Jozue 5:1–15

5  A jakmile slyšeli všichni králové Amorejců,+ kteří byli na západní straně Jordánu,* a všichni králové Kananejců,+ kteří byli u moře, že Jehova před izraelskými syny vysušil jordánské vody, dokud nepřešli, stalo se, že jejich srdce pak začalo tát+ a neprokázala se v nich být již žádná smělost ducha* kvůli izraelským synům.+  Právě v té době Jehova řekl Jozuovi: „Udělej si pazourkové nože* a znovu obřež+ izraelské syny, podruhé.“  Jozue si tedy udělal pazourkové nože a obřezal izraelské syny v Gibeat-haaralotu.*+  A Jozue obřezával z tohoto důvodu: Všichni lidé, kteří vyšli z Egypta, muži, všichni válečníci, zemřeli+ v pustině na cestě, když vycházeli z Egypta.  Všechen lid, který vyšel, se totiž prokázal být obřezán, ale neobřezali všechen lid narozený v pustině na cestě, když vycházeli z Egypta.  Vždyť izraelští synové chodili pustinou čtyřicet let,+ dokud celý národ válečníků, kteří vyšli z Egypta a nenaslouchali Jehovovu hlasu, nedospěl ke svému konci. Jim Jehova přísahal, že jim nikdy nedá vidět zemi,+ o níž Jehova přísahal jejich praotcům, že nám [ji] dá,+ zemi, která oplývá mlékem a medem.+  A místo nich vzbudil jejich syny.+ Ty Jozue obřezal, protože se prokázali být neobřezaní, neboť je cestou neobřezali.  A když dokončili obřezávání celého národa, stalo se, že zůstali sedět na svém místě v táboře, dokud se nezotavili.+  Pak Jehova řekl Jozuovi: „Dnes jsem od vás odvalil egyptskou pohanu.“+ Tak to místo bylo pojmenováno Gilgal*+ až do tohoto dne. 10  A izraelští synové dále tábořili v Gilgalu a večer, čtrnáctý den v měsíci, přistoupili k tomu, aby konali pasach+ na jerišských pouštních pláních. 11  A den po pasachu začali jíst něco z výnosu země, nekvašené chleby+ a pražené obilí, v tentýž den. 12  Potom následující den přestala manna, když snědli něco z výnosu země, a manna se již pro izraelské syny nevyskytla;+ v tom roce začali jíst něco z výtěžku země Kanaán.+ 13  A stalo se, že když byl Jozue u Jericha, přistoupil k tomu, aby pozvedl oči a pohlédl, a tam před ním stál muž+ s taseným mečem v ruce.+ Jozue tedy vykročil k němu a řekl mu: „Jsi pro nás, nebo pro naše protivníky?“ 14  Řekl na to: „Ne, ale já — jako kníže Jehovova vojska* jsem nyní přišel.“+ Nato Jozue padl k zemi na tvář a vrhl se [k zemi+] a řekl mu: „Co říká můj pán svému sluhovi?“ 15  Kníže Jehovova vojska zase řekl Jozuovi: „Zuj si z nohou sandály, protože místo, na kterém stojíš, je svaté.“ Jozue to ihned udělal.+

Poznámky

Dosl. „na straně Jordánu směrem k moři“.
Nebo „duch; odvaha“. Viz 2:11 ppč.
Dosl. „dýky (meče) ze skály“. Heb. cha·revóthʹ cu·rimʹ.
„na Pahorku předkožek“, Vg; LXX „místě nazvaném Pahorek předkožek“.
Znamená „odvalující“.
Nebo „ale já — jako velitel Jehovova vojska“. Heb. ki ʼaniʹ sar-cevaʼ-Jehwahʹ.