Marek 1:1–45

1  Začátek dobré zprávy* o Ježíši Kristu:*  Právě jak je napsáno u proroka Izajáše: „(Pohleď, vysílám před tvým obličejem svého posla,* který ti připraví cestu;)+  naslouchejte! Někdo volá v pustině: ‚Připravte Jehovovu* cestu, napřimte jeho silnice.‘“+  Jan, který křtil,* se objevil v pustině a kázal křest [jako symbol] pokání k odpuštění hříchů.+  Proto k němu vycházelo celé území Judeje a všichni obyvatelé Jeruzaléma, a když otevřeně vyznávali své hříchy, byli jím křtěni v řece Jordánu.+  Jan byl oblečen velbloudí srstí a koženým pásem kolem beder+ a jedl kobylky+ a divoký med.+  A kázal a říkal: „Po mně přichází někdo silnější než já; nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal řemínky jeho sandálů.+  Křtil jsem vás vodou, ale on vás bude křtít svatým duchem.“+  Během těch dnů přišel Ježíš z Nazaretu v Galileji a byl Janem pokřtěn v Jordánu.+ 10  A hned když vystoupil z vody, viděl, jak se nebesa rozdělují a duch na* něho sestupuje jako holubice;+ 11  a z nebes vyšel hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn; schválil jsem tě.“+ 12  A duch* ho okamžitě pobídl, aby šel do pustiny.+ 13  Zůstal tedy v pustině čtyřicet dnů,+ a Satan ho pokoušel,+ a byl s divokými zvířaty, ale andělé mu sloužili.+ 14  Když byl Jan zatčen, Ježíš šel do Galileje,+ kázal Boží dobrou zprávu+ 15  a říkal: „Ustanovený čas se naplnil+ a Boží království se přiblížilo. Čiňte pokání+ a věřte dobré zprávě.“ 16  Zatímco kráčel podél Galilejského moře, viděl Šimona+ a Ondřeje, Šimonova bratra, jak rozhazují [své sítě] do moře, neboť byli rybáři.+ 17  Ježíš jim tedy řekl: „Pojďte za mnou a způsobím, abyste se stali rybáři lidí.“+ 18  A ihned zanechali své sítě a následovali ho.+ 19  A když šel kousek dál, viděl Zebedeova [syna] Jakuba a jeho bratra Jana, právě když byli ve svém člunu a spravovali sítě;+ 20  a neprodleně je zavolal. A tak nechali svého otce Zebedea v člunu s nádeníky a odešli za ním. 21  A odebrali se do Kafarnaum.+ Jakmile nastal sabat, vstoupil do synagógy a začal vyučovat. 22  A užasli nad jeho způsobem vyučování,+ neboť je vyučoval jako ten, kdo má autoritu, a ne jako znalci Zákona.+ 23  Zrovna v tu dobu byl také v jejich synagóze muž, [který byl] pod mocí nečistého ducha, křičel+ 24  a říkal: „Co s tebou máme společného,* Ježíši, ty Nazaretský?+ Přišel jsi nás zahubit? Vím+ přesně, kdo jsi: Boží Svatý.“+ 25  Ale Ježíš ho přísně napomenul a řekl: „Mlč a vyjdi z něho!“+ 26  A když ho nečistý duch zachvátil křečí, zaječel ze všech sil a vyšel z něho.+ 27  Tu všichni lidé tak užasli, že mezi sebou začali rozmlouvat a říkali: „Co je to? Nové učení! S autoritou nařizuje i nečistým duchům a poslouchají ho.“+ 28  Zpráva o něm se tedy okamžitě rozšířila všemi směry po celé okolní krajině v Galileji.+ 29  A ihned vyšli ze synagógy a s Jakubem a Janem šli domů k Šimonovi+ a Ondřejovi. 30  Šimonova tchyně+ ležela nemocná s horečkou,+ a hned mu o ní pověděli. 31  A šel k ní, vzal ji za ruku a zvedl ji; a horečka ji opustila+ a začala jim sloužit.+ 32  Potom, co nastal večer a slunce zapadlo, lidé mu začali přinášet všechny, kteří byli nemocní,+ a posedlé démony;+ 33  a celé město se shromáždilo přímo u dveří. 34  Vyléčil tedy mnohé, kteří stonali různými nemocemi,+ a vyhnal mnoho démonů, ale nedovoloval démonům mluvit, protože o něm věděli, že je Kristus.+ 35  A časně ráno, dokud byla ještě tma, vstal, vyšel ven, odebral se na osamělé místo+ a tam se začal modlit.+ 36  Šimon a ti s ním ho však sháněli 37  a našli ho a řekli mu: „Všichni tě hledají.“ 38  Ale řekl jim: „Pojďme někam jinam, do blízkých venkovských městeček, abych i tam kázal,+ neboť za tím účelem jsem vyšel.“+ 39  A skutečně šel, kázal v jejich synagógách po celé Galileji a vyháněl démony.+ 40  Přišel k němu také malomocný, snažně ho dokonce na kolenou prosil a říkal mu: „Jestliže jen chceš, můžeš mě očistit.“+ 41  Byl tím pohnut lítostí,+ vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl mu: „Chci. Buď očištěn.“+ 42  Malomocenství z něho okamžitě zmizelo a byl očištěn.+ 43  Mimoto mu dal přísná nařízení a ihned ho poslal pryč 44  a řekl mu: „Hleď, abys nikomu nic nepovídal, ale jdi, ukaž se knězi+ a za své očištění obětuj to, co nakázal Mojžíš,+ jim na svědectví.“+ 45  Ale potom, co ten muž odešel, začal to velice rozhlašovat a rozšiřovat zprávu dál, takže [Ježíš]* již nemohl otevřeně vstoupit do města, ale zůstával venku na osamělých místech. Přesto k němu stále přicházeli ze všech stran.+

Poznámky

Nebo „dobré zprávy Ježíše Krista“.
„Dobré zprávy.“ Nebo „evangelia“. Řec. eu·ag·ge·liʹou; lat. e·van·geʹli·i.
Nebo „anděla“.
Viz dodatek 1D.
Nebo „ten, kdo ponořoval“. Řec. ba·ptiʹzon.
Nebo „do“; tedy vstoupit do něho.
Nebo „činná síla“. Řec. to pneuʹma; J17,18,22(heb.) ha·ruʹach. Viz 1Mo 1:2, ppč. „síla“.
Idiom; odmítavá forma otázky. Viz dodatek 7B.
Dosl. „on“.