Kazatel 10:1–20

10  Mrtvé mouchy* jsou příčinou toho, že olej výrobce mastí+ zapáchá, překypuje. [Tak] působí i malá pošetilost na toho, kdo je drahocenný pro moudrost a slávu.+  Srdce moudrého je po jeho pravici,+ ale srdce hloupého [je] po jeho levici.+  A také ať pošetilý člověk kráčí jakoukoli cestou,+ jeho vlastní srdce se mu nedostává,* a jistě říká každému, že je pošetilý.+  Kdyby se snad proti tobě pozdvihl duch panovníka, neopouštěj své vlastní místo,+ neboť klid zmírní velké hříchy.+  Existuje něco neblahého, co jsem viděl pod sluncem, jako když vychází [ven] chyba+ kvůli tomu, [kdo je] u moci:+  Pošetilost* byla vložena do mnoha vysokých postavení,+ ale bohatí dále bydlí jen v nízkém stavu.  Viděl jsem sluhy na koních, ale knížata, jež chodí po zemi jen právě jako sluhové.+  Kdo kopá jámu, sám padne přímo do ní;+ a kdo proráží kamennou zeď, toho uštkne had.+  Kdo vylamuje kameny, ublíží si jimi. Kdo štípá polena, bude při tom muset být opatrný.+ 10  Otupil-li se nějaký železný nástroj a někdo nenabrousil jeho ostří,+ pak bude vynakládat svou vlastní životní energii. Použít moudrost k úspěchu je tedy výhodné.+ 11  Uštkne-li had, aniž dojde k zaklínání,+ pak nemá žádnou výhodu ten, kdo si libuje v [tom] jazyce. 12  Slova z úst moudrého znamenají přízeň,+ ale rty hlupáka jej spolknou.+ 13  Začátek slov jeho úst je pošetilost+ a pozdější konec jeho úst je neblahé šílenství. 14  A pošetilý mluví mnoho slov.+ Člověk* neví, co nastane; a kdo mu může povědět, co nastane po něm?+ 15  Tvrdá práce hlupáků je unavuje,+ protože ani jeden nepoznal, jak se jde do města.+ 16  Jaké to bude s tebou, země, když tvůj král je chlapec+ a tvá vlastní knížata i ráno stále jedí? 17  Jsi šťastná, země, je-li tvůj král synem urozených a tvá vlastní knížata jedí v pravý čas pro sílu, a ne jen pro pití.+ 18  Pro velkou lenost se propadá trámoví, a pro poklesnutí rukou teče do domu.+ 19  Chléb* je k tomu, aby se dělníci smáli, a víno rozradostňuje život;+ ale peníze,* ty najdou odezvu všude.+ 20  Ani ve své ložnici nesvolávej zlo na krále,+ a ve vnitřních místnostech, kde uléháš, nesvolávej zlo na nikoho bohatého;+ neboť nějaký létající nebeský tvor ten zvuk donese, a něco okřídleného tu záležitost vypoví.+

Poznámky

Dosl. „Mouchy smrti“.
Nebo „chybí mu jeho vlastní dobrá pohnutka“. Heb. lib·bóʹ cha·serʹ.
„Pošetilost“, M; LXXSyVg „Pošetilec“.
Dosl. „Pozemský člověk“. Heb. ha·ʼa·dhamʹ.
Nebo „Jídlo“. Heb. leʹchem.
Dosl. „ale stříbro“. Heb. wehak·keʹsef.