Job 22:1–30

22  A Temanita Elifaz přistoupil k tomu, aby odpověděl a řekl:   „Může být zdatný muž* k užitku samotnému Bohu,*+takže by mu měl být k užitku kdokoli, [kdo] má pochopení?   Má Všemohoucí nějaké potěšení z toho, že jsi spravedlivý,+nebo nějaký zisk z toho, že činíš svou cestu bezúhonnou?+   Bude tě kárat za tvou hlubokou úctu,bude se s tebou soudit?+   Není již tvá vlastní špatnost přílišná+a nebude tvým proviněním konec?   Vždyť se bez příčiny zmocňuješ zástavy od svých bratrů+a svlékáš dokonce oděvy z nahých lidí.   Unavenému nedáváš napít vodua hladovému zadržuješ chléb.+   Pokud jde o muže* síly,* země je jeho,+a bydlí v ní ten, s nímž se zachází stranicky.   Vdovy jsi posílal pryč s prázdnýma rukama,a paže chlapců bez otce jsou rozdrceny.*+ 10  Proto jsou všude okolo tebe ptačí pasti,+a rozrušuje tě náhlý děs; 11  nebo tma, [takže] nevidíš;a přikrývá tě vzdouvající se spousta vody. 12  Není Bůh* výškou nebe?+Také viz* celkový počet hvězd,*+ že jsou vysoko. 13  A přece jsi řekl: ‚Co Bůh* skutečně ví?Může soudit skrze hustou temnotu? 14  Oblaka jsou mu skrýší, takže nevidí,a prochází se po nebeské klenbě.‘ 15  Budeš se držet té dávné cesty,po níž šlapou muži, kteří ubližují,* 16  [lidé], kteří byli uchváceni před svým časem,+jejichž základ+ se vylévá právě jako řeka, 17  kteří říkají [pravému] Bohu:* ‚Odvrať se od nás!+A co může Všemohoucí dokázat proti nám?‘* 18  Přesto on sám naplnil jejich domy dobrými věcmi;+a právě rada ničemných zůstala ode mne daleko.+ 19  Spravedliví uvidí a zaradují se+a nevinnému budou pro posměch: 20  ‚Vpravdě, naši odpůrci* byli zahlazeni;a co z nich zbylo, jistě sežere oheň.‘ 21  Obeznam se s ním, prosím, a zůstaň v míru;tak k tobě přijdou dobré věci. 22  Vezmi, prosím, zákon z jeho vlastních ústa jeho řeči si vlož do srdce.+ 23  Jestliže se vrátíš k Všemohoucímu,+ budeš zbudován;[jestliže] budeš držet nespravedlnost daleko od svého stanu 24  a [jestliže] je drahocenná ruda uložena v prachua ofirské zlato+ ve skále z říčních údolí, 25  Všemohoucí se také vskutku stane tvými drahocennými rudamia stříbrem, tím nejvybranějším, pro tebe.+ 26  Pak totiž nalezneš své největší potěšení ve Všemohoucím+a pozvedneš obličej k samotnému Bohu.*+ 27  Předneseš mu snažnou prosbu, a on tě uslyší;+a splníš své slavnostní sliby.+ 28  A pro něco se rozhodneš, a obstojí to pro tebe;a na tvé cestě jistě bude zářit světlo.+ 29  Musí být totiž pokoření, když mluvíš vyzývavě;+ale toho se sklopenýma očima on zachrání.+ 30  Vyprostí nevinného muže,*+a ty budeš jistě vyproštěn pro čistotu svých rukou.“*+

Poznámky

„Zdatný muž.“ Heb. gaʹver.
„Bohu.“ Heb. hal·ʼElʹ. Ha je zde tázací částicí, která uvádí otázku.
„Pokud jde o muže.“ Heb. weʼišʹ.
Dosl. „paže“.
„Jsou rozdrceny“, M; TLXXSyVg „rozdrtíš“.
„Bůh.“ Heb. ʼElóʹah.
„Viz“, M; LXXSy „vidí“.
Nebo „hlavu hvězd“, tj. nejvyšší hvězdu.
„Bůh.“ Heb. ʼEl.
Dosl. „muži škodlivosti“. Heb. methé-ʼaʹwen.
„[Pravému] Bohu.“ Heb. la·ʼElʹ; LXX „Jehovovi“. Viz dodatek 1G.
„Proti nám“, LXXSy; M „proti němu“.
„Naši odpůrci“, M; na základě opravy „jejich majetek“.
„Bohu.“ Heb. ʼElóʹah.
Možná „Bůh vyprostí nevinného“. Dosl. „On vyprostí někoho, kdo není nevinnný“. Zdá se, že znění v M je zde neúplné.
Dosl. „dlaní“.