Jozue 1:1–18

1  A stalo se po smrti Mojžíše, Jehovova sluhy,* že Jehova přistoupil k tomu, aby řekl Jozuovi,*+ synu Nunovu, služebníkovi*+ Mojžíše:  „Můj sluha Mojžíš je mrtev;+ a nyní vstaň, překroč tento Jordán, ty a všechen tento lid, do země, kterou dávám jim, izraelským synům.+  Každé místo, na které šlápne chodidlo vaší nohy, vám určitě dám, právě jak jsem slíbil Mojžíšovi.+  Vaše území se prokáže být od pustiny a tohoto* Libanonu k veliké řece, řece Eufrat, to je celá země Chetitů,+ a k Velkému moři směrem k západu slunce.+  Nikdo se před tebe pevně nepostaví po všechny dny tvého života.+ Právě jako jsem se prokázal být s Mojžíšem, prokážu se být s tebou.+ Ani tě neopustím, ani tě zcela nezanechám.+  Buď odvážný a silný,+ protože jsi to ty, kdo způsobí, že tento lid zdědí zemi,+ o níž jsem jejich praotcům přísahal, že jim [ji] dám.+  Jen buď odvážný a velmi silný, abys dbal na to, abys jednal podle celého zákona, který ti přikázal můj sluha Mojžíš.+ Neodbočuj od něho napravo ani nalevo,+ abys jednal moudře všude, kam půjdeš.+  Tato kniha zákona by se neměla vzdálit od tvých úst,+ a budeš v ní číst polohlasem dnem a nocí, abys dbal na to, abys jednal podle všeho, co je v ní napsáno,+ neboť potom učiníš svou cestu úspěšnou a pak budeš jednat moudře.+  Nepřikazoval jsem ti?+ Buď odvážný a silný. Nebuď otřesen ani se neděs,+ neboť Jehova, tvůj Bůh, je s tebou, kamkoli půjdeš.“+ 10  A Jozue přistoupil k tomu, aby přikázal úředníkům lidu a řekl: 11  „Projděte středem tábora a přikažte lidu a řekněte: ‚Přichystejte si zásoby potravin, protože od nynějška za tři dny překročíte tento Jordán, abyste vešli a vzali do vlastnictví zemi, kterou vám dává Jehova, váš Bůh, abyste ji vzali do vlastnictví.‘“+ 12  A Rubenovcům a Gadovcům a polovině kmene Manasse Jozue řekl: 13  „Ať je pamatováno* na slovo, které vám přikázal Jehovův sluha Mojžíš,+ když řekl: ‚Jehova, váš Bůh, vám dává odpočinek a dal vám tuto zemi. 14  Vaše manželky, vaši maličcí a vaše hospodářská zvířata budou bydlet v zemi, kterou vám dal Mojžíš na této straně Jordánu;+ ale vy, muži, přejdete v bitevním šiku+ před svými bratry, všichni stateční, silní muži,+ a budete jim pomáhat. 15  Teprve až Jehova dá nejprve odpočinek vašim bratrům stejně jako vám, a oni také vezmou do vlastnictví zemi, kterou jim dává Jehova, váš Bůh,+ také se vrátíte do země ve vašem držení a vezmete ji do vlastnictví,+ tu, kterou vám dal Jehovův sluha Mojžíš na straně Jordánu směrem k východu slunce.‘“+ 16  Odpověděli proto Jozuovi a řekli: „Uděláme všechno, co jsi nám přikázal, a kamkoli bys nás poslal, půjdeme.+ 17  Jako jsme naslouchali Mojžíšovi ve všem, tak budeme naslouchat tobě. Jen ať se Jehova, tvůj Bůh, prokáže být s tebou,+ právě jako se prokázal být s Mojžíšem.+ 18  Kterýkoli muž, jenž se chová vzpurně proti tvému nařízení+ a nenaslouchá tvým slovům ve všem, co bys mu přikazoval, bude usmrcen.+ Jen buď odvážný a silný.“+

Poznámky

Nebo „otroka“.
„Jozuovi.“ Heb. Jehó·šuʹaʽ, ‚Jehošua‘, znamená „Jehova je záchrana“; řec. Ἰησοῖ (I·e·soiʹ, ‚Jesus‘, v řec. 3. p.); Sy „Ješuovi“; Vgc „Josuovi“. Viz 1Mo 49:18, ppč. „tebe“; Heb 4:8, ppč. „Jozue“.
Nebo „sloužícímu“. Heb. meša·rethʹ; lat. mi·niʹstrum.
Možná „až k tomuto“.
„Ať je pamatováno.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.