Jozue 18:1–28

18  Celé shromáždění izraelských synů se potom sešlo v Šilu+ a přistoupili k tomu, aby tam umístili stan setkání,+ jelikož země byla nyní před nimi podrobena.+  Mezi izraelskými syny však ještě zbývali ti, jejichž dědictví nerozdělili na podíly, totiž sedm kmenů.  Jozue tedy řekl izraelským synům: „Jak dlouho budete otálet, než vejdete, abyste vzali do vlastnictví zemi,+ kterou vám dal Jehova, BŮH vašich praotců?+  Opatřete si z každého kmene tři muže, ať je vyšlu, aby povstali a procházeli zemí a zmapovali ji ve shodě se svým dědictvím, a ať přijdou ke mně.+  A rozdělí ji mezi sebou na sedm podílů.+ Juda zůstane na svém území k jihu+ a Josefův dům zůstane na svém území k severu.+  Pokud jde o vás, vy zmapujete zemi do sedmi podílů a přinesete je sem ke mně a budu vám zde metat los+ před Jehovou, naším Bohem.  Levité totiž nemají mezi vámi žádný podíl,+ protože jejich dědictvím je Jehovovo kněžství;+ a Gad a Ruben+ a polovina kmene Manasse+ si vzali dědictví na straně Jordánu směrem k východu, které jim dal Jehovův sluha Mojžíš.“+  Muži tedy povstali, aby šli, a Jozue přistoupil k tomu, aby přikázal+ těm, kteří šli zmapovat zemi, a řekl: „Jděte a procházejte zemí a zmapujte ji a vraťte se ke mně a zde v Šilu+ vám před Jehovou budu tahat los.“+  Nato muži šli a prošli zemí a zmapovali+ ji do knihy podle měst na sedm podílů. Potom přišli k Jozuovi do tábora v Šilu 10  a Jozue jim v Šilu před Jehovou tahal los.+ Tak tam Jozue rozdělil izraelským synům zemi na jejich podíly.+ 11  Potom vyšel los+ kmene synů Benjamína+ podle jejich rodin, a území jejich losu vyšlo mezi syny Judy+ a syny Josefa.+ 12  A jejich hranice v severním koutu byla od Jordánu a hranice vycházela ke svahu Jericha+ na sever a vycházela západně na horu a její konec se prokázal být u pustiny Bet-avenu.+ 13  A hranice odtud přecházela k Luzu,+ u jižního svahu Luzu, což je Betel;+ a hranice scházela k Atarot-addaru+ na horu, která je na jih od Dolního Bet-choronu.+ 14  A hranice byla vytyčena a stáčela se na západní straně k jihu z hory, která je obrácena na jih k Bet-choronu; a její konec se prokázal být u Kirjat-baalu, což je Kirjat-jearim,+ město synů Judy. To je západní strana. 15  A jižní strana byla od nejzazšího konce Kirjat-jearimu, a hranice vedla západně a vedla ke zřídlu vod Neftoa.+ 16  A hranice scházela k nejzazšímu konci hory, jež je obrácena k údolí Hinnomova+ syna, která je na sever v nížině Refaim,+ a scházela do údolí Hinnom,* ke svahu Jebusejce+ na jihu, a scházela k En-rogelu.+ 17  A byla vytyčena severně a vedla k En-šemeši a vedla ke Gelilotu, který je před stoupáním Adummim;+ a scházela ke kameni+ Bohana,+ syna Rubenova. 18  A přecházela k severnímu svahu před Arabou a scházela k Arabě. 19  A hranice přecházela k severnímu svahu Bet-chogly+ a její konec se prokázal být u severního zálivu Solného moře+ u jižního konce Jordánu. To byla jižní hranice. 20  A Jordán sloužil jako jeho hranice na východní straně. To bylo dědictví synů Benjamína podle jejich rodin, podle svých hranic kolem dokola. 21  A městy kmene synů Benjamína podle jejich rodin se prokázaly být Jericho+ a Bet-chogla a Emek-kecic 22  a Bet-araba+ a Cemarajim a Betel+ 23  a Avvim a Para a Ofra+ 24  a Kefar-ammoni a Ofni a Geba;+ dvanáct měst a jejich osady. 25  Gibeon+ a Rama a Beerot 26  a Micpe+ a Kefira+ a Mocah 27  a Rekem a Jirpeel a Tarala 28  a Cela,+ Ha-elef a Jebusi,* což je Jeruzalém,+ Gibea+ a Kirjat; čtrnáct měst a jejich osady. To bylo dědictví synů Benjamína podle jejich rodin.+

Poznámky

„Údolí Hinnom.“ Heb. gé Hin·nomʹ; řec. Gaiʹen·na; lat. Ge·henʹnom. Z tohoto označení je odvozeno počeštěné slovo „gehenna“. Viz dodatek 4C.
Dosl. „Jebusejec“, M; LXXSyVg „Jebus“.