyť přijde již jen pár let*a odejdu stezkou, kterou se nevrátím.+

Poznámky

Dosl. „bolí [uráží]“.
„Nechte mne spojovat slova“, podle jiného odvození slovesa.
„Bůh.“ Heb. ʼEl.
Dosl. „mladému chlapci“, M; LXXVg „nespravedlivému“.
Dosl. „stín smrti“.
„A můj svědek.“ Heb. wesa·hadh, je považováno za slovo převzaté z aramejštiny. Viz 1Mo 31:47, ppč. „Jegar-sahaduta“.
„Bohu.“ Heb. ʼElóʹah.
„Člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
„Přijdou již jen sečtené roky“, LXX.