Kazatel 9:1–18
9 Vzal jsem si to vše totiž k srdci, abych dokonce prozkoumal všechno to,+ že spravedliví i moudří a jejich díla jsou v ruce [pravého] Boha.+ Lidé si nejsou vědomi ani lásky ani nenávisti, které byly dříve než oni.+
2 Všichni jsou stejní v tom, co všichni mají.+ Stejná nahodilost+ se stává spravedlivému+ i ničemnému,+ dobrému a čistému i nečistému, a tomu, kdo obětuje, i tomu, kdo neobětuje. Dobrý je stejný jako hříšník;+ kdo přísahá, je stejný jako ten, kdo se bojí složené přísahy.+
3 Ve všem, co se děje pod sluncem, je neblahé to, že srdce lidských synů je také plné špatného,+ protože všem se stává jedna nahodilost;+ a po celý svůj život mají v srdci šílenství,+ a potom — k mrtvým!+
4 Pro každého, kdo je spojen* se všemi živými, existuje totiž důvěra, protože živý pes+ je na tom lépe než mrtvý lev.+
5 Živí si totiž uvědomují, že zemřou;*+ ale pokud jde o mrtvé, ti si neuvědomují naprosto nic*+ ani už nemají žádnou mzdu, protože vzpomínka na ně byla zapomenuta.+
6 Také již zanikla jejich láska i jejich nenávist i jejich žárlivost,+ a na neurčitý čas již nemají podíl na ničem, co se musí dělat pod sluncem.+
7 Jdi, jez svůj pokrm* s radostí a pij své víno s dobrým srdcem,+ protože [pravý] Bůh již našel zalíbení v tvých dílech.+
8 Tvé oděvy ať se při každé příležitosti prokážou být bílé+ a olej ať nechybí na tvé hlavě.+
9 Užívej života s manželkou, kterou miluješ,+ po všechny dny svého marného života, který ti On dal pod sluncem, po všechny dny tvé marnosti, neboť to je tvůj podíl v životě+ a v tvé tvrdé práci, na které pod sluncem tvrdě pracuješ.
10 Všechno, co chce činit tvá ruka, konej právě svou silou,+ protože není práce ani vymýšlení ani poznání+ ani moudrost+ v šeolu,*+ v místě, k němuž jdeš.+
11 Vrátil jsem se, abych viděl* pod sluncem, že závod nepatří rychlým+ ani bitva mocným+ ani pokrm* moudrým+ ani bohatství těm, kdo mají porozumění,+ dokonce ani přízeň těm, kdo mají poznání;+ všechny je totiž postihuje čas a nepředvídaná událost.*+
12 Vždyť člověk+ také nezná svůj čas.+ Právě jako ryby, které jsou chytány do zlé sítě,+ a jako ptáci, kteří jsou chytáni do pasti,+ tak jsou lidští synové lapáni do léčky v neblahém čase,+ když na ně náhle přijde.+
13 Také to jsem viděl, pokud jde o moudrost pod sluncem — a byla* pro mne velká:
14 Bylo jedno malé město a v něm bylo málo mužů.* Přišel k němu velký král a obklíčil je a vystavěl proti němu velké pevnosti.+
15 A našel se v něm muž,* nuzný, [ale]* moudrý, a ten opatřil svou moudrostí městu únik.+ Nikdo si však na toho nuzného muže nevzpomněl.+
16 A řekl jsem si: „Moudrost je lepší než moc;+ a přece se moudrostí nuzného opovrhuje a jeho slovům se nenaslouchá.“+
17 Slova moudrých v tichosti jsou slyšet více+ než křik toho, kdo panuje mezi hlupáky.+
18 Moudrost je lepší než nástroje k boji, a pouze jeden hříšník může zničit mnoho dobrého.+
Poznámky
^ „Je spojen“, MmarginLXXSy a mnoho heb. rkp.
^ Dosl. „a mrtví, ti nevědí nic“. Heb. weham·me·thimʹ ʼé·namʹ jó·dheʽimʹ meʼuʹmah.
^ Dosl. „Živí totiž vědí, že zemřou“. Heb. ki ha·chai·jimʹ jó·dheʽimʹ šej·ja·muʹthu.
^ Dosl. „svůj chléb“. Heb. lach·meʹkha.
^ „V šeolu.“ Heb. biš·ʼólʹ; T „domě hrobu“; řec. haiʹdei; lat. inʹfe·ros. Viz dodatek 4B.
^ „Abych viděl.“ V heb. je toto sloveso v infinitivu absolutním, nevyjadřuje určitý čas ani určitou osobu.
^ Dosl. „chléb“. Heb. leʹchem.
^ Nebo „všem jim totiž přichází čas a nepředpověditelná událost“.
^ „Byla“, patrně se vztahuje na „moudrost“. Přídavné jméno „velká“ je i v heb. ž. r.
^ Dosl. „a ... mužů“. Heb. wa·ʼana·šimʹ, mn. č. od ʼiš.
^ „Muž.“ Heb. ʼiš.
^ „Ale“, TVg a mnoho heb. rkp.
