Job 32:1–22

32  Ti tři muži tedy přestali Jobovi odpovídat, neboť byl spravedlivý ve svých* vlastních očích.+  Rozpálil se však hněv Elihua,* syna Buziovce+ Barakela z Ramovy rodiny. Jeho hněv vzplál proti Jobovi kvůli tomu, že prohlašoval za spravedlivou svou vlastní duši spíše než Boha.*+  Jeho hněv vzplál také proti jeho třem druhům kvůli tomu, že nenašli odpověď, ale přistoupili k tomu, aby prohlásili Boha* za ničemného.+  A Elihu čekal se slovy na Joba, protože byli na dny starší než on.+  A Elihu postupně viděl, že v ústech+ těch tří mužů není odpověď, a jeho hněv se rozpaloval víc a víc.  A Elihu, syn Buziovce Barakela, přistoupil k tomu, aby odpověděl a řekl: „Jsem mladý na dny,a vy jste letití.+Proto jsem se stáhl* a bál jsem seoznámit vám své poznání.   Řekl jsem: ‚Měly by mluvit dny,a množství let, to by mělo dát na vědomí moudrost.‘+   Určitě je to ve smrtelných lidech ducha dech Všemohoucího, [co] jim dává porozumění.+   Nejsou to ti, kdo jsou pouze hojní na dny,+ kdo se prokazují [jako] moudří,ani ti, kdo jsou jenom staří, kdo rozumějí soudu.+ 10  Proto jsem řekl: ‚Naslouchej mi přece,oznámím své poznání, ano já.‘ 11  Pohleďte, čekal jsem na vaše slova,dopřával jsem sluchu vašemu uvažování,+dokud jste mohli pátrat po slovech, [jež byste řekli]. 12  A stále jsem měl svou pozornost obrácenou k váma hle, nikdo tu Joba nekárá,nikdo z vás neodpovídá na jeho řeči, 13  abyste neřekli: ‚Nalezli jsme moudrost;+to Bůh* ho odhání, ne člověk.‘ 14  Jelikož neuspořádal slova proti mně,nebudu mu tedy odpovídat vašimi řečmi. 15  Byli zděšeni, už neodpověděli;slova se od nich vzdálila. 16  A já čekal, neboť oni dál nemluví;vždyť se zastavili, už neodpovídali. 17  Odpovím — ano já — svou účastí;oznámím své poznání, ano já; 18  vždyť jsem se naplnil slovy;duch mi v břiše způsobil tlak.+ 19  Pohleďte, mé břicho je jako víno, jež nemá průduch;jako nové kožené měchy chce puknout.+ 20  Nechte mě mluvit, ať se mi uleví.Otevřu rty, abych odpověděl.+ 21  Ať, prosím, neprojevím stranickost člověku*+a neudělím titul pozemskému člověku;*+ 22  vždyť rozhodně nevím, jak mohu udělit titul;můj Původce+ by mě snadno odnesl.

Poznámky

„Svých“, M; LXXSy „jejich“.
Znamená „můj Bůh je on“.
„Než Boha.“ Heb. me·ʼElo·himʹ; LXX „Jehovu“.
„Boha“, původní znění. M „Joba“. Židovští soferim původní text změnili tak, že místo výrazu „Boha“ uvedli „Joba“. To je jedna z osmnácti oprav. Viz dodatek 2B.
Nebo „obával“. Heb. za·chalʹti.
„Bůh.“ Heb. ʼEl.
„Člověku.“ Heb. ʼiš.
„Pozemskému člověku.“ Heb. ʼa·dhamʹ.