Job 23:1–17
23 A Job přistoupil k tomu, aby odpověděl a řekl:
2 „I dnes je má ustaranost+ vzpurností;má vlastní ruka je těžká kvůli mému vzdychání.
3 Kéž bych jen skutečně věděl, kde bych ho našel!+Došel bych až k jeho pevnému místu.+
4 Předložil bych před něj* právní případa ústa bych si naplnil protiargumenty;
5 znal bych slova, jimiž mi odpovídá,a uvažoval bych o tom, co mi říká.+
6 Zápolil by se mnou s hojností moci?Ne! On by na mne jistě dbal.+
7 Přímý tam s ním jistě urovná záležitosti,a já bych byl navždycky bezpečný před svým soudcem.*
8 Pohleď, jdu na východ, a on tam není;a zase zpátky, a nemohu ho rozeznat;+
9 doleva, kde pracuje, ale nemohu [jej] spatřit;odbočuje* doprava, ale já [ho] nevidím.
10 Vždyť dobře zná cestu, kterou se dávám.+[Až] mě vyzkouší, vyjdu jako zlato.+
11 Má noha se chopila jeho kroků;*držím se jeho cesty a neuhýbám.+
12 [Od] přikázání jeho rtů neodstupuji.+Řeči jeho úst jsem choval jako poklad,+ víc než to, co je mi předepsáno.
13 A on je jedné [mysli], a kdo mu může odporovat?+A jeho vlastní duše má touhu, a on [to] udělá.+
14 Vždyť úplně provede to, co je mi předepsáno,+a takových věcí je u něho mnoho.
15 Proto se kvůli němu cítím rozrušen;dávám najevo pozornost a děsím se ho.+
16 Právě Bůh* učinil mé srdce bázlivým+a Všemohoucí mě rozrušil.+
17 Nebyl jsem totiž umlčen kvůli tmě,ani protože mi temnota zakryla můj vlastní obličej.
Poznámky
^ Nebo „proti němu“. Srovnej 1Mo 10:9, ppč. „v odporu proti“.
^ Nebo „před svým odpůrcem v právním sporu“, na základě opravy.
^ „Odbočuji“, SyVg.
^ „Kroku“, M; LXX „příkazů“.
^ „Právě Bůh.“ Heb. weʼElʹ.
