Job 37:1–24
37 Mé srdce se přitom vskutku začíná chvět+a vyskakuje ze svého místa.
2 Pozorně naslouchejte rachotu jeho hlasu+a mručení, které vychází z jeho úst.
3 Dává mu průchod pod celými nebesy,a jeho blesk+ je až do nejzazších konců* země.
4 Za ním řve zvuk;hřmí+ zvukem své nadřazenosti+a nezadržuje je, když je slyšet jeho hlas.+
5 Bůh* podivuhodně hřmí svým hlasem,+dělá velké věci, které nemůžeme poznat.+
6 Říká totiž sněhu: ‚Padej k zemi‘,+a lijáku deště, ano lijáku svých silných dešťů.+
7 Klade pečeť na ruku každého pozemského člověka,aby každý smrtelný člověk znal jeho dílo.
8 A divoké zvíře jde číhata bydlí ve svých úkrytech.+
9 Z vnitřní místnosti+ přichází vichra ze severních větrů chlad.+
10 Božím* dechem je dán led+a šíře vod je v sevření.*+
11 Ano, on obtěžkává oblak vláhou,jeho světlo+ rozptyluje velké množství oblaků
12 a on [je] obrací svým řízením, aby vykonaly své,kdekoli jim přikáže+ na povrchu úrodné půdy* země.
13 Ať pro prut,*+ nebo pro svou zemi,+nebo pro milující laskavost*+ působí, že to přináší výsledky.
14 Dopřej tomu přece sluchu, Jobe;zastav se a projev pozornost podivuhodným Božím dílům.+
15 Víš, kdy jim Bůh* uložil ustanovení+a kdy způsobil, aby zazářilo světlo jeho oblaku?
16 Víš o vznášení oblaku,+[o] podivuhodných dílech Toho dokonalého v poznání?+
17 Jak jsou tvé oděvy horké,když země jeví ztišení* od jihu?+
18 Můžeš s ním vytepat oblohu+dotvrda jako lité zrcadlo?
19 Dej nám vědět, co bychom mu měli říci;nemůžeme vydat [slova] kvůli tmě.
20 Mělo by se mu vyprávět, že bych chtěl mluvit?Nebo řekl nějaký člověk, že to bude sděleno?+
21 A oni nyní skutečně nevidí světlo;skví se na obloze,když prošel vítr* a přistoupil k tomu, aby ji vyčistil.
22 Ze severu přichází zlatá nádhera.*Důstojnost kolem Boha* vzbuzuje bázeň.+
23 Pokud jde o Všemohoucího, toho jsme nenašli;+je vyvýšen v moci+a nezlehčí+ právo+ a hojnost spravedlnosti.+
24 Ať se ho proto lidé* bojí.+Nebere ohled na ty, kdo jsou moudří ve [svém vlastním] srdci.“+
Poznámky
^ Dosl. „křídel“.
^ „Bůh.“ Heb. ʼEl.
^ „Božím.“ Heb. ʼEl.
^ Nebo „zmrzlá“.
^ „Úrodné půdy“, M(heb. the·velʹ)T; lat. orʹbis, „kruhu“, tj. zemského.
^ Nebo „věrně oddanou lásku“.
^ Symbolizuje napravování nebo trestání.
^ „Bůh.“ Heb. ʼElóʹah.
^ Nebo „když je ztišení země“.
^ „Když ... vítr.“ Heb. weruʹach. Viz 1Mo 1:2, ppč. „síla“.
^ Dosl. „zlato“. Heb. za·havʹ.
^ „Boha.“ Heb. ʼElóʹah.
^ „Lidé.“ Heb. ʼana·šimʹ, mn. č. od ʼiš.
