Job 3:1–26

3  Potom otevřel Job svá ústa a začal svolávat zlo na svůj den.+  Job nyní odpověděl a řekl:   „Ať zhyne den, ve kterém jsem se narodil,+i noc, kdy někdo řekl: ‚Byl počat zdatný muž!‘*   Pokud jde o ten den, ten ať se stane tmou.Ať jej Bůh* shora nehledá,ani denní světlo ať jej neozáří.   Ať si jej tma a hluboký stín* vyžádají zpět.Ať nad ním přebývá dešťový mrak.Ať jej děsí věci, jež zatmívají den.+   Ta noc — ať si ji vezme temnota;+ať se neraduje mezi dny roku;ať nevstoupí do počtu lunárních měsíců.   Pohleď, ta noc — ať se stane neplodnou;ať do ní nevejde žádné radostné volání.+   Ať ji zatratí ti, kdo proklínají* den,ti přichystaní vzbudit leviatana.*+   Ať se zatmí hvězdy jejího svítání;ať čeká na světlo, a ono není;a ať nespatří paprsky úsvitu. 10  Vždyť nezavřela dveře břicha mé [matky],+a neskryla tak před mýma očima těžkosti. 11  Proč jsem nezemřel hned z lůna?+[Proč jsem] nevyšel z břicha a pak nevydechl naposled? 12  Proč mi vyšla vstříc kolenaa proč prsy,+ abych se nasál? 13  Vždyť bych teď již ulehl, aby mě nerušili,+byl bych tedy spal; odpočíval bych+ 14  s králi a rádci země,+těmi, kteří si staví opuštěná místa,*+ 15  anebo s knížaty, kteří mají zlato,těmi, kteří plní své domy stříbrem; 16  anebo — jako utajený potrat+ — bych byl nevznikl,jako děti, jež neviděly světlo.+ 17  Tam se i ničemní přestali znepokojovat+a ti umdlení v síle tam odpočívají.+ 18  Vězni jsou společně v poklidu;vskutku neslyší hlas toho, kdo je pohání do práce.+ 19  Malí a velcí jsou tam stejní+a otrok je propuštěn od svého pána.* 20  Proč dává světlo tomu, který má těžkosti,a život těm, kterým [je] v duši hořko?+ 21  Proč jsou tu ti, kdo čekají na smrt, a ona není,+ačkoli kvůli ní kopou více než kvůli schovaným pokladům? 22  Ti, kdo se radují až k rozjaření,*jásají, protože nalézají pohřební místo. 23  [Proč dává světlo] zdatnému muži,* jehož cesta je skryta+a jehož ohrazuje Bůh?*+ 24  Vždyť mé vzdychání předchází mé jídlo+a jako vody se vylévá můj řev,+ 25  protože jsem se děsil děsivé věci, a přichází na mne;a to, čeho jsem se strachoval, ke mně přichází.+ 26  Nebyl jsem bezstarostný ani jsem nebyl nerušenýani neodpočíval, a přece přichází znepokojení.“

Poznámky

„Zdatný muž.“ Heb. ghaʹver.
„Bůh.“ Heb. ʼElóʹah, j. č. od ʼElo·himʹ. ʼElóʹah se v Jobovi vyskytuje 41krát a v ostatních knihách M 16krát. Viz 5Mo 32:15, ppč. „Boha“.
Dosl. „stín smrti“.
„Ti, kdo proklínají.“ Heb. ʼo·reréʹ; odlišné od 1:5, 11; 2:5, 9.
„Leviatana“, MSyVg; LXX „velkou mořskou obludu“.
„Pyramidy“, na základě opravy.
„Od svého pána.“ Heb. me·ʼadho·navʹ, mn. č. od ʼa·dhónʹ, označuje vznešenost.
„U hromady kamení“, na základě malé opravy v M, takže odpovídá výrazu „pohřební místo“ v témž verši.
Zdatnému muži.“ Heb. legheʹver. Viz v. 3 ppč.
Viz v. 4 ppč.