Jozue 11:1–23
11 A jakmile o tom uslyšel Jabin, král Chacoru, stalo se, že poslal k Jobabovi, králi Madonu,+ a ke králi Šimronu a králi Akšafu+
2 a ke králům, kteří byli v hornatém kraji na sever a na pouštních pláních jižně od Kinneretu+ a v Šefele+ a na západ na horských hřebenech Doru,+
3 Kananejcům+ na východ a západ a Amorejcům+ a Chetitům+ a Perizejcům+ a Jebusejcům+ v hornatém kraji a Chivijcům+ na úpatí Hermonu+ v zemi Micpa.+
4 Vyšli tedy a všechny jejich tábory s nimi, lid tak početný co do množství jako zrnka písku, který je na mořském břehu,+ a velmi mnoho koní+ a válečných dvoukolých vozů.
5 Potom se všichni ti králové spolu setkali podle dohody a přišli a utábořili se společně u meromských vod, aby bojovali proti Izraeli.+
6 Na to Jehova řekl Jozuovi: „Neboj se kvůli nim,+ neboť zítra asi v tuto dobu je Izraeli zanechám všechny zabité. Jejich koním přeřežeš šlachy+ a jejich dvoukolé vozy spálíš ohněm.“+
7 A Jozue a s ním všichni válečníci přistoupili k tomu, aby šli nečekaně proti nim podél meromských vod a aby je přepadli.
8 Jehova je potom dal do ruky Izraele+ a sráželi je a pronásledovali je až k lidnatému Sidonu+ a Misrefot-majimu+ a údolní pláni Micpe+ na východ; a stále je sráželi, až z nich nezanechali jediného přežijícího.+
9 Potom jim Jozue udělal, jak mu Jehova řekl: jejich koním přeřezal šlachy+ a jejich dvoukolé vozy spálil ohněm.+
10 Jozue se nadto tehdy+ obrátil a dobyl Chacor;+ a jeho krále srazil mečem,+ protože Chacor byl předtím hlavou všech těchto království.
11 A sráželi* ostřím meče každou duši, která v něm byla, a zasvětili [je] zničení.*+ Nezbylo vůbec nic, co dýchalo;+ a Chacor spálil ohněm.
12 A všech měst těchto králů a všech jejich králů se Jozue zmocnil a srážel je ostřím meče.+ Zasvětil je zničení,+ právě jak přikázal Mojžíš, Jehovův sluha.+
13 Pouze všechna města, která stála na svých vlastních pahorcích, Izrael nespálil, kromě samotného Chacoru, který Jozue vskutku spálil.
14 A všechnu kořist těchto měst a domácí zvířata izraelští synové vydrancovali pro sebe.+ Jen všechny lidi sráželi ostřím meče, dokud je nevyhladili.+ Nezanechali nikoho, kdo dýchal.+
15 Právě jak Jehova přikázal svému sluhovi Mojžíšovi, tak Mojžíš přikázal Jozuovi,+ a tak Jozue učinil. Neodstranil ani slovo ze všeho, co Jehova přikázal Mojžíšovi.+
16 A Jozue přistoupil k tomu, aby zabral celou tuto zemi, hornatý kraj a celý Negeb+ a celou zemi Gošen+ a Šefelu+ a Arabu+ a hornatý kraj Izraele a jeho Šefelu,+
17 od hory Chalak,+ která se zvedá k Seiru,+ a až k Baal-gadu+ v údolní pláni Libanonu na úpatí hory Hermon,+ a zajal všechny jejich krále a srážel je a usmrcoval je.+
18 Po mnoho dnů Jozue vedl válku se všemi těmito králi.
19 Neprokázalo se být žádné město, jež by uzavřelo mír s izraelskými syny, kromě Chivijců,+ kteří obývali Gibeon.+ Všechna ostatní zabrali válkou.+
20 Prokázal se to totiž být Jehovův postup, že nechal jejich srdce zatvrdit,+ takže vypověděli Izraeli válku, aby je zasvětil zničení, aby nebyli posuzováni příznivě,+ ale aby je vyhladil, právě jak to Jehova přikázal Mojžíšovi.+
21 Nadto právě v té době Jozue šel a odřízl Anakim+ z hornatého kraje, z Hebronu, z Debiru a Anabu+ a z celého hornatého kraje Judy a z celého hornatého kraje Izraele.+ Spolu s jejich městy je Jozue zasvětil zničení.+
22 Žádní Anakim nebyli zanecháni v zemi izraelských synů. Zůstali+ jen v Gaze,+ v Gatu+ a v Ašdodu.+
23 Tak Jozue zabral celou zemi podle všeho, co Jehova slíbil Mojžíšovi,+ a Jozue ji tedy dal jako dědictví Izraeli po jejich podílech, podle jejich kmenů.+ A země nebyla vyrušována válkou.+
Poznámky
^ „Sráželi“, MLXXB; LXXASyVg „srážel“.
^ „A zasvětili [je] zničení.“ V heb. je zde sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
