Job 31:1–40

31  Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima.+Jak bych tedy mohl projevit pozornost panně?+   A jaký je podíl od Boha* nahoře+nebo dědictví od Všemohoucího z výše?   Není pohroma pro provinilce+a nezdar pro ty, kdo konají to, co ubližuje?   Nevidí on mé cesty+a nepočítá i všechny mé kroky?   Jestliže jsem chodil s [muži] nepravdy,+a má noha chvátá k podvodu,+   zváží mě na přesných vahách*+a Bůh* pozná mou ryzost.+   Jestliže se můj krok odchyluje od cesty,+nebo mé srdce chodilo jen za mýma očima,+nebo mi ve vlastních dlaních uvízla nějaká vada,+   ať zaseji semeno, a někdo jiný jí,+a ať jsou moji vlastní potomci vykořeněni.   Jestliže bylo mé srdce zlákáno k nějaké ženě+a číhal jsem přímo u vstupní cesty svého druha,+ 10  ať má manželka mele pro jiného muže,a ať nad ní klekají jiní muži.+ 11  Vždyť to by bylo nevázané chovánía to by bylo provinění [hodné pozornosti] soudců.+ 12  To je totiž oheň, který by sžíral až ke zničení*+a zakořenil by se mezi vším mým výnosem. 13  Jestliže jsem odmítal soud svého otrokanebo své otrokyně v jejich soudním sporu se mnou, 14  co potom mohu dělat, když Bůh* povstane?A co mohu odpovědět, až bude žádat vyúčtování?+ 15  Což Ten, který udělal v břiše mne, neudělal jeho,+a nepřistoupil jen Jeden k tomu, aby nás připravil v lůně? 16  Jestliže jsem zdržoval ponížené od [jejich] potěšení+a působil jsem, aby selhaly oči vdovy,+ 17  a jídával jsem své sousto sám,zatímco chlapec bez otce z něho nejedl+ 18  (vždyť rostl u mne od mého mládí jako u otcea od břicha své matky jsem ji stále vedl); 19  jestliže jsem vídal někoho hynout, protože neměl oděv,+nebo že chudý neměl přikrytí, 20  jestliže mi jeho bedra nežehnala+ani se nehřál stříhanou vlnou+ mých mladých beranů; 21  jestliže jsem mával rukou sem a tam proti chlapci bez otce,+když jsem v bráně vídal, [že je zapotřebí] mé pomoci,+ 22  ať mi má vlastní lopatka odpadne od ramene,a ať se mi má vlastní paže odlomí od své horní kosti. 23  Vždyť jsem se děsil pohromy od Boha*a nemohl jsem obstát před jeho důstojností.+ 24  Jestliže jsem postavil zlato* jako svou důvěru,nebo jsem řekl zlatu:* ‚Ty jsi mé spolehnutí!‘,+ 25  jestliže jsem se radovával, protože mého majetku bylo mnoho,+a protože má ruka našla hodně věcí;+ 26  jestliže jsem vídal světlo, když vyšlehlo,nebo drahocenný měsíc, když putoval,+ 27  a mé srdce začalo být v tajnosti lákáno+a má ruka přistoupila k tomu, aby políbila má ústa,* 28  i to by bylo provinění [hodné pozornosti] soudců,vždyť bych byl zapřel [pravého] Boha nahoře. 29  Jestliže jsem se radovával nad zánikem toho, kdo mě prudce nenáviděl,+nebo jsem pocítil vzrušení,* protože si ho našlo zlo — 30  a nedovolil jsem svému patru, aby zhřešilotím, že bych žádal přísahu proti jeho duši.+ 31  Jestliže lidé z mého stanu neříkali:‚Kdo může předvést někoho, kdo se nenasytil z jeho jídla?‘*+ — 32  Žádný cizí usedlík netrávil noc venku;+své dveře jsem nechával otevřené k stezce.* 33  Jestliže jsem jako pozemský člověk* zakrýval své přestupky+tím, že jsem schovával své provinění v kapse košile — 34  protože bych utrpěl otřes z velkého zástupu,nebo by mě děsilo opovržení rodin,a mlčel bych, nevyšel bych ze vchodu. 35  Kéž bych měl někoho, kdo by mi naslouchal,+kéž by mi podle mého podpisu* odpověděl sám Všemohoucí!+Nebo kéž by jednotlivec,* který má se mnou soudní spor, napsal doklad! 36  Ten bych jistě nosil na rameni;uvázal bych si jej kolem sebe jako velkolepou korunu. 37  Jemu bych pověděl počet svých kroků;+přiblížil bych se k němu jako vůdce. 38  Kdyby proti mně volala o přispění má vlastní zemská půdaa její brázdy by plakaly spolu; 39  jestliže jsem jedl její plody* bez peněz+a způsobil, že duše jejích majitelů těžce dýchala,+ 40  ať místo pšenice vzejde trnitý plevel+a místo ječmene zapáchající plevel.“ Jobova slova dospěla ke konci.

Poznámky

„Boha.“ Heb. ʼElóʹah; řec. ho The·osʹ.
Dosl. „vahách spravedlnosti“.
„Bůh.“ Heb. ʼElóʹah; LXX „Jehova“.
„Zničení.“ Heb. ʼavad·dónʹ. Viz 26:6 ppč.
„Bůh.“ Heb. ʼEl.
„Boha.“ Heb. ʼEl; řec. Ky·riʹou, „Jehovy“.
„Zlato.“ Heb. za·havʹ.
„Nebo ... zlatu.“ Heb. welak·keʹthem. Viz 28:16 ppč.
Zjevně narážka na posílání polibku rukou při modlářském obřadu. Zmínky o líbání model jsou v 1Kr 19:18; Oz 13:2.
„Pocítil vzrušení“, M; T „radostně povykoval“.
Dosl. „masa“.
„Stezce“, M; TLXXSyVg „cestujícímu“.
„Jako pozemský člověk (Adam; člověk).“ Heb. kheʼa·dhamʹ, možná „před člověkem; mezi lidmi“.
Dosl. „mého označení“, patrně písemného, potvrzujícího právní doklad.
Dosl. „muž“. Heb. ʼiš.
Dosl. „její sílu“. Heb. ko·chahʹ.