Job 34:1–37
34 A Elihu dále odpovídal a říkal:
2 „Naslouchejte mým slovům, moudří;a vy, kdo znáte, mi dopřejte sluchu.
3 Vždyť ucho provádí zkoušku slov,+právě jako patro ochutnává, když se jí.+
4 Vyvolme si pro sebe soud;poznejme mezi sebou, co je dobré.
5 Job totiž řekl: ‚Jsem rozhodně v právu,+ale Bůh* odvrátil můj soud.+
6 Povídám lži proti svému vlastnímu soudu?Mé kruté zranění je nezhojitelné, třebaže není žádný přestupek.‘+
7 Který zdatný muž* je jako Job,+[jenž] pije posměch jako vodu?+
8 A jistě je na cestě k družnosti s těmi, kdo konají to, co ubližuje,a k tomu, aby chodil s lidmi ničemnosti.+
9 Řekl totiž: ‚Zdatnému muži neprospěje,+když má zalíbení v Bohu.‘*
10 Proto mi naslouchejte, lidé se srdcem.+Ať je vzdáleno od [pravého] Boha,* že by jednal ničemně,+a [od] Všemohoucího, že by jednal protiprávně.+
11 Vždyť odmění pozemského člověka* [podle] toho, jak jedná,+a podle mužovy* stezky způsobí, že to na něho přijde.
12 Ano, Bůh* vskutku nejedná ničemně+a Všemohoucí nepřevrací soud.+
13 Kdo mu přidělil zemia kdo [pro něho] ustanovil úrodnou zemi,* ano celou?
14 Jestliže na někoho zaměří své srdce,[jestliže] k sobě shromáždí jeho ducha a dech,+
15 všechno tělo spolu vydechne naposled,a pozemský člověk* se vrátí až do prachu.+
16 Jestliže tedy [máš] porozumění, naslouchej tomu přece;dopřej přece sluchu zvuku mých slov.
17 Bude skutečně řídit+ někdo, kdo nenávidí právoa když někdo silný je spravedlivý, prohlásíš [ho] za ničemného?+
18 Opravdu se řekne* králi: ‚Nejsi k ničemu‘?*Urozeným: ‚Jste ničemní‘?+
19 [Je Jeden], který neprojevuje stranickost knížatůma nebere větší ohled na urozeného než na poníženého,+neboť jsou všichni dílem jeho rukou.+
20 Umírají v okamžiku,+ dokonce uprostřed noci;+lid se zatřese sem a tam a pominea silní odcházejí bez [zásahu] ruky.+
21 Jeho oči jsou totiž [upřeny] na cesty člověka*+a vidí všechny jeho kroky.
22 Není tma ani hluboký stín,aby se tam skryli ti, kdo konají to, co ubližuje.+
23 Neurčuje totiž ustanovený čas pro žádného člověka,aby šel k Bohu* na soud.
24 Silné+ láme bez zkoumánía nechává jiné povstat místo nich.+
25 Proto rozeznává, jaká jsou jejich díla,+a v noci [je] opravdu svrhává, a jsou rozdrceni.+
26 Jako ničemné je políčkujena místě přihlížejících;+
27 protože odbočili a nejdou za ním+a neuvažovali o žádné z jeho cest,+
28 aby způsobili, že k němu dojde křik poníženého;a tak slyší křik ztrápených.+
29 Když on působí klid, kdo potom může odsoudit?A když skryje obličej,+ kdo ho může spatřit?Je totéž, zda je to vůči národu+ nebo vůči člověku?*
30 Aby nevládl odpadlík+ani nebyly léčky+ lidu.
31 Řekne totiž doopravdy někdo Bohu:‚Snášel jsem, ačkoli nejednám zkaženě;+
32 ačkoli nespatřuji nic, pouč mě sám;jestliže jsem se dopustil nějaké nespravedlnosti,už [to] neudělám‘?+
33 Vynahradí to on z tvého stanoviska, protože odmítáš [soud],protože volíš ty sám, a ne já?Ano, co dobře víš, [to] mluv.
34 Lidé se srdcem+ mi řeknou —dokonce moudrý zdatný muž, který mi naslouchá:
35 ‚Job, ten mluví bez poznání+a jeho slova jsou bez pochopení.‘
36 Můj otče, ať je Job vyzkoušen* do krajnostikvůli svým odpovědím mezi muži, kteří ubližují.+
37 Ke svému hříchu totiž navrch přidává vzbouření;+tleská mezi námi a množí své řeči proti [pravému] Bohu!“*+
Poznámky
^ „Ale Bůh.“ Heb. weʼElʹ.
^ „Zdatný muž.“ Heb. gheʹver.
^ „Bohu.“ Heb. ʼElo·himʹ; LXX „Jehovovi“.
^ „Od [pravého] Boha.“ Heb. la·ʼElʹ; LXX „Jehovy“. Viz dodatek 1G.
^ „Pozemského člověka.“ Heb. ʼa·dhamʹ.
^ „Mužovy.“ Heb. ʼiš.
^ „Bůh.“ Heb. ʼEl; LXX „Jehova“.
^ „Úrodnou zemi.“ Heb. te·velʹ; lat. orʹbem, „kruh“, tj. zemský.
^ „A pozemský člověk.“ Heb. weʼa·dhamʹ.
^ Dosl. „Má být výrok“. V heb. je toto sloveso v infinitivu spojovacím, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
^ Dosl. „králi: ‚Belijale!‘?“.
^ „Bohu.“ Heb. ʼEl.
^ Nebo „pozemskému člověku“. Heb. ʼa·dhamʹ.
^ Nebo „Kéž by Job byl vyzkoušen“.
^ „Proti [pravému] Bohu.“ Heb. la·ʼElʹ. Viz dodatek 1G.
