Jozue 7:1–26

7  A izraelští synové se dopustili skutku nevěry vzhledem k tomu, co je zasvěceno zničení, tím, že Achan,*+ syn Karmiho, syna Zabdiho, syna Zerachova, z kmene Juda, vzal něco z toho, co je zasvěceno zničení.+ Na to se Jehovův hněv rozpálil proti izraelským synům.+  Potom Jozue vyslal muže z Jericha do Aie,+ který je blízko Bet-avenu,+ na východ od Betelu,+ a řekl jim: „Vyjděte a vyzvídejte v zemi.“ Proto muži vyšli a vyzvídali v Ai.+  Potom se vrátili k Jozuovi a řekli mu: „Ať nevyjde všechen lid. Ať vyjde asi dva tisíce mužů nebo asi tři tisíce mužů a udeří Ai. Neunavuj všechen lid tím, že by tam šel, neboť je jich málo.“  Vyšlo tam tedy asi tři tisíce mužů z lidu, ale dali se na útěk před muži z Aie.+  A muži z Aie z nich srazili asi třicet šest mužů a pronásledovali+ je od brány až k Šebarim* a dál je sráželi při sestupu. Srdce lidu tedy začalo tát a stalo se jako voda.+  Na to Jozue roztrhl své přehozy a padl na tvář+ k zemi před Jehovovou truhlou až do večera, on a izraelští starší muži,* a dávali si na hlavu prach.+  A Jozue přikročil k tomu, aby řekl: „Běda, Svrchovaný Pane Jehovo, proč jsi vedl tento lid celou cestu přes Jordán, jen abys nás dal do ruky Amorejců, aby nás zničili? A kdybychom to jen vzali na sebe a bydleli dál na druhé straně Jordánu!+  Omluv mě, Jehovo,* ale co mohu říci po tom, co se Izrael obrátil zády před svými nepřáteli?  A Kananejci a všichni obyvatelé země o tom uslyší a určitě nás obklíčí a naše jméno odříznou ze země;+ a co uděláš pro své velké jméno?“+ 10  Jehova zase řekl Jozuovi: „Vstaň! Proč padáš na tvář? 11  Izrael zhřešil, a také překročili mou smlouvu,+ kterou jsem jim uložil jako příkaz; a také vzali něco z toho, co je zasvěceno zničení,+ a také kradli+ a také to utajili+ a dali to též mezi své vlastní předměty.+ 12  A izraelští synové nebudou schopni povstat proti svým nepřátelům.+ Zády se obrátí před svými nepřáteli, protože se stali tím, co je zasvěceno zničení. Neprokážu se znovu být s vámi, jestliže ze svého středu nevyhladíte to, co je zasvěceno zničení.+ 13  Vstaň! Posvěť lid+ a řekneš: ‚Zítra se posvěťte, neboť tak řekl Jehova, BŮH Izraele: „Ve tvém středu, Izraeli, je to, co je zasvěceno zničení.+ Nebudeš schopen povstat proti svým nepřátelům, dokud ze svého středu neodstraníte to, co je zasvěceno zničení. 14  A ráno předstoupíte, kmen za kmenem, a stane se, že se přiblíží ten kmen, který Jehova vybere,+ rodina za rodinou, a ta rodina, kterou Jehova vybere, se přiblíží, domácnost za domácností, a ta domácnost, kterou Jehova vybere, se přiblíží, zdatný muž za zdatným mužem. 15  A stane se, že ten, kdo [byl] vybrán s tím, co je zasvěceno zničení, bude spálen ohněm,+ on a všechno, co mu patří, protože překročil Jehovovu smlouvu+ a protože se v Izraeli dopustil potupného bláznovství.“‘“+ 16  Jozue pak vstal časně ráno a nechal Izrael, aby se přiblížil, kmen za kmenem, a byl vybrán kmen Juda. 17  Dále nechal, aby se přiblížily rodiny Judy, a vybral rodinu Zerachovců,+ potom nechal, aby se přiblížila rodina Zerachovců, zdatný muž za zdatným mužem,* a byl vybrán Zabdi. 18  Nakonec nechal, aby se přiblížila jeho domácnost, zdatný muž za zdatným mužem, a byl vybrán Achan, syn Karmiho, syna Zabdiho, syna Zerachova, z kmene Juda.+ 19  Jozue pak řekl Achanovi: „Můj synu,* prokaž, prosím, slávu Jehovovi, BOHU Izraele,+ a vyznej se mu+ a pověz mi, prosím:+ Co jsi udělal? Netaj+ to přede mnou.“ 20  Na to Achan odpověděl Jozuovi a řekl: „Skutečně já — já jsem zhřešil proti Jehovovi, BOHU Izraele,+ a tak a tak jsem jednal. 21  Když jsem mezi kořistí uviděl+ jeden pohledný úřední oděv ze Šinaru+ a dvě stě šekelů* stříbra a jednu zlatou tyč o váze padesáti šekelů, tak jsem to chtěl+ a vzal jsem to.+ A pohleď, je to schováno v zemi uprostřed mého stanu s penězi* pod tím.“*+ 22  Jozue ihned poslal posly, a oni běželi do stanu, a pohleďme, bylo to schováno v jeho stanu s penězi pod tím. 23  Tak to vzali z prostředku stanu a přinesli to k Jozuovi a všem izraelským synům a vysypali to před Jehovou. 24  Jozue a s ním celý Izrael vzali tedy Zerachova syna Achana+ a stříbro a úřední oděv a zlatou+ tyč a jeho syny a jeho dcery a jeho býka a jeho osla a jeho brav a jeho stan a všechno, co bylo jeho, a vyvedli je do nížiny Achor.*+ 25  Potom Jozue řekl: „Proč jsi na nás přivedl zavržení?+ Jehova přivede tento den zavržení na tebe.“ A tak jej celý Izrael uházel kameny,+ a potom je spálili ohněm.+ Tak je ukamenovali kameny. 26  A přistoupili k tomu, aby nad ním navršili velkou kupu kamení, až do tohoto dne.+ Na to se Jehova odvrátil od svého rozpáleného hněvu.+ Proto se to místo nazývá nížina Achor+ až dodnes.

Poznámky

„Achan.“ Heb. ʽA·khanʹ; v 1Pa 2:7 „Achar“, obojí znamená „přinášející zavržení (těžkost)“. Viz 1Pa 2:7 ppč.
Znamená „lomy“.
Nebo „izraelští starší“.
Jedna ze 134 písařských změn z JHWH na ʼAdho·naiʹ. Viz dodatek 1B.
Dosl. „po zdatných mužích“. Heb. lag·geva·rimʹ; řec. ka·taʹ anʹdra, použito v distributivním významu; SyVgc a šest heb. rkp. „domácnost po domácnosti“.
„Můj synu“, MVg; LXXSy vynechávají.
„Tím“, v heb. ž. r., vztahuje se na „oděv“.
Nebo „se stříbrem“.
Viz dodatek 8A.
Znamená „zavržení; těžkost“.