Joel 3:1–21

3  „Pohleď, v těch dnech a v tom čase+ totiž, až přivedu zpět zajatce z Judy a Jeruzaléma,+  také seberu všechny národy+ a přivedu je dolů do nížiny Jehošafat;+ a budu se tam s nimi soudit kvůli svému lidu a svému dědictví Izraeli,+ které rozptýlili mezi národy; a rozdělili mou vlastní zemi na podíly.+  A o můj lid stále metali los;+ a dítě mužského [rodu] dávali za prostitutku*+ a dítě ženského [rodu] prodávali za víno, aby se napili.  A co také máte se mnou společného,* Tyre a Sidone+ a všechny kraje Filisteje?+ Tak se mnou zacházíte za odměnu? A jestliže tak zacházíte se mnou, hbitě, rychle oplatím vaše zacházení na vaši hlavu.+  Protože jste vzali mé vlastní stříbro a mé vlastní zlato+ a mé žádoucí dobré věci jste vnesli do svých chrámů;+  a judské syny a jeruzalémské syny jste prodávali synům Řeků,*+ abyste je odstranili daleko z jejich vlastního území;+  hle, burcuji je, [aby přišli] z místa, kam jste je prodali,+ a oplatím vaše zacházení na vaši vlastní hlavu.+  A prodám vaše syny a dcery do rukou judských synů+ a ti je prodají mužům ze Šeby,+ dalekému národu;+ vždyť [to] mluvil sám Jehova.  Ohlašujte to mezi národy:+ ‚Posvěťte válku! Vyburcujte silné muže!*+ Ať se přiblíží! Ať přijdou, všichni ti muži* války!+ 10  Překovejte své radlice v meče a zahradnické nůžky+ v kopí. Pokud jde o slabého, ať řekne: „Jsem silný muž.“+ 11  Poskytněte pomoc a přijďte, všechny okolní národy,+ a seberte se.‘“+ Na to místo přiveď, Jehovo, své silné.+ 12  „Ať jsou národy vyburcovány a přijdou do nížiny Jehošafat;+ tam totiž usednu, abych soudil všechny okolní národy.+ 13  Napřáhněte srp,+ neboť žeň dozrála.+ Pojďte, sestupte, vždyť vinný lis se naplnil.+ Lisovací nádrže opravdu přetékají; jejich špatnost se totiž rozhojnila.+ 14  Zástupy, zástupy jsou v nížině rozhodnutí,+ neboť Jehovův den je blízko v nížině rozhodnutí.+ 15  Slunce i měsíc se jistě zatmí a hvězdy, ty opravdu stáhnou svůj jas.+ 16  A sám Jehova zařve ze Sionu a z Jeruzaléma vydá svůj hlas.+ A nebe a země se jistě rozkymácejí;+ ale Jehova bude útočištěm pro svůj lid+ a tvrzí pro izraelské syny.+ 17  A budete muset poznat, že já jsem Jehova, váš Bůh,+ jenž přebývá na své svaté hoře Sionu.+ A Jeruzalém se stane svatým místem;+ a pokud jde o cizí lidi, ti už jím nebudou procházet.+ 18  A stane se v ten den, že z hor bude kanout sladké víno*+ a samotné pahorky budou oplývat* mlékem a samotná judská řečiště budou všechna oplývat vodou. A z Jehovova domu bude vycházet zřídlo+ a zavlaží říční údolí Akácií.*+ 19  Pokud jde o Egypt, z toho se stane opuštěný úhor;+ a z Edomu, z toho se stane pustina opuštěného úhoru;+ kvůli násilí vůči judským synům, v jejichž zemi prolévali nevinnou krev.+ 20  Ale pokud jde o Judu, ten bude obýván na neurčitý čas,+ a Jeruzalém po generaci za generací.+ 21  A budu považovat za nevinnou jejich krev,* kterou jsem za nevinnou nepovažoval;*+ a Jehova bude přebývat na Sionu.“+

Poznámky

„Za prostitutku.“ Heb. baz·zó·nahʹ; lat. in pro·stiʹbu·lum; řec. porʹnais, „za prostitutky“.
Dosl. „co jste vy pro mě?“. Heb. idiom; odmítavá otázka vyjadřující námitku proti „zacházení“. Viz dodatek 7B.
„Řeků“, LXXVg; heb. hai·Jewa·nimʹ, „Iónů“.
Viz 2:7 ppč.
„Muži.“ Heb. ʼan·šéʹ, mn. č. od ʼiš.
Nebo „čerstvá hroznová šťáva“.
Dosl. „půjdou“.
Nebo „údolí Šittim“.
Tj. smrt způsobenou prolitím krve.
„A pomstím jejich krev a rozhodně [je] nebudu považovat za nevinné“, LXX; Vg „A očistím jejich krev, kterou jsem neočistil“.