Job 20:1–29
20 A Naamatita Cofar přistoupil k tomu, aby odvětil a řekl:
2 „Proto mi přece odpovídají mé vlastní zneklidňující myšlenky,dokonce kvůli mému vnitřnímu vzrušení.
3 Slyším vůči sobě jakési urážlivé vybízení;a odpovídá mi duch bez porozumění, jaké mám já.
4 Věděl jsi po všechny časy právě to,od té doby, co byl člověk* postaven na zemi,+
5 že radostné volání ničemných je krátké+a že radování odpadlíků je na okamžik?
6 Třebaže jeho znamenitost stoupá až k nebi+a právě jeho hlava dosahuje až k oblakům,
7 navždy zaniká jako jeho lejna;+ti, kdo ho vidí, ti řeknou: ‚Kde je?‘+
8 Jako sen ulétne, a nenajdou ho;a bude odehnán jako noční vidění.+
9 Oko, které ho zahlédlo, ho znovu neuvidí,+a ani jeho místo ho již nespatří.+
10 Jeho vlastní synové budou hledat přízeň ponížených lidí,a jeho vlastní ruce budou dávat zpět jeho hodnotné věci.+
11 Jeho vlastní kosti se naplnily jeho mladistvou silou,ale ta s ním ulehne do pouhého prachu.+
12 Jestliže mu v ústech sladce chutná, co je špatné,jestliže si to nechává roztát pod jazykem,
13 jestliže s tím má soucit a neopouští toa jestliže si to zadržuje uprostřed na patře,
14 jeho jídlo se mu jistě promění v jeho vlastních střevech;bude v něm kobří žlučí.
15 Spolykal jmění, ale vyzvrátí je;Bůh* mu je vyžene přímo z břicha.
16 Bude sát kobří jed;zabije ho jazyk zmije.+
17 Nikdy neuvidí vodní toky,+valící se proudy medu a másla.
18 Bude dávat zpět [svůj] získaný majetek a nespolkne [jej];jako jmění ze svého obchodování, z něhož se však nebude těšit.+
19 Vždyť drtil na kusy, opustil ponížené;uchvátil i dům, který nepostavil.+
20 Jistě totiž nepozná ve svém břiše poklid;neunikne prostřednictvím svých žádoucích věcí.+
21 Nezbylo mu nic, co by pohltil;proto jeho blahobyt nevytrvá.
22 Zatímco bude jeho nadbytek vrcholit, bude pociťovat úzkost;+přijde na něho celá moc* nezdaru.
23 Ať se stane, že — aby mu naplnil břicho —pošle na něho svůj hořící hněv+a nechá [jej] na něho dštít, do jeho útrob.
24 Bude utíkat před železnou zbrojí;+protne ho měděný luk.
25 Střela* mu dokonce vyjde zády ven,a třpytivá zbraň* jeho žlučí;+přijdou na něho strašlivé věci.+
26 Pro to, co chová jako poklad, bude vyhrazena veškerá tma;sežere jej oheň, který nikdo nerozdmýchal;+špatně se povede přežijícímu v jeho stanu.
27 Nebe odkryje jeho provinění,+a země se proti němu vzbouří.
28 Silná sprška odvalí jeho dům;*v den jeho hněvu se budou vylévat věci.+
29 To je podíl ničemného člověka* od Boha,*+ano, jeho dědictví stanovené od Boha.“*
Poznámky
^ Nebo „Adam“. Heb. ʼa·dhamʹ.
^ „Bůh.“ Heb. ʼEl.
^ Dosl. „ruka“.
^ „Střela“, na základě opravy; M „Někdo vytáhl [zbraň]“.
^ „Třpytivá zbraň.“ Dosl. „blesk“.
^ Nebo „Vzrůst jeho domu se odvalí“.
^ Nebo „pozemského člověka“. Heb. ʼa·dhamʹ.
^ „Od Boha.“ Heb. me·ʼElo·himʹ.
^ „Od Boha.“ Heb. me·ʼElʹ.
