Jozue 2:1–24
2 Potom Jozue, syn Nunův, tajně vyslal ze Šittimu*+ dva muže jako zvědy a řekl: „Jděte, podívejte se na zemi a Jericho.“ Tak šli a přišli do domu prostitutky, která se jmenovala Raab,+ a ubytovali se tam.
2 Jerišskému králi časem bylo řečeno: „Pohleď, dnes v noci sem přišli muži z izraelských synů, aby prozkoumali zemi.“
3 Na to jerišský král poslal k Raab a řekl: „Vyveď ty muže, kteří k tobě přišli, kteří vešli do tvého domu, neboť přišli proto, aby prozkoumali celou zemi.“+
4 Mezitím ta žena vzala ty dva muže a skryla je. A přistoupila k tomu, aby řekla: „Ano, ti muži ke mně opravdu přišli, a nevěděla jsem, odkud jsou.
5 A při zavírání brány za setmění se stalo,+ že ti muži odešli. Prostě nevím, kam ti muži šli. Rychle je hoňte, neboť je dostihnete.“
6 (Ale vzala je nahoru na střechu+ a ukryla je mezi stonky lnu, které si na střeše narovnala.)
7 A muži je honili ve směru k Jordánu u brodů;+ a okamžitě po tom, co vyšli ti, kteří je honili, zavřeli bránu.
8 Pokud jde o ně, než mohli ulehnout, přišla za nimi sama na střechu.
9 A přikročila k tomu, aby řekla těm mužům: „Opravdu vím, že vám Jehova jistě dá zemi+ a že na nás padl úlek z vás,+ a všichni obyvatelé země kvůli vám zmalomyslněli.+
10 Slyšeli jsme totiž, jak Jehova před vámi vysušil vody Rudého moře, když jste vyšli z Egypta,+ a co jste udělali dvěma králům Amorejců, kteří byli na druhé straně Jordánu, totiž Sichonovi+ a Ogovi,+ které jste zasvětili zničení.+
11 Když jsme to uslyšeli, pak naše srdce začalo tát,+ a v nikom se už kvůli vám nepozvedl duch,*+ neboť Jehova, váš Bůh, je Bohem nahoře v nebesích a dole na zemi.+
12 A nyní mi, prosím, přísahejte při Jehovovi,+ protože jsem vám projevila milující laskavost,* že také určitě projevíte milující laskavost domácnosti mého otce+ a dáte mi důvěryhodné znamení.+
13 A zachováte naživu mého otce+ a mou matku a mé bratry a mé sestry a všechny, kdo k nim patří, a osvobodíte naše duše od smrti.“+
14 Na to jí muži řekli: „Naše duše mají zemřít místo vás!+ Jestliže nepovíte o této naší záležitosti, stane se také, že i my jistě projevíme milující laskavost a důvěryhodnost* tobě,+ až nám dá Jehova zemi.“
15 Potom je nechala sestoupit oknem po provazu, neboť její dům byl na straně zdi, a na zdi bydlela.+
16 A přistoupila k tomu, aby jim řekla: „Jděte do hornatého kraje, aby s vámi nepřišli do styku ti, kteří pronásledují; a zůstanete tam schováni tři dny, dokud se ti, kteří pronásledují, nevrátí, a potom si jděte svým vlastním směrem.“
17 Muži jí zase řekli: „Jsme bez viny vzhledem k této tvé přísaze, kterou jsi nás přiměla složit.+
18 Pohleď, vcházíme do země. Tuto šňůru ze šarlatové příze bys měla uvázat v okně, z něhož jsi nás nechala sestoupit, a svého otce a svou matku a své bratry a celou domácnost svého otce bys měla shromáždit k sobě do domu.+
19 A stane se, že kdokoli vyjde ze dveří tvého domu ven,+ jeho krev bude na jeho vlastní hlavě, a my budeme bez viny; a na naší hlavě bude krev každého, kdo zůstane s tebou v domě, kdyby na něj byla vztažena ruka.
20 A jestliže bys o této naší záležitosti podala zprávu,+ budeme také bez viny vzhledem k této tvé přísaze, kterou jsi nás přiměla složit.“
21 Na to řekla: „Ať se stane podle vašich slov.“
S tím je vyslala, a oni odešli. Potom uvázala v okně šarlatovou šňůru.
22 Šli tedy a přišli do hornatého kraje a bydleli tam tři dny, dokud se pronásledovatelé nevrátili. Pronásledovatelé je však hledali na každé cestě a nenalezli je.
23 A ti dva muži přistoupili k tomu, aby opět sestoupili z hornatého kraje a aby přešli [na druhou stranu] a přišli k Jozuovi, synu Nunovu, a začali mu vyprávět všechno, co se jim přihodilo.
24 A přikročili k tomu, aby řekli Jozuovi: „Jehova dal celou zemi do naší ruky.+ Všichni obyvatelé země kvůli nám tedy zmalomyslněli.“+
Poznámky
^ Nebo „akácií“.
^ Nebo „odvaha“. Heb. ruʹach; řec. pneuʹma; lat. spiʹri·tus.
^ Nebo „věrně oddaná láska“.
^ Nebo „a pravdu (věrnost)“. Heb. we·ʼemethʹ.
